Článek
Regály knihkupectví se pomalu ztenčují. Místo desítek exemplářů stejného titulu stojí vedle sebe jen jednotlivé kusy, zatímco v online obchodech si lze vybrat z milionů knih, které dorazí do druhého dne. V metru, v parcích i na plážích drží lidé stále častěji tablety místo paperbacků. Zvuková kniha doprovází cestující v autě, na procházce v přírodě i při vaření večeře. Svět čtení prochází transformací, jakou nezažil od Gutenbergova vynálezu knihtisku. Uprostřed těchto změn visí ve vzduchu otázka: Mají tištěné knihy vůbec budoucnost?
Papír versus pixely
Statistiky jsou neúprosné. Prodej e-knih neustále roste, audioknihy zažívají boom a mladší generace často vůbec netuší, kdy naposledy držely v ruce klasickou knihu. Technologie nabízí výhody, které papír prostě nemůže překonat. Tisíce titulů v kapse, okamžitý přístup k novinkám, možnost měnit velikost písma, podsvícení do tmy, synchronizace poznámek napříč zařízeními, a hlavně cena za digitální verze často stojí polovinu tištěné knihy.
Nakladatelství to cítí na vlastní kůži. Náklady se snižují, knihkupectví zavírají provozovny, tiskárny přecházejí na tisk na objednávku. Celý ekosystém, který po staletí fungoval prakticky beze změny, se dostává pod enormní tlak. Mladí autoři už někdy rovnou publikují jen digitálně, tradiční vydavatelé experimentují s hybridními modely a kniha jako fyzický objekt se stává čím dál luxusnějším zbožím.
Například hudební průmysl si už tuhle cestu prošel. Když se v devadesátých letech objevily MP3 a digitální distribuce, experti prorokovali konec fyzických nosičů. Klasická CD měla vymřít během několika let a o vinylech nikdo ani nemluvil. Staly se skutečně vzácností, ale nepřestaly existovat. Naopak, po letech úpadku vinylové desky zažily nečekaný comeback. Dnes je lze najít ve specializovaných obchodech, na bleších trzích i v módních designových bytech. Staly se symbolem autenticity, hmatatelného vztahu k hudbě a kouskem estetiky v digitálním světě.
Tištěné knihy by mohly projít podobnou proměnou. Už dnes se v některých kruzích stávají statusovým symbolem. Domácí knihovna plná svazků vypovídá o majiteli něco jiného než tablet s tisíci e-knihami. Prvotiny, limitované edice, knihy s ilustracemi nebo speciální vazbou získávají na ceně. Vznikají malá nezávislá nakladatelství, která se zaměřují na knihomily, kteří vnímají knihu jako umělecký objekt.
Knihy jako smyslový zážitek
Existuje něco, co digitální formát nikdy nedokáže plně nahradit; vůně papíru, pocit při otáčení stránek a hmotnost svazku v rukou. Pro někoho jsou to sentimentality, pro jiné zase esenciální součást čtenářského zážitku. Kniha v ruce vytváří jinou formu soustředění než text na obrazovce, za kterým je vždy jen kliknutí nebo notifikace. Není to jen o rozptýlení, ale je to o prostoru, který kniha vytváří. Když někdo drží v ruce papírovou knihu, vstupuje do uzavřeného světa. Nemůže rychle přepnout na zprávy, sociální sítě nebo e-mail. Tento omezený prostor paradoxně osvobozuje. Umožňuje ponořit se hlouběji, setrvat déle u jedné myšlenky a nechat text rezonovat bez nutnosti okamžitého přechodu k něčemu dalšímu.
Marginální poznámky tužkou vyprávějí příběh čtení. Poznámka na okraji odhaluje, co čtenáře zasáhlo před pěti lety, co považoval za důležité nebo nad čím se zamyslel. Ohnuté rohy stránek značí místa návratu a body, kam se stojí za to vrátit. Skvrna od kávy na straně sedmdesát tři připomíná nedělní odpoledne strávené na gauči. Zaprášené hřbety na poličce tvoří vizuální mapu přečteného a osobní archiv zkušeností. Každá kniha je pak nejen textem, ale i artefaktem; fyzickým důkazem času stráveného čtením, myšlenek, které vyvolala a momentů, ve kterých byla přítomna. Tento druh osobní historie v cloudu prostě neexistuje. Digitální zvýrazněná místa jsou sterilní, bez váhy vzpomínky spojené s místem a časem.
