Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Příliš pomalý růst českých mezd

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Pixabay.com
20. 9. 11:51

Česká ekonomika je v paradoxní situaci. Plná zaměstnanost, nejnapjatější trh práce v regionu a přesto ve druhém kvartálu 2023 zaostává meziroční růst mezd za všemi našimi sousedy. Proč?

Článek

Především se tentokrát čtenářům omlouvám za záplavu dat a tabulek, je to trochu experiment, nicméně máte před sebou ten samý ucelený obrázek z tvrdých dat jako já.

Mzdy, respektive náklady práce, v ČR vyskočily meziročně o 7,3%, na Slovensku o 9,9%. V Polsku o 13,3%, v Maďarsku o 16,9%. Hůře je na tom Německo, kde růst zpomalil na 3,4%, nicméně Rakousko rostlo o 7,7%. Přírůstek absolutních hodnot je vyšší oproti Česku všude kromě Maďarska.

Foto: Eurostat

Růst mzdových nákladů y/y

Logické vysvětlení v podobě inflace má určitý háček, že s výjimkou ustřeleného Maďarska a výrazně nižší míry inflace v Německu jsou si hodnoty mnohem blíže než tempa růstu mezd. V Maďarsku vidíme, jak by to s námi dopadlo, kdyby nás energetickou krizí provázel Andrej Babiš – regulace cen je zkrátka cesta k nedostatku, vůbec nejjednodušší část ekonomické teorie a stejně ji někteří státníci nepoberou. Německo se svou pověstnou rozpočtovou disciplínou dokázalo reálně inflační tlaky zmírnit.

Foto: Eurostat

Inflace y/y

Další logické vysvětlení by byl růst HDP, ale ani zde nelze najít uspokojivou souvislost. Vítězem je v této kategorii Slovensko, jinak data o (ne)růstu HDP neposkytují vysvětlení, proč je právě Česko na tom s růstem mezd tak slabě. Slovensko ochránilo své spotřebitele před nárůstem cen elektřiny, tím se zmírnil pokles spotřeby a byl tak udržen hospodářský růst. Nicméně je na dluh, v současné chvíli skrytý v rozvahách energetických firem s dosud nejasným systémem kompenzace. Německo trpí slabým výkonem čínské ekonomiky a výkon německého hospodářství ovlivňuje výrazně celý region.

Foto: Eurostat

HDP y/y

Velice nízká nezaměstnanost by měla být naopak motorem růstu mezd a rychlejšího dohánění mzdové úrovně Německa a Rakouska, ale neděje se tak. Jak dlouho mluvíme o extrémně přehřátém trhu práce v Česku? Překvapilo Vás, že ostatní země na tom nejsou zas o tolik hůře?

Foto: Eurostat

Nezaměstnanost

Pro úplnost uvedu, že průměrné hodinové náklady práce byly koncem roku 2022 v Německu na úrovni 39,5 EUR, v Rakousku 39 EUR, v ČR 16,4 EUR, na Slovensku 15,6 EUR, v Polsku 12,5 EUR a v Maďarsku 10,7 EUR. Z nízké základny se snáze roste, jenomže všechny země se blíží Německu rychleji než my.

Onen ukazatel nákladů práce známe v Čechách pod pojmem superhrubá mzda a přes všechny emoce, které to vyvolává, je ve skutečnosti úplně jedno, jestli daň vypočítáváte z této částky nebo z hrubé mzdy. Jeho výhodou je mezinárodní srovnatelnost a vypovídající hodnota z hlediska konkurenceschopnosti, zobrazuje skutečný náklad zaměstnavatele nezatížený lokálními specifiky daní a odvodů.

Máme celkový obrázek, známe kontext a paradox zůstává. Naše nerostoucí ekonomika přes plnou zaměstnanost není schopná dosáhnout uspokojivého tempa růstu mezd, nejsme schopni dohánět vyspělé ekonomiky a dohání nás naši sousedé.

Můžou za to montovny? Ve skutečnosti montovny na český způsob generují solidní přidanou hodnotu a často zahrnují i výzkum a vývoj s mnoha vysoce kvalifikovanými a dobře placenými pozicemi. Struktura naší ekonomiky nás k pomalejšímu růstu mezd nepředurčuje, ostatně nejpodobnější strukturu má Slovensko a navzdory malému rozdílu ve srovnávacích základnách jeho mzdy rostou téměř o třetinu rychleji.

Tou nejpravděpodobnější hypotézou je, že za náš nízký růst mezd může nedostatek pracovníků. Nedostatek pracovníků neumožňuje firmám využít potenciálu a vydělat v čase rostoucí poptávky, zatímco při jejím poklesu se neodvažují stav snižovat s vědomím, že sehnat kohokoliv by byl problém. Výsledkem je nižší produktivita a nižší růst mezd, než bychom si na přehřátém trhu práce představovali.

Jaké je řešení? Ekonomická migrace. Ekonomické migranty zkrátka potřebujeme, abychom mohli lépe růst a tím pádem mohly lépe růst i naše mzdy.

Někomu možná vstávají vlasy hrůzou, však podle ekonomické teorie by měla rostoucí nabídka pracovní síly vést k nižšími růstu mezd. Nicméně na vlastní oči vidíme, že náš nedostatek pracovní síly k rychlejšímu růstu mezd nevede.

Ekonomika je komplexní systém, pracovník není homogenní statek a velmi záleží na struktuře pracovní síly. Náš pracovní trh je tak vyčerpaný a příliv zahraničních pracovníků tak nedostatečný, že brzdí výkon celých dodavatelských řetězců. Nižší výkony znamenají nižší příjmy, produktivitu i mzdy. K vyšším mzdám proto potřebujeme paradoxně větší příliv zahraničních pracovníků.

Jednak díky tomu neztratíme výkon a jednak bude přechod české ekonomiky k vyšší přidané hodnotě méně bolestivý. S tím, jak u nás budou v budoucnu končit výroby s nižší přidanou hodnotou kvůli nedostatku pracovní síly, by se část jejich zaměstnanců mohla ocitnout v předdůchodovém věku na úřadu práce. Nedělejme si iluzi, že se rekvalifikují na softwarové inženýry, to se nestane. Prostě práci odpovídající své kvalifikaci nenajdou a svoji zlost z propadu příjmů a celkového neúspěchu si budou vybíjet příklonem k populistickým a extremistickým formacím.

Díky migraci budou moci tyto výroby fungovat déle a část české populace, která v nich pracuje, se v nich dočká důchodu. Od mladé generace nelze očekávat příliv do profesí honorovaných pod průměrnou mzdou a je to tak naprosto v pořádku.

Bez navýšení počtu ekonomických migrantů nám bude chybět HDP, rozpočtové příjmy i podniky budoucnosti, protože i ten nejinovativnější start-up potřebuje, aby tam někdo vynesl odpadky a vytřel podlahu.

Jsem si vědom i relativně správné námitky, že masivní dovoz zahraniční pracovní síly by mohl zpomalit tempo automatizace a uvěznit českou ekonomiku v tzv. pasti středního příjmu. K tomu by hypoteticky mohlo dojít, pokud by zde bylo oněch levných zahraničních pracovních sil velké množství. Jenže tenhle problém my nemáme. A nebudeme ho zjevně mít ani tehdy, pokud se pracovní migrace do ČR znásobí. Naopak nám to může pomoci k růstu.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz