Článek
„Listopad 2024,“ stojí v lakonické poznámce v diskuzi pod recenzí dystopie Občanská válka v listu New York Post. Tímto datem, odkazujícím na termín prezidentských voleb v USA, jeden ze čtenářů reagoval na tuto předpověď jiného diskutujícího: „Skutečná občanská válka určitě přijde a ta konečně vrátí tuto zemi do starých kolejí. Stejně jako španělská občanská válka vrátila Španělsko na správnou cestu“. Z čeho vyvěrá zvrácený optimismus tohoto příznivce radikálů okolo republikánské strany? Mimo jiné z příčin a následků první občanské války v Americe (1861-1865), ale k ní a dalším historickým paralelám se ještě dostaneme.
Aktuálně si film vede o něco úspěšněji u diváků i odborné kritiky, než námětem obdobný snímek Lov z roku 2020. Tam se skupina ukřivděných progresivistů mstí pravicovým dezinformátorům tak, že uvede do praxe jednu z jejich spikleneckých teorií (v duchu akčního thrilleru Živý terč z roku 1993 se tu loví lidé). Ale fikce druhé občanské války v USA, zatím nejambicióznější dílo režiséra Alexe Garlanda (53), se nesnaží být až takto konkrétní a tudíž polarizující. Rozuměj: pokud je americká veřejnost politicky ostře rozpolcená (Donald Trump - Joe Biden) a za příčinu tohoto stavu někdo označí oba tábory, tak neuspokojí ani jeden. Výsledkem takového sednutí do mezery mezi dvěma židlemi pak mohou být i nízké tržby, jako se to stalo v případě Lovu.
Odkaz níže: tyto výjevy z facebookového účtu filmového studia A24 kupodivu neuvidíte v samotném filmu. K propagačním účelům je vytvořila umělá inteligence, ovšem s řadou pro ní typických chyb (labuť měla být šlapadlo, ale vypadá „jako živá“, na ulicích zničených měst kupodivu svítí každý neon a semafor, jeden z vraků má tři boční dveře atd.)
America the Beautiful. #CivilWarMovie
Posted by A24 on Wednesday, April 17, 2024
Jenže Občanská válka je zatím nejdražší produkcí mladého hollywoodského studia A24 s rozpočtem 50 milionů dolarů. Proto se úzkostlivě vyhýbá jakékoli konkretizaci příčin konfliktu, spíše usiluje o poněkud matoucí univerzalitu. Jaké scenáristické „bizáry“ mohou vzniknout při takto důsledném odpolitizování? „Například, když se USA přeměňují na nepřátelské skupiny odtržených států, Texas a Kalifornie se spojí a vytvoří Západní síly. Že by k takovému spojenectví mohlo někdy dojít, je asi stejně pravděpodobné jako kombinovaná restaurace Sweetgreen/Kentucky Fried Chicken,“ podivoval se ve své recenzi kritik Johnny Oleksinski.
Dříve otroctví, teď nelegální migrace
Nyní tuto vizi možné budoucnosti nahlédněme prizmatem minulosti. Pojítek mezi první a potenciálně druhou občanskou válkou v USA je víc. Už případné zvolení Joea Bidena prezidentem v letošním roce může mít stejné následky jako vstup Abrahama Lincolna do Bílého domu v roce 1860. Reprezentoval zastánce zrušení otroctví (22 států tehdejší americké Unie) proti jedenáctce otrokářských států z jihu USA. Tato tradičně spíše republikánská území se dnes obdobně vymezují proti nelegálním migrantům z Jižní Ameriky, které naopak „vítá“ mocenská klika demokratů okolo prezidenta Bidena.
„Dosud asi deset (států) vyslalo Národní gardu nebo jiné příslušníky orgánů činných v trestním řízení. Nyní jsou s námi spojení. Toto je boj o budoucnost Ameriky,“ řekl začátkem roku Greg Abbott, guvernér státu Texas, ke svému pojetí ostrahy americko-mexické hranice. V 19. století hrozba čtyř milionů osvobozených černochů s volebním právem, nyní pravicové bílé protestanty z Jihu děsí příliv hispánských katolíků, potenciálních voličů demokratů. Abbott a jemu podobní si zřejmě berou poučení z historie, která zná osudy starověké Říše římské nebo carského Ruska. V průběhu času ochabující vládci těchto celků nebyli schopni vzdorovat rostoucí převaze jimi ovládaných mas.
Válka mezi dvěma Čínami
V globálním měřítku Amerika už nějakou dobu čelí hozené rukavici od Ruské federace na Ukrajině, čínský políček ji ještě čeká v případě Tchaj-wanu. S ním mají Spojené státy od roku 1955 uzavřenou vzájemnou obrannou smlouvu. Koho má chránit? V roce 1949 se tam přemístila Mao Ce-tungovými komunisty poražená skupina okolo generála Čankajška a USA se ostrov hodil jako základna pro zasahování do občanské války v Koreji (1950-1953). Jak se říká „do roka a do dne“ tedy očekávejme další kolo asijských půtek, tentokrát mezi Čínskou lidovou republikou a tchajwanskou Čínskou republikou. Od letošního března totiž Peking přestal operovat s pojmem „mírové sjednocení“ a navýšil své vojenské výdaje o sedm procent.
A to může být kamenem úrazu. Pokud USA v Tichomoří neuspějí, což se jeví být ne nepravděpodobné, protože Čína tam má větší motivaci než Američané, nastane celosvětový rozvrat. Bojkoty a sankce, masivní schodky rozpočtů kvůli výdajům na zbrojení, narušení dodavatelských řetězců, nedostatek zboží, hyperinflace, pády firem a nezaměstnanost. Tsunami ve stylu „covid plus Ukrajina násobeno deseti“. Vlastně už nebude záležet na tom, jestli v dané chvíli bude u kormidla Trump, nebo Biden. K druhému útoku na Kapitol, tentokrát úspěšnému, dostanou separatisté a radikální izolacionisté do rukou silnější trumfy, než jen další „ukradené volby“ a davy migrantů na hranicích s Mexikem.
„Zlato teď nakupují všichni. ČNB míří k zásobám, které měla za první republiky,“ hlásal už loni v létě server Aktuálně.cz. Křečkují prý hlavně centrální banky, včetně té naší. Že by bankéři tušili bouři, a dolar jako rezervní měna přestával být považován za bezpečný přístav? Blízká budoucnost ukáže, zda si s takovou megakrizí lépe poradí totalitní státy typu Ruska a Číny, nebo ze své podstaty křehčí západní demokracie.
Seznam zdrojů:
https://nypost.com/2024/04/12/entertainment/civil-war-review-a-torturous-overrated-movie-without-a-point/
https://www.hollywoodreporter.com/movies/movie-news/a24-civil-war-posters-controversy-1235876340/
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-amerika-mame-gardisty-z-dalsich-statu-jsem-pripraven-na-konflikt-s-bidenovou-vladou-hlasi-guverner-texasu-40458741
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/cina-armada-obrana-vydaje-tchaj-wan-japonsko.A240305_103331_zahranicni_jhr
https://en.wikipedia.org/wiki/Taiwan