Kniha také zaujímá místo v každodenním životě. Stojí na nočním stolku, čeká na gauči, leží otevřená stránkami dolů na kuchyňském stole a je fyzickou připomínkou nedokončeného příběhu a tichým pozváním k návratu. Tablet může obsahovat stovky knih, ale žádná z nich není viditelná, hmatatelná a přítomná. Kniha jako objekt vytváří vztah, který přesahuje samotný text a stává se společníkem.
Výzkumy navíc naznačují, že lidé si lépe pamatují obsah z tištěných knih než z digitálních verzí. Fyzická interakce s knihou, prostorová představa o tom, kde se úryvek nachází, možnost rychle listovat tam a zpět, držet dva prsty mezi stránkami pro srovnání různých částí textu - to všechno pomáhá ukládat informace do paměti. Mozek nepracuje jen s textem, ale s celkovou zkušeností čtení, která zahrnuje motorické a smyslové podněty. V době informačního přetížení, kdy jsme každý den zahlceni statisíci slov na obrazovkách, může být právě tato kvalita čtení konkurenční výhodou. Papírová kniha nutí zpomalit, soustředit se, pamatovat si, což jsou dovednosti, které jsou v digitálním věku stále vzácnější a možná právě proto stále cennější.
Z knih se stanou vzácné artefakty
Za pár desítek let možná vstoupíme do knihkupectví podobně, jako dnes vstupujeme do prodejny vinylů. Nebude jich mnoho, ale budou menší a intimnější. Sortiment bude pečlivě kurátorovaný a zaměřený na kvalitu, unikátnost a řemeslné zpracování. Majitelé budou znát každou knihu v regálu a dokážou doporučit knihu podle vkusu, vyprávět příběhy o autorech nebo vydáních. Ceny budou sice vyšší, ale koupě knihy se stane vědomým aktem, nikoliv impulzivním nákupem.
Velká nakladatelství možná zredukují tištěné verze jen na bestsellery a prestižní tituly, ale nová literatura vyjde primárně digitálně a papírová verze přijde později, pokud o ni bude dostatečný zájem. Print-on-demand technologie umožní tisknout jednotlivé exempláře podle poptávky, čímž odpadnou skladové zásoby a náklady, ale vždy najdou své místo knihy, které jsou něčím víc než jen textem: ilustrované edice, sběratelské kousky, nové literární projekty propojující text a výtvarné umění.
Dnešní děti vyrůstají s tablety v rukou dřív, než se naučí psát. Pro ně je digitální čtení naprosto přirozené, zatímco papírová kniha je kuriozitou. Právě proto může nastat zvrat, protože když se něco stane samozřejmostí, objeví se touha po výjimečnosti. Generace, která nikdy nemusela znát analogový svět, jej může objevovat jako nostalgickou alternativu k hyperkonektivitě. Podobně jako mladí lidé dnes objevují polaroidové fotografie nebo psací stroje.
Vzdělávací systém také hraje roli. Školy experimentují s digitálními učebnicemi, ale mnohé stále lpí na tradičních textech. Čtení z papíru se může stát dovedností, kterou je třeba pěstovat, podobně jako psaní rukou, proto, že to rozvíjí jiné mozkové funkce a jinou formu pozornosti.
Přežití skrz transformaci
Paradoxně by environmentální hlediska mohla hrát do karet oběma formám. E-knihy šetří stromy, ale vyžadují energii, vzácné kovy v zařízeních a produkují elektronický odpad. Tištěné knihy spotřebují papír a chemikálie, ale vydrží desetiletí a neskončí na skládce po třech letech jako tablet. Udržitelně vyprodukovaný papír, recyklace nebo lokální tiskárny mohou učinit z klasické knihy ekologičtější volbu, než by se na první pohled zdálo.
Nové technologie jako e-ink displeje snižují energetickou náročnost čtení, zatímco tradiční nakladatelství hledají zelené alternativy ve výrobě. Možná budoucnost není o jednom formátu, který vytlačí druhý, ale o koexistenci, kde každý najde své místo podle konkrétní potřeby a hodnoty.
Knihy za desítky let pravděpodobně budou, ale jiné. Nebudou všudypřítomné, levné a samozřejmé jako dnes, ale stanou se sběratelskými kusy, luxusními dárky a produkty s příběhem. Budou méně o masové spotřebě a více o vědomém výběru.
Podobně jako vinylové desky dokázaly najít své místo vedle streamovacích služeb, tištěné knihy mohou existovat vedle e-knih a audioknih. Technologie knihtisk nezabije, jen jej promění.
