Článek
Krok to byl možná ze zoufalství. SPD se v období před oznámením koalice moc nedařilo, preference mířily dolů nebezpečně blízko 5% hranici. O jeho voliče se intenzivně snaží hnutí ANO, ale také Motoristé, Stačilo nebo SOCDEM. Nabídnout volitelná místa na kandidátkách výraznějším zástupcům třech dalších okrajových hnutí, kde každé představuje možný zisk 1-3% hlasů, mělo především omezit tříštění hlasů a posunout SPD bezpečně nad 5% pásmo.
První výsledky jsou fantastické, preference přesahují 13% a šance dosáhnout 30 mandátů je více než slušná. Jakkoliv se mohou příznivcům opačné části spektra jevit lídři přidružených partají jako ještě větší panoptikum než SPD, na cílovou skupinu voličů zjevně působí dobrým dojmem. To neznamená, že v horizontu měsíců nemůže být vše jinak.
Přes harmonii nejvyšších lídrů všech uskupení pro antisystémové spektrum platí, že se jedná o srdcaře, kteří o světě sice nic neví, ale neví to naprosto pevně a nekompromisně. Názorové odchylky od svého světa nesou tito členové velmi nelibě, dokáží se snadno urazit, prásknout za sebou dveřmi anebo ještě hůř, ty dveře rozbíjet o hlavy svých bývalých spolustraníků. Hrozí ve stranách hnědé koalice vznícení sudu s prachem?
SPD sama o sobě dost skomírala. Přestože se někteří její členové naučili dát dohromady třeba i dvě souvislé věty, je to pořád strana, která stojí a padá s Tomiem Okamurou. Kult osobnosti je neměnný a pokud by někoho v SPD napadlo předsedu vyměnit, letěl by ze strany jak namydlený blesk. V případě vzpoury by SPD čekal osud Úsvitu, předchozí Okamurovy strany. Ovečky jsou poslušné, pokud se daří. Zde hrozilo pnutí v případě poklesu preferencí na 7%, ovšem stávající preference okolo 13% a obecně cokoliv nad 10% je pořád pro stranu úspěch.
Dokonce se ani nezdá, že by stávajícím straníkům vadil příchod lídrů partnerských stran na volitelné pozice, jednoduše proto, že těch volitelných pozic může být opravdu až 30, přičemž stávající klub SPD má 20 poslanců.
Zajímavá je situace Trikolory, kde straníky zajímá, co se děje se stranickou pokladničkou v téměř výlučné kontrole předsedkyně. Na druhou stranu antisystémový volič netrpí přílišnou citlivostí na podivné hospodaření svých vlastních stran minimálně do chvíle, kdy se to netýká jeho vlastních peněz. Předsedkyně Zuzana Majerová není nejbystřejší, o to snáze dokáže jít do konfliktu nejen se soupeři, ale i spolustraníky. Proto má potenciál harmonii narušit, ale není to jediný problémový adept.
Jindřich Rajchl, primitiv tak strašný, že ho vyvrhla i sama Trikolora, si založil hnutí PRO. Advokát, jenž dostal kárný trest za výzvy k usmrcení několika političek, může být tím soudkem prachu, který svým nevhodným chováním část méně radikálních voličů SPD odežene jinam.
Svobodní se před pár lety omlouvali za svoji spolupráci s Trikolorou, pro tuto stranu jde nepochybně o poslední tažení, které zajistí poslanecká křesla předsedovi Liboru Vondráčkovi a neúspěšné kandidátce do Senátu Markétě Šichtařové. Jejich bývalý předseda Petr Mach už je členem SPD, takže zánik této nesnášenlivě libertariánské formace právě rozpuštěním v SPD se zdá být nevyhnutelný. Určitě nelze počítat s hlasy pravicově založených členů a voličů, pokud ještě Svobodným nějací zbyli.
Dokud bude na vyhlídky nepřiznané koalice SPD svítit slunce, pravděpodobnost rozpadu je malá, klíčové osobnosti pidistran mají mnohem lepší perspektivy než při samostatné kandidátce. Čekají nás ovšem ještě převolební debaty i spousta příležitostí říci něco, co stávajícího antisystémového voliče naštve. Ne v tom smyslu, že by místo SPD volil SPOLU, ale třeba zůstane doma.
Navíc Okamura nepobral všechny protestní hlasy. Pořád je tu komunistické strašidlo Stačilo! a momentálně trochu rozbití Motoristé, které i přes spravedlivé ponížení image Filipa Turka nejsou bez šancí.
Tvrdou ranou může být paradoxně vstřícnost Andreje Babiše. Pokud se nastylizuje do pozice, že ANO a SPD mají společné cíle, kolik voličů SPD to rovnou hodí ANO? Proto je pro Okamuru přiblížení hnutí ANO k SPD špatnou zprávou. Pokud preference začnou klesat a volitelná místa přestanou být volitelná, sud s prachem může snadno bouchnout. Okamurovi nezbývá než doufat, že následující tři měsíce bude volič vnímat jeho pocukrovaný hnědý exkrement jako čokoládovou zmrzlinu.
----------------
Vážení čtenáři,
Z rozhodnutí redakce Média jsem klasifikován jako politik, ačkoliv nedisponuji žádnou volenou či jmenovanou veřejnou funkcí ani se neucházím o hlasy v parlamentních volbách. Mé texty, ať by byly sebelepší, se proto až do voleb nebudou objevovat na hlavní stránce Seznam.cz. Dopady na čtenost a motivaci sem psát jsou drastické. Pokud Vás mé texty baví, budu rád za každé sdílení na Vašich sociálních sítích, což je teď jediná cesta k širšímu okruhu čtenářů.
Přístup redakce Média považuji za typicky česky alibistický a hloupý, ale to je vše, co s tím mohu dělat, každý věhlasu své služby strůjce. Díky za podporu!
-----------------
Zdroje:
