Článek
Opravdu husarský kousek se povedl Svobodným. Založili proti větrným elektrárnám petici, ale jejich fanoušci ji odmítají podepsat, protože odmítají portál občana, datovou schránku, ID občana či jakékoliv další moderní prvky. Ta diskuse pod jejich příspěvkem je k popukání a názorně ukazuje vedlejší následky, když to s tím matením veřejnosti přešvihnete.
Kromě parlamentních stran se ve zvýšené míře ozývají proti větrným elektrárnám také různá obskurní uskupení jako Národní demokracie a další. Skoro to vypadá jako koordinovaná kampaň proruských sil. Nebylo by to až tak překvapivé, protože Rusové na svoji nepostradatelnost jakožto dodavatelé levných fosilních paliv dost sázeli a sází. Energetická soběstačnost EU a Česka není v ruském zájmu a Rusové vynakládají na vlivové operace proti obnovitelným zdrojům nemalé prostředky napříč Evropou.
V Česku byli doposud velmi úspěšní, o čemž svědčí minimální využití potenciálu větrné energie a její četné odmítání v referendech. Ve veřejné debatě se pak objevují věci, nad kterými zůstává rozum stát. Přesto se karta pomalu obrací a větrníků začne přibývat i v Česku.
Potenciál větrné energie je v Česku zmapován až překvapivě dobře. Problematikou se zabývá Ústav pro studium fyziky atmosféry Akademie věd ČR již dvě desítky let. První studie vyšla v roce 2007, poslední v roce 2020. Autoři reflektovali posun v technologiích i legislativě.
Technický potenciál větrné energie, tedy hypotetický scénář, že větrná elektrárna je postavena všude, kde to umožňují větrné podmínky, je přes 70 TWh výroby za rok, což by fakticky českou spotřebu pokrylo. Českou spotřebu pro zjednodušení uvažujeme právě 70 TWh ročně. Samozřejmě v realitě je třeba vyloučit zástavbu a ochranné pásmo kolem ní, ochranná pásma chráněných oblastí, infrastruktury atd.
Reálný potenciál větrné energie tak dosahuje téměř 19 TWh ročně. Pro srovnání Temelín vyrobí za rok přes 15 TWh. Jedná se o optimistický, ale pořád realistický scénář v případě dobré společenské akceptace větrných elektráren. Těch by mohlo vyrůst 1392 s celkovým instalovaným výkonem 7 044 MW. Pokryly by 27% české spotřeby.
Ústav počítal i pesimistický scénář, kde by velké části výstavby bránil odpor obyvatel. 798 elektráren s instalovaným výkonem 2 525 MW by ročně dodalo 6,23 TWh. Reálně je dnes v provozu pouze okolo 200 větrných elektráren s instalovaným výkonem 371 MW a v loňském roce dodali do sítě 0,7 TWh, 1% české spotřeby. Realita výstavby do roku 2040 se bude pravděpodobně pohybovat mezi optimistickým a pesimistickým scénářem, aniž by tomu odpůrci dokázali zabránit.
Akcelerační zóny byly vybírány podle ještě přísnějších kritérií, než podle kterých Ústav počítal potenciál větrné energie. Zohledněných faktorů je přes 80 a zvážen byl každý čtvereční kilometr. Když Motoristé přicházejí s tím, že chtějí akcelerační zóny zrušit, aby větrníky nevyrostly lidem uprostřed zástavby, působí to směšně. Jen tím prokazují, že o dané problematice nic netuší nebo hůř, že naprosto záměrně lžou.
Větrná energie se musí stát významnou složkou českého energetického mixu. Její velkou výhodou je značná komplementárnost k solárním elektrárnám. Zpravidla více fouká v noci a v zimě. Je chybou, že se nám nepodařilo rozvinout potenciál větrné energie dříve, ale s akceleračními zónami to lze dohnat.
Útok proti akceleračním zónám jde příkře proti zájmům České republiky na domácí, levné a bezpečné energii. To snad ví i Andrej Babiš a nezbývá než doufat, že boj proti větrné energii v podání Motoristů bude jen jednou komickou epizodou jejich krátkého divadelního představení v české politice. I když, co čekat od premiéra, který potřebuje hlasy Motoristů, aby se vyhnul trestnímu stíhání?
--------------------------------
Zdroje:
--------------------------------
Velmi děkuji za vaše příspěvky prostřednictvím tlačítka „Podpořte autora“. Je to silná motivace i závazek přinášet kvalitní a užitečné texty. Jako autoři vidíme pouze částku a čas transakce, nemůžeme proto poděkovat adresně.
--------------------------------
