Článek
Když v září 2024 kosmická loď Dragon s milionářem Jaredem Isaacmanem na palubě dosáhla výšky téměř 1400 kilometrů nad Zemí, jen málokdo věděl, že s ním do vesmíru vzlétla i česká technologie.Radiační detektor od brněnské firmy Advacam měřil během této mise záření ve výškách, kam se lidstvo naposledy dostalo za éry programu Apollo. To není ojedinělý příběh, protože naše země o rozloze menší než většina amerických států, se během několika posledních let vypracovala na překvapivého favorita v jednom z nejnáročnějších odvětví světové ekonomiky. Jak je možné, že země bez vlastního kosmodromu a s rozpočtem zlomku toho, co utrácejí vesmírné velmoci, dokáže vysílat své technologie do nejvzdálenějších koutů sluneční soustavy?
Transformace od montovny ke špičce
Cesta českého kosmického průmyslu nebyla jednoduchá ani rychlá. Vše začalo v roce 2008, kdy se Česká republika stala prvním postkomunistickým státem, který vstoupil do Evropské kosmické agentury. Bylo to riskantní rozhodnutí, protože vstupní investice byly značné a pochybovačů bylo také dost. Dnes je Česko hodnoceno jako nejúspěšnější z nově přistoupivších států ESA a dokáže dobře konkurovat i řadě západních zemí.
V tuzemsku nyní působí přes sto padesát firem a akademických institucí zaměřených na kosmický sektor. Jen v Brně, které se stává jakýmsi českým Silicon Valley pro vesmírné technologie, sídlí desítky společností sdružených v Brno Space Cluster. Jejich komponenty lze nalézt v nejmodernější evropské raketě Ariane 6 i ve vesmírných družicích na Marsu, jejichž data denně využívají zemědělci, meteorologové i dopravní specialisté po celém světě.
Firma SAB Aerospace z Brna vyvinula například takzvaný dispenser pro raketu Vega - unikátní zařízení, které výrazně zvyšuje počet družic, jež může raketa vynést na oběžnou dráhu najednou. Zařízení o hmotnosti 260 kilogramů dokáže unést až jeden a půl tuny nákladu a umožňuje postupné vypouštění jednotlivých družic. SAB Aerospace se také podílí na servisním modulu pro evropský vesmírný teleskop PLATO, který má odstartovat v roce 2026.
Klatovská společnost ATC Space zase dodává hliníkové nosníky pro raketu Ariane 6. Kvůli této zakázce firma otevřela výrobní halu za téměř půl miliardy korun, kde může pracovat šedesát lidí. Evropský projekt Ariane 6 je přitom plánován nejméně na dvě desetiletí a může jít až o deset letů za rok.
České mozky, které dobývají vesmír
Skutečným bohatstvím našeho kosmického průmyslu jsou především lidé. České technické univerzity vychovávají špičkové odborníky, kteří pracují v předních světových institucích. Za naším úspěchem stojí i mladá generace. Tým středoškoláků LASAR získal ocenění v prestižní celosvětové soutěži Conrad Challenge pořádané NASA v Houstonu za projekt laserového ramene na opravování družic na dálku. Jejich nápad je natolik unikátní, že ho plánují otestovat na české družici, která má být vypuštěna do vesmíru. Technologie by mohla v budoucnu výrazně prodloužit životnost satelitů na oběžné dráze.
Další přelomový úspěch zaznamenal v roce 2022 stíhací pilot Aleš Svoboda, který se stal členem záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury. Z více než dvaceti dvou tisíc uchazečů se probojoval mezi sedmnáct vyvolených. Svoboda má dva magisterské tituly, doktorát z letecké a raketové techniky z Univerzity obrany v Brně a je aktivním pilotem stíhačky JAS-39 Gripen. Jako pilot se zúčastnil mise hlídání vzdušného prostoru Pobaltí, a i když jeho šance na skutečný let do vesmíru není stoprocentní, znamená to symbolické uznání České republiky v komunitě vesmírných národů.
V květnu 2023 ministr zahraničí Jan Lipavský podepsal v sídle NASA ve Washingtonu významnou dohodu Artemis Accords. Česká republika se tak stala dvacátým čtvrtým signatářem této iniciativy, která stanovuje principy pro mírový průzkum Měsíce, Marsu a dalších vesmírných těles.
Artemis Accords nabízejí bohaté příležitosti pro český vesmírný průmysl, vědu a výzkum. Dohoda otevírá cestu k účasti na americkém programu Artemis, jehož ambicí je vrátit lidi na Měsíc a v budoucnu dosáhnout i Marsu.
