Článek
Zpochybnění neotřesitelnosti závazků Spojených států vůči spojencům v NATO a Pacifiku nás dostává do nejnebezpečnější situace od konce Studené války. Řešení v podobě dlouhodobého závazku ve výši obranných výdajů až 5 % HDP bude vázat mnoho našich zdrojů, aniž by poskytovalo záruku opravdu účinného odstrašení.
Soupeř totiž hraje o holé přežití a nemá co ztratit. Režimu Vladimíra Putina vůbec nezáleží na výši lidských a materiálních ztrát, které jsou sice značné, ale pořád ne takové, aby znemožnili v agresi pokračovat. Jakákoliv varianta míru Putina ohrožuje, protože dosažené výsledky v kombinaci se zaplacenou cenou lze obtížně interpretovat jako vítězství.
Co je ovšem horší, Putin si nemůže dovolit přerušit válečnou mašinerii. Vojensko-průmyslový komplex je nejprotěžovanějším, a proto i jediným funkčním prvkem ruského hospodářství, se kterým jsou dnes svázány finanční toky, vliv a moc. Mír by znamenal konec tohoto systému a tím nevyhnutelně i konec Vladimíra Putina.
Neexistuje způsob, jak uzavřít s režimem Vladimíra Putina mír. Není to možné, protože skutečný mír neumožní Vladimíru Putinovi udržet moc. Z historie jsme snad poučeni, že ať nakrmíme agresora sebevětším soustem, nikdy nebude mít dost. Mírové koexistence je vyloučena.
Dnes jsme v pozici, kdy chceme masivně zbrojit a čekáme, kdy se Putin odhodlá otestovat článek 5 NATO. Vážně budeme následující léta militarizovat celou Evropu v rozsahu 5 % HDP a připravovat se na boj? Není jiná cesta?
Samozřejmě ano. Nejde přitom o preventivní úder, agresor už válčí. Válčí na Ukrajině a prostřednictvím té je možné Putinův režim eliminovat. Musíme se ale přepnout z nastavení, že v naší podpoře Ukrajině dáváme pozor, abychom Rusko moc nenaštvali. Přepnout z nastavení, že Ukrajinu podporujeme, aby se mohla bránit. Přepnout z nastavení, aby Ukrajina neprohrála. Ukrajina musí vyhrát!
To bude stát peníze a ne málo. Při nejisté podpoře Spojených států je to na EU a jejích členských státech. Včetně nákupu amerických zbraní. Ano, podpořme evropský průmysl, ale Spojené státy mají na rozdíl od Evropy ještě velké vojenské zásoby, které mohou být k dispozici okamžitě.
Dalšími zdroji můžeme podpořit produkci zbraní v samotné Ukrajině včetně těch, které budeme v budoucnu začleňovat i do našich armád. Navýšení zdrojů pro ukrajinskou armádu jí umožní ztrácet méně lidí a likvidovat více ruských vojáků i techniky. Pokud to zvládne výrazně rychleji, než stíhají Rusové doplňovat stavy, ruská armáda začne kolabovat a její stažení bude nevyhnutelné.
Z našeho pohledu se nejedná o náklad, ale nejefektivnější investici do naší bezpečnosti. Na jednorázové výdaje k likvidaci hrozby si dokonce můžeme vypůjčit a splatit dluh výnosy z mírové renty, rozumějme z peněz, které nebude nutné vynaložit na válečné přípravy nás samých. Trvale zvýšené výdaje na obranu nelze řešit dluhem, ale bylo by nutné adekvátně zvýšit zdanění. Po tom asi úplně netoužíme.
Porážkou Putinova režimu sice není poraženo veškeré zlo světa, ale rizika globálního konfliktu výrazně klesnou. I proto, že další potenciální agresoři typu Číny, Severní Koreje nebo Íránu uvidí sílu Západu v praxi a jejich agresivní chutě výrazně ochabnou. Naopak naše neschopnost rázně ruskou hrozbu ukončit tyto režimy povzbuzuje k dalším agresivním krokům.
Nemůžeme si stěžovat, že bychom měli k definitivní porážce Ruska nedostatek zdrojů. Jedná se pouze o politická rozhodnutí obětovat k likvidaci Putinova režimu méně peněz nyní než více v budoucnu. A vždy je lépe obětovat peníze než krev.
