Hlavní obsah
Obchod a průmysl

Chcete levnější proud? Burzu neničte, raději stavte větrníky, vzkazují ekonomové

Foto: Martin Sedlák / Gemini

Pokaždé, když zdraží plyn, vyletí nahoru i cena elektřiny – a to i přesto, že ji u nás vyrábíme hlavně z jádra a uhlí. Působí to jako nespravedlnost nebo selhání trhu. Jenže ekonomická realita je jiná.

Článek

Mechanismus „marginální tvorby ceny“ je ve skutečnosti nejchytřejším nástrojem efektivity, který evropskému spotřebiteli za poslední dekády ušetřil miliardy eur. Naopak princip obchodování na burze se stal terčem během nedávné energetické krize a doutnající problém kvůli konfliktu v Íránu je důvodem, proč se téma prodeje elektřiny na trhu opět otevírá.

Jak ukazují analýzy, zničení zaběhnutého systému by bylo vlastně nevýhodné pro koncové odběratele elektřiny. Klíč k dostupné energie je jinde.

Rozbor energetického trhu a jeho fungování nabízí například nedávná studie institutu Neon, která rozebírá tzv. Merit Order (pořadí zásluh). Je to v podstatě hierarchie elektráren seřazená podle toho, jak levně dokážou vyrobit jednu megawatthodinu.

Fronta na elektřinu: Kdo jde první?

Fungování tvorby ceny elektřiny si můžeme představit jako frontu u stánků na trhu. Jako první jdou ti, co nabízejí zboží skoro zadarmo – solární a větrné elektrárny (palivo mají zdarma) a jaderné bloky. Pokud trh potřebuje více energie, přidávají se dražší zdroje: uhlí a nakonec plyn.

Právě plyn, jakožto nejdražší článek řetězce, určuje finální cenu pro všechny. Studie Neon vysvětluje, že je to jediný způsob, jak motivovat k úsporám a zároveň dávat jasný signál investorům: „Stavte levné zdroje, protože ty teď vydělávají nejvíc a postupně vytlačí drahý plyn z trhu.“

Svobodný trhu nabídl úsporu pro naše peněženky

Mnoho lidí v době krize volalo po „rozbití“ burzy. Určitě jste na sociálních sítích zaznamenaly útoky na Lipskou burzu a tvrzení, že bez ní nám bylo lépe. No data říkají něco jiného: analýzy Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) ukazují pravý opak. Liberalizovaný trh není příčinou krize, ale nástrojem, jak ji zvládnout.

Podle analýzy ACER ušetřilo propojení evropských trhů spotřebitelům přibližně 34 miliard eur za rok. Úspora vychází z výše popsaného faktu: elektřina na svobodném trhu může volně proudit tam, kde je zrovna nejlevnější a se nemusí zapínat drahé lokální záložní zdroje.

Evropská komise ve svých zprávách zdůrazňuje, že společný trh zabránil blackoutům během nejhorších měsíců roku 2022. Když měla Francie problémy s jadernými reaktory, zachránil ji dovoz z Německa, Španělska a Česka. Bez funkční burzy by tyto země neměly mechanismus, jak elektřinu efektivně sdílet.

Liberalizovaný trh funguje jako obří vyrovnávací nádrž. Když fouká v Severním moři, levná elektřina teče na jih a sráží tamní ceny. Bez trhu by tyto přebytky zůstaly nevyužity a jinde by se musel zbytečně pálit drahý plyn. Samozřejmě tento poslední argument platí do té doby, do které umožní proudění elektřiny fyzikální podmínky sítí. Právě proto se nyní nejeden stát v Evropě soustředí na posílení přenosových linek: ano, vyžaduje to nemalé investice, ale z robustních sítí můžeme následně těžit díky lepší dostupnosti levných zdrojů energie.

Funkční model jako štít proti drahému plynu

Studie Neon i reporty ACER varují: Pokud bychom cenu násilně „odpojili“ od plynu, zničili bychom motivaci k šetření právě v době, kdy je energie málo. Navíc by se zastavily investice do obnovitelných zdrojů, protože by nikdo nevěděl, jaká bude jejich budoucí návratnost.

Marginální model je sice v době drahých fosilních paliv bolestivý, ale je to nejúčinnější alarm. Říká nám, že je třeba zateplovat domy, stavět soláry a instalovat tepelná čerpadla. Je to mechanismus, který nás v podstatě „léčí“ ze závislosti na dovozu paliv, která mohou být zneužita jako zbraň.

Racionalita místo hněvu

Energetický trh není spiknutí, je to matematický algoritmus hledající nejefektivnější řešení vteřinu po vteřině. Společný trh je nejlepší ochranou spotřebitele, jakou máme.

Neplatíme drahému plynu proto, že bychom chtěli, ale proto, že ho v danou chvíli stále ještě potřebujeme k udržení stability. Cesta k levnější elektřině tedy nevede přes zrušení burzy, ale přes stavbu dalších levných zdrojů, které drahý plyn z té fronty definitivně vyřadí. Čím více větru a slunce v síti budeme mít, tím častěji se podaří drahý plyn z trhu vytlačit. Pomůže v tom také stále levnější akumulace energie a nastupující flexibilita, kterou začínají nabízet i obchodníci s elektřinou v Česku.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz