Článek
O ruské porážce bylo rozhodnuto nejspíš již v prvních hodinách invaze v bitvě o letiště u Hostomelu. Ruský plán zřejmě spočíval v rychlém výsadku, vpádu do Kyjevské vládní čtvrti a likvidaci ukrajinského vedení, které mělo být nahrazeno ruským politiky.
Jenomže elitě ruských výsadkových sil se postavilo 200-300 vojáků, většinou branců a policejních jednotek. Odražení prvního útoku, nutnost odklonu letadel s posilami a těžké ztráty ruské elity v následných bojích předznamenaly konec velmocenského postavení Ruské federace. Selhání ruské armády ostře kontrastuje s precizně provedeným únosem Madura ve Venezuele armádou Spojených států.
Od té doby probíhá válka, v níž ruské schopnosti stále více degradují, zatímco ukrajinské posilují. Vývoj války se nečte nejsnadněji, protože nezávislé ověřování faktů v reálném čase je fakticky nemožné. Přesto lze dlouhodobým sledováním různých zdrojů v čase rozklíčovat, co se zhruba děje. A ne, není to žádný veselý příběh o bezchybné ukrajinské armádě a ruských selháních. I Ukrajinci dělají chyby, a i Rusové něco umějí. Přesto se situace čím dál více otáčí v ukrajinský prospěch.
Ukrajinci výrazně posilují dronařské jednotky, které Rusům způsobují čím dál vyšší ztráty. Pryč jsou časy, kdy se pro dronové údery vybírala jen ta nejcennější technika a shromáždění vojáků. Drony dnes útočí úplně na vše, co se hýbe, a to i na desítky kilometrů od frontové linie.
Malé drony loví jednotlivé vojáky. Větší útočí na jakékoliv prostředky mobility a logistiky, sklady, ubikace. Schopnosti Ukrajiny i Ruska vzrostly. Ukrajina má přesto určitou převahu, a především je schopna systematicky likvidovat nepřítelův týl, což v minulosti bylo prakticky nemožné.
K ukrajinské převaze významně přispívá povinnost vizuálního ověřování zásahů a směna získaných bodů za další vybavení. Ač to vypadá jako ponurá soutěž smrti, jedná se o velice efektivní systém alokace omezených zdrojů. Úspěšnější jednotky získávají více lepšího vybavení pro další údery a Rusové jsou tak likvidováni čím dál rychleji.
V prosinci i lednu způsobily jen dronové jednotky Ukrajinců vyšší ztráty, než kolik činil nábor do ruské armády. Ruská armáda tak začíná pozvolna erodovat. Stále tlačena do útoků, neschopna dobýt Pokrovsk, neustále přesouvá zálohy z jiných směrů. Ukrajincům se tak otevírají nové příležitosti.
Povážlivě řídne i ruská protivzdušná obrana. I zde se projevuje systematické zlepšování ukrajinských schopností. Méně chráněné úseky fronty se stávají zdrojem úspěchů a ukrajinské jednotky tyto úspěchy proměňují v přísun dalšího vybavení a zdrojů. Přednostní distribuce zdrojů pro úspěšné jednotky se ukazuje jako klíčová výhoda ukrajinské armády. To navzdory faktu, že i ukrajinská logistika drhne a Rusové také dosahují úspěchů v zásazích ukrajinských zásobovacích tras.
Ruské územní zisky zpomalily. Infiltrační taktika se ukázala úspěšná jen v omezeném rozsahu. Reálně vedla k obrovským ztrátám. Rusko ztrácí útočný potenciál. Potřebovalo by ještě více vojáků, ty ale nezíská. Ruské náborové kampaně se vyčerpávají. Po euforii z nástupu Donalda Trumpa a falešné naději na brzký konec války byl nábor velice úspěšný. Běžný Rus viděl velký balík peněz s vysokou šancí na přežití. To se rozplynulo. Měsíčně na frontě podle různých odhadů zhasne až 35 tisíc ruských životů, přičemž toto číslo stále stoupá.
Smyčka sankcí se utahovala velice pomalu, ale dnes je Rusko v situaci, kdy v lednu 2026 inkasuje za ropu sotva polovinu toho, co v lednu 2025. Padající cena komodity, zužující se okruh zákazníků a čím dál silněji požadované slevy dostávají ruský rozpočet do svízelné situace. V bezpečí už není ani ruská stínová flotila. Některé regiony již musely omezit náborové příspěvky. Noví vojáci se Rusku shánějí čím dál obtížněji, mobilizace se přitom Putin obává.
Hluboké údery Ukrajiny do Ruska připravují obyvatelstvo o klid. Ztráta třetiny až poloviny strategického letectva byl šok. Podzimní kampaň proti ruským rafinériím, jejichž operační schopnosti pod opakovanými útoky degradují, ukazuje schopnosti Ukrajiny v čím dál větším rozsahu útočit na cíle v Rusku. Dříve Rusové občasný ukrajinský úder maskovali jako nehodu. Dnes však obyvatelstvo vidí, že ruské území není nedotknutelné.
Ještě důležitější je vojenský důsledek. Najednou musí ruská armáda chránit daleko větší množství letišť, skladů i továren, klíčové energetické uzly a další potenciální cíle. To přispívá k řídnutí protivzdušné obrany přímo na frontě a k lepším podmínkám pro ukrajinská vojska.
Ukrajina má díky půjčkám od EU k dispozici dostatek prostředků pro vedení války na další dva roky. Většinu klíčových zbraní si dokáže vyrábět sama, závislost na zahraničních dodávkách klesá. Zatímco ruské veřejné finance skomírají, ty ukrajinské získaly kromě vojenské pomoci i přísun zdrojů do odvětví zdravotnictví a školství. Od tohoto roku bude Ukrajina část své vojenské produkce exportovat, což pomůže financovat ty druhy zbraní, které není schopna vyrobit.
V neposlední řadě je Ukrajina úspěšná i na diplomatické frontě. Trumpa prostě zvládla, a i když není zdaleka odehráno poslední dějství, má Ukrajina i nadále přístup k americkým zbraním i informacím. Trumpovi snad čím dál více dochází, že Rusko se k míru nechystá.
Vladimír Putin teď nemá k dispozici moc tahů. Může zahájit mobilizaci, ale ta nebude mít příliš kladnou odezvu. Plán přinucení Ukrajiny ke kapitulaci u stolu se rovněž vzdaluje. Zahrát jadernou kartu neumožní Čína.
Rusko má stále převahu v palbě dálkovými drony a balistickými raketami. Ukrajina nemá dost munice do klíčových protivzdušných systémů, díky čemuž se Rusům podařilo téměř vyřadit celou energetickou soustavu. Nezdá se však, že by se odpor Ukrajinců lámal. Naopak nelidské údery posilují solidaritu ze strany západních států.
Ukrajinci již dnes ukazují, že jsou schopni překvapivých a silných protiútoků. Během jediného dne dokáží na mapě umazat několikatýdenní postup Rusů zaplacený mnoha životy. Ani Ukrajinci nemají dost vojáků a techniky pro velkou průlomovou ofenzivu. Bude ovšem přibývat příležitostí k dílčím protiútokům, jaké vidíme v těchto dnech v Záporoží.
Ukrajincům hraje do karet i to, že v ruské velící struktuře se ve velkém lže o skutečném stavu věcí. To zpomaluje ruskou reakci. Nejen, že Rusové budou váhat z politických důvodů s jakoukoliv rozsáhlejší mobilizací, ale téměř jistě přijde příliš pozdě. V době, kdy Ukrajinci budou mít na frontě tak silnou převahu, že to nepůjde zkreslit. Letos nejspíše neuvidíme konec války, ale začátek konce ruské armády na Ukrajině.
Propad příjmů, utahující se sankce, vysoké ztráty a oslabující nábor ženou Rusko do kouta. Problém je, že Putinův režim si nemůže dovolit válku ukončit. Všechny zdroje jsou orientovány na válečné hospodářství. Jeho konec v důsledku míru by byl takovým hospodářským šokem, který by režim nemohl ustát. Otázkou zůstává, jak dlouho může unést tak vysoké ztráty. Začne-li ztrácet i území, porážku už nepůjde zakrýt.
----------------------------
Zdroje:
----------------------------------
Velmi děkuji za vaše příspěvky prostřednictvím tlačítka „Podpořte autora“. Je to silná motivace i závazek přinášet kvalitní a užitečné texty. Jako autoři vidíme pouze částku a čas transakce, nemůžeme proto poděkovat adresně.