Přístup do programu Artemis znamená pro Česko možnost účastnit se průlomových projektů, které definují budoucnost lidstva ve vesmíru. Je to také potvrzení, že i menší země může hrát významnou roli v mezinárodní spolupráci, pokud nabídne kvalitu, inovace a spolehlivost.
Politický a strategický význam Česka ve světě
Kosmický průmysl představuje pro Českou republiku významnou strategickou příležitost. Jde o odvětví s vysokou přidanou hodnotou, které přináší značné ekonomické výnosy. Průměrná návratnost investic do kosmických aktivit ve vyspělých zemích činí osminásobek vložených prostředků. Členství v ESA nám umožnilo efektivně přetvořit kosmické aktivity z vědecké oblasti do nového hospodářského odvětví.
Politicky Česko posílilo své postavení v mezinárodním společenství. Účast v programu Artemis Accords řadí zemi mezi podobně smýšlející partnery, kteří sdílejí vizi mírového a udržitelného průzkumu vesmíru. Návštěva prezidenta Petra Pavla v Johnsonově vesmírném středisku NASA v roce 2024 symbolicky potvrdila, že Česká republika je ve vztahu ke kosmickému výzkumu na tom i přes svoji velikost velice dobře.
Vláda odstartovala dlouhodobý národní projekt Česká cesta do vesmíru, jehož cílem je zvýšit povědomí o českých úspěších a významu kosmických aktivit pro modernizaci hospodářství a rozvoj společnosti. Projekt se zaměřuje na vzdělávání v kosmických aktivitách a příležitosti pro žáky, studenty, ale i průmysl a akademický sektor. Součástí je i snaha o vyslání astronauta majora Aleše Svobody na misi kosmické lodi Crew Dragon na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Vesmírné akce a popularizace
Každoročně se u nás koná Czech Space Week, největší akce zaměřená na kosmický průmysl v Česku. Festival zahrnuje odborné konference, průmyslové dny Space2Business, veletrh pracovních příležitostí pro studenty i panelové diskuse věnované tématům jako vesmír pro ochranu klimatu, obranné technologie nebo mobilitu. Slavnostního zahájení v roce 2024 se zúčastnil prezident Petr Pavel, který označil průzkum vesmíru za odvětví, kterému by Česko mělo věnovat velkou pozornost.
Festival přitahuje významné hosty z celého světa, včetně bývalého astronauta Andrewa Feustela nebo ředitelky komercializace ESA Geraldine Naja. Hlavními partnery se staly přední světové společnosti jako německá OHB Group, americká Honeywell nebo izraelská IAI.
V Praze funguje inkubátor ESA BIC Czech Republic spravovaný agenturou CzechInvest, do kterého bylo zapojeno již více než padesát startupů. Praha je navíc sídlem Agentury Evropské unie pro kosmický program, která zajišťuje rozvoj evropského kosmického průmyslu na operační úrovni a má na starosti satelitní systémy jako Galileo nebo Copernicus.
Na Vysokém učení technickém v Brně byl otevřen unikátní magisterský studijní program Space Applications zaměřený přímo na vesmírný průmysl. Studenti mají možnost naučit se, jak postavit vlastní CubeSat a navštěvují špičková střediska kosmického výzkumu v zařízeních ESA.
České kořeny až na Měsíci
Historie české kosmonautiky sahá až do sedmdesátých let minulého století. Vojenský pilot Vladimír Remek se v březnu 1978 stal prvním občanem Československa ve vesmíru. Na palubě kosmické lodi Sojuz 28 spolu se sovětským kosmonautem Alexejem Gubarovem strávil týden na vesmírné stanici Saljut 6. Československo se tak stalo teprve třetí zemí světa po Sovětském svazu a Spojených státech, jejíž občan se podíval do kosmu.
Mnoho amerických astronautů má přitom české kořeny: například James Lovell, pilot legendární mise Apollo 13 a jeden z prvních lidí, kteří obletěli Měsíc, má předky z Plzeňska.
Eugene Cernan, poslední člověk, který dosud stál na Měsíci při misi Apollo 17 v prosinci 1972, měl slovenské kořeny a jeho dědeček pocházel z vesnice Vysoká nad Kysucou.
Také John Blaha, který strávil čtyři měsíce na ruské stanici MIR, má dědečka Antonína Blahu z Herálce u Humpolce.
Česká republika dokazuje, že ve vesmírném průmyslu nejde primárně o velikost země nebo objem rozpočtu, ale o kvalitu lidí, technologií a vize. Příští dekáda bude pro náš kosmický průmysl klíčová. S rostoucími investicemi, novými vzdělávacími programy a ambiciózními projekty máme šanci stát se skutečným centrem vesmírné spolupráce ve střední a východní Evropě, a možná se jednoho dne skutečně podíváme na český přínos k lidské kolonizaci Měsíce nebo Marsu.
