Hlavní obsah
Názory a úvahy

Lesk a bída referend: V Lutyni odhlasovali, že se chtějí živit kořínky

Foto: Pixabay.com

Evropské volby doprovodila místní referenda, která vyslala jasný vzkaz. Chceme být moderní a bohatou zemí. Ale ne na našem dvorku!

Článek

V Dolní Lutyni se samozřejmě nehlasovalo o změně jídelníčku, ale o stavbě obří továrny na baterie. Měla tam vyrůst jako první svého druhu v Česku, které jinak v investicích do moderního automobilového průmyslu docela výrazně zaostává za svými sousedy.

Stejně tak bylo tvrdě a nekompromisně odmítnuto několik projektů solárních a větrných elektráren. Jakkoliv se v průzkumech veřejného mínění tváříme jako podporovatelé čistých technologií, podpora končí v okamžiku, kdy to znamená proměnu našeho blízkého okolí.

Referenda nejsou řešení, ale problém. Především proto, že žádný nespokojený občan Česka nespílá sám sobě před zrcadlem, jak se má špatně kvůli svým hloupým rozhodnutím. Spíše dojde do hospody a zanadává si na vládu.

Pro budoucnost je občas potřeba učinit těžká a odpovědná rozhodnutí. Ovšem referendum jakoukoliv odpovědnost postrádá. Obyvatelé Lutyně nejspíše budou očekávat, že jim vláda zajistí slušnou životní úroveň, ale kategoricky odmítají strpět ve svém katastru investici, která by ji mohla zajistit.

Všichni chceme levnou elektřinu, chceme dýchat čistý vzduch, ale hrdě budeme bojovat proti každé solární či větrné elektrárně v našem katastru. Snad nikde na světě nemá jaderná energetika takovou podporu. A kolikže obcí se dobrovolně přihlásilo o hlubinné úložiště jaderného odpadu? Správně, žádná! Jaké překvapení!

Místní referenda v těchto případech nerozhodují pouze o osudech ve své obci, ale i daleko za jejími hranicemi, ne-li v celé zemi. Intenzita, s jakou jsme schopni skrze místní referenda účinně bránit jakékoliv hospodářské aktivitě, se nevyhnutelně projeví na ekonomické úrovni.

Nač se snažíme do Česka přilákat investory, kteří mohou nabídnout dobře placená pracovní místa, přinést nové technologie, udělat náš život lepší, když se pak v referendu stejně rozhodneme, že se raději budeme živit sběrem kořínků?

Jasně, nikdo neformuluje otázku do referenda, zda postavíme továrnu, nebo budeme jíst kořínky. Reálně to tak ani není. Ale důsledky svého rozhodnutí v referendu voliči příliš nezvažují. Ne proto, že by toho nebyli schopni, ale protože nemají pražádnou motivaci tak činit. Intuitivní rozhodnutí, rozhodnutí založené na emocích nebo sousedské šeptandě je prostě snazší.

Proto máme zastupitelskou demokracii, nikoliv přímou. Volíme si své zástupce, od kterých celkem oprávněně očekáváme, že budou odpovědně studovat všechny důsledky každého rozhodnutí. Že oni stráví hodiny času nad dokumentací, ověřováním faktů, jednáním s investorem, nalezením řešení vhodného pro investora i obec. Pokud to nedělají dobře, zvolíme si lepší.

Referendum není vrcholem demokracie, ale její zhoubou. Často slouží jako nástroj pro slabé lídry k tomu, aby zahodili břímě odpovědnosti za těžká rozhodnutí. Lídr se ale těžkých rozhodnutí bát nesmí. Nesmí se bát stoupnout si před lidi a říci jim, že to, co si myslí, že chtějí, je nefunkční, nevhodné a vysvětlit jim proč.

Možná je čas na zamyšlení, zda místní referenda nezrušit, či alespoň razantně neomezit rozsah toho, co je hlasovatelné. Obec Dolní Lutyně ve skutečnosti nerozhodne o tom, zda tam průmyslová zóna vznikne a jaké továrny v ní budou. Výsledkem referenda je závazek obce vybudování průmyslové zóny připomínkovat a tím co nejvíce brzdit. Jinak řečeno obstruovat. Není to bláznivé?

Právo rozhodnout a břímě odpovědnosti za rozhodnutí není moudré oddělovat. Přesně to se však děje v referendech. Lid chce rozhodnout, ale bez špetky odpovědnosti za důsledky takového rozhodnutí. Nic jako kolektivní odpovědnost hlasujících v referendu neexistuje.

Mohou být občané, kteří rozhodují odpovědně. Dají si práci, studují podklady, zvažují důsledky pro sebe, svou obec i svou zemi. Ale na jejich existenci příliš nevěřím. Přímá demokracie byla, je a bude chybná cesta.

Kvůli NIMBY efektu nám silně škodí i zdánlivě nevinná místní referenda. Pořád fňukáme, že se u nás málo vyrábí, ale továrnu odmítneme. Jakou katastrofou by mohla být referenda na celostátní úrovni, si raději ani nepředstavuji.

-------------------

Zdroje:

DP Lukáš Kozák: Přímá demokracie ve 21. století: výzvy a úskalí https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/171243/120407482.pdf?sequence=1

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz