Je vystoupení z Evropské unie vůbec možné?

Debata o případném vystoupení České republiky z Evropské unie se pravidelně objevuje v politickém prostředí, zejména v předvolebních kampaních některých stran. Tyto politické subjekty často prezentují možné vystoupení z EU jako relativně jednoduchý proces, který by mohl být zahájen pouhým referendem a rychle dokončen během několika měsíců či maximálně roku. Populistické strany napříč Evropou využívají podobnou rétoriku, kdy slibují ,,návrat suverenity" a ,,osvobození od bruselské byrokracie" jako něco, co lze vyřešit jednoduchou politickou vůlí.

Tato představa je však značně zjednodušená a neodpovídá složité realitě moderních mezinárodních vztahů. Evropská unie není pouhý mezinárodní klub, ze kterého lze vystoupit výpovědí členství, ale je to komplexní právní, ekonomický a politický systém, do kterého jsou členské státy hluboce integrovány. Vystoupení proto vyžaduje rozsáhlé vyjednávání, právní úpravy a reorganizaci celé státní správy.

Političtí představitelé, kteří propagují jednoduché řešení složitých problémů, často vědomě zamlčují skutečnou složitost procesu. Referendum sice může být začátkem pro zahájení procesu vystoupení, ale samo o sobě nevyřeší žádný z praktických problémů, které by následovaly.

Pro Českou republiku by případné vystoupení z Evropské unie znamenalo dramatickou ztrátu politického vlivu na evropské scéně. Jako členský stát EU má Česko možnost ovlivňovat rozhodování, která se týkají celého kontinentu, má svého komisaře v Evropské komisi, své zástupce v Evropském parlamentu a pravidelně předsedá Radě EU.

Ekonomické dopady by byly rovněž závažné. Česká republika by ztratila přístup na jednotný evropský trh bez cel a bariér, což by drasticky zdražilo export a import. Mnoho zahraničních investorů, kteří v Česku podnikají kvůli přístupu na evropský trh, by pravděpodobně své investice přesunulo jinam. Česká měna by byla vystavena větší volatilitě a země by ztratila miliardy korun z evropských fondů, které financují infrastrukturu, vědu, vzdělávání či podporu podnikání.

Právní a administrativní aspekty vystoupení by byly neméně složité. Česká republika by musela přepracovat tisíce zákonů a nařízení, které vycházejí z evropské legislativy. Nové celní a migrační systémy by vyžadovaly roky příprav a obrovské investice. Občané by ztratili právo svobodného pohybu, studia a práce v ostatních zemích EU, což by výrazně omezilo jejich možnosti.

Mnozí voliči, kteří podporují myšlenku vystoupení z EU, si plně neuvědomují rozsah přínosů, které jim členství přináší. Evropská unie zajišťuje nejen ekonomickou prosperitu prostřednictvím volného obchodu a investic, ale také bezpečnost prostřednictvím společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Navíc EU prosazuje demokratické hodnoty, lidská práva a právní stát, což je pro stabilitu české demokracie klíčové.

Britský příklad ukázal, že vystoupení z Evropské unie je mimořádně komplikovaný, zdlouhavý a nákladný proces. Od referenda v roce 2016 trvalo Spojenému království více než tři a půl roku, než skutečně opustilo EU a vyjednávání o budoucích vztazích pokračovala ještě dlouho poté. Brexit vyvolal politickou krizi, rozdělil společnost, způsobil ekonomické turbulence a vedl k novým byrokratickým překážkám v obchodě s kontinentální Evropou.

Brexit vyvolal nejhlubší politickou krizi v moderních britských dějinách. Rozpoutal vnitrostranické boje, vedl k pádu několika premiérů, vyvolal předčasné volby a rozdělil britskou společnost způsobem, který rezonuje dodnes. Skotsko a Severní Irsko, které v referendu hlasovaly pro setrvání v EU, začaly uvažovat o vlastní nezávislosti, což ohrožuje jednotu Spojeného království.

Ekonomické dopady byly rovněž závažné. Britská libra oslabila, inflace vzrostla, zahraniční investice poklesly a mnoho mezinárodních společností přesunulo svá evropská sídla do kontinentální Evropy. Nové byrokratické překážky v obchodě s EU způsobily problémy v dodavatelských řetězcích a zvýšily náklady pro podniky.

Britský příklad také odhalil, jak málo občané skutečně rozuměli fungování EU a důsledkům vystoupení. Mnoho voličů hlasovalo na základě emocí a nereálných slibů, aniž by chápali praktické dopady svého rozhodnutí. Kampaň za Brexit byla plná dezinformací a nereálných slibů, které se po referendu ukázaly jako neudržitelné.

V rámci Visegrádské skupiny a dalších koalic dokáže Česko prosazovat své zájmy a blokovat nepříznivé návrhy. Mimo unii by se stala periferní zemí bez možnosti podílet se na klíčových rozhodnutích, která by ji přesto významně ovlivňovala. Ztratila by právo veta v oblastech, kde se rozhoduje jednomyslně a nemohla by využívat kvalifikovanou většinu tam, kde jí to nyní umožňuje prosazovat své stanoviska.

Mezinárodní pozice České republiky by se rovněž oslabila. Evropská unie jako celek má v globálních otázkách mnohem větší váhu než jednotlivé členské státy. V jednáních s velkými mocnostmi jako jsou USA, Čína nebo Rusko by Česko jako samostatný aktér mělo minimální vyjednávací sílu. Ztratilo by také přístup k evropské diplomatické síti a konzulárním službám, které českým občanům v zahraničí poskytují dodatečnou ochranu a podporu.

Ekonomické důsledky vystoupení z EU by pro Českou republiku byly zničující. Česko je výrazně proexportní ekonomikou, která je hluboce integrovaná do evropských dodavatelských řetězců. Více než 80 procent českého exportu směřuje do zemí EU, přičemž Německo samo odebírá téměř třetinu veškerého českého vývozu. Ztráta přístupu na jednotný evropský trh bez cel a bariér by drasticky zdražila český export a učinila ho méně konkurenceschopným.

Mnoho zahraničních investorů, včetně automobilových gigantů jako Škoda Auto, Toyota či Hyundai, investovalo v Česku právě kvůli přístupu na evropský trh. Tyto společnosti by pravděpodobně své investice přesunuly do jiných zemí EU, což by vedlo k masivní nezaměstnanosti a ekonomické recesi. Česká republika by ztratila svou pozici jako atraktivní destinace pro přímé zahraniční investice.

Česká koruna by se stala nestabilnější a vystavila by se větším výkyvům, což by zvýšilo náklady financování pro podniky i domácnosti. Bez koordinace s Evropskou centrální bankou by česká měnová politika byla izolována a méně efektivní. Bankovní sektor by čelil novým regulatorním překážkám při poskytování služeb v EU.

Ztráta evropských fondů by znamenala konec miliardových investic do infrastruktury, vědy, vzdělávání, zemědělství a regionálního rozvoje. V programovém období 2021-2027 má Česko k dispozici více než 21 miliard eur z evropských fondů. Tyto prostředky financují výstavbu dálnic, modernizaci železnic, renovaci škol a nemocnic, podporu inovací a mnoho dalších projektů, které by bez EU nebyly možné.

Právní aspekty vystoupení by byly neméně složité než ekonomické. Česká republika by musela přepracovat tisíce zákonů a nařízení, které vycházejí z evropské legislativy nebo na ni odkazují. Proces změny evropského práva do národní legislativy probíhal více než dvacet let a jeho obrácení by vyžadovalo podobně dlouhou dobu a enormní úsilí legislativců, právníků a úředníků.

Nové celní systémy by vyžadovaly vybudování rozsáhlé infrastruktury na hranicích, najímání tisíců nových celníků a vytvoření komplexních IT systémů pro kontrolu zboží. Náklady na tyto změny by se pohybovaly v řádu desítek miliard korun. Migrační systémy by musely být kompletně předělány, včetně zavedení víz pro občany EU a vytvoření nových procedur pro kontrolu hranic.

Regulatorní rámce v oblastech jako je bezpečnost potravin, ochrana spotřebitelů, environmentální standardy, finanční služby nebo letecká doprava by musely být buď nahrazeny národními ekvivalenty, nebo by Česko muselo jednostranně přijímat evropské standardy bez možnosti je ovlivňovat. První varianta by byla mimořádně nákladná a časově náročná, druhá by znamenala ztrátu suverenity bez získání jakýchkoli výhod.

Občané České republiky by navíc ztratili řadu práv, která považují za samozřejmá. Právo svobodného pohybu v rámci EU by skončilo a Češi by potřebovali víza nebo pracovní povolení pro pobyt v ostatních evropských zemích. Tisíce Čechů pracujících v zahraničí by musely řešit svůj pobytový status a mnozí by se možná museli vrátit domů.

Studenti by ztratili možnost studia na evropských univerzitách v rámci programu Erasmus+ bez placení vysokých poplatků pro zahraniční studenty. Mladí lidé by nemohli využívat evropské dobrovolnické programy ani pracovní mobility. Důchodci žijící v zahraničí by čelili nejistotě ohledně svých nároků a zdravotní péče.

Práva spotřebitelů by byla oslabena, protože by skončila automatická platnost evropských směrnic o ochraně spotřebitelů, zárukách na výrobky nebo nárocích při zrušených letech. Evropský zdravotní průkaz by ztratil platnost a Češi by v EU potřebovali drahé cestovní pojištění. Uznávání kvalifikací by se zkomplikovalo a mnoho profesí by ztratilo automatické uznávání v ostatních evropských zemích.

Mnozí voliči, kteří podporují myšlenku vystoupení z EU, si plně neuvědomují rozsah přínosů, které jim členství přináší. Tyto výhody jsou často neviditelné právě proto, že fungují bezproblémově. Evropská unie zajišťuje nejen ekonomickou prosperitu prostřednictvím volného obchodu a investic, ale také bezpečnost prostřednictvím společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

Evropská unie prosazuje demokratické hodnoty, lidská práva a právní stát, což je pro stabilitu české demokracie klíčové. Systém kontroly a vyvažování na evropské úrovni pomáhá chránit demokracii před populistickými útoky a autoritářskými tendencemi. Evropská komise může zasáhnout proti porušování právního státu, jak ukázaly případy Polska či Maďarska.

Bezpečnostní spolupráce zahrnuje nejen společnou obranu, ale také boj proti terorismu, organizovanému zločinu, kybernetickým útokům či pandemickým hrozbám. Europol, Eurojust (agentura EU pro oblast vyšetřování a stíhání závažné přeshraniční kriminality a organizovaného zločinu) a další evropské agentury pomáhají českým bezpečnostním složkám odhalovat a stíhat mezinárodní zločin. Během pandemie covidu-19 EU koordinovala dodávky vakcín, zdravotnického materiálu a finanční podporu ekonomik.

Evropské fondy přispěly k modernizaci české infrastruktury způsobem, který by bez členství v EU nebyl možný. Dálniční síť byla vybudována převážně z evropských peněz, stejně jako vysokorychlostní internetové připojení, modernizace železnic nebo obnova historických památek. Investice do vzdělávání, výzkumu a inovací z evropských zdrojů pomohly českým univerzitám a firmám konkurovat na světové úrovni.

Program Horizon Europe financuje vědecké projekty českých institucí v hodnotě miliard korun ročně. Bez tohoto financování by česká věda zaostávala za světovou špičkou a talentovaní vědci by odcházeli do zahraničí. Evropské strukturální fondy podporují rozvoj zaostávajících regionů, rekvalifikace nezaměstnaných, podporu malých a středních podniků či projekty v oblasti životního prostředí.

Společná zemědělská politika zajišťuje českým zemědělcům stabilní příjmy a podporuje modernizaci zemědělství. Bez této podpory by mnoho zemědělských podniků zkrachovalo a potravinová bezpečnost by byla ohrožena. Evropské standardy kvality potravin chrání spotřebitele před nebezpečnými produkty a zajišťují vysokou úroveň bezpečnosti potravin.

Řada kritiků EU často argumentuje složitostí jejího fungování, aniž by nabídli reálnou alternativu. Evropská unie skutečně není dokonalý systém a její rozhodovací procesy mohou být pomalé a komplikované. Namísto radikálního kroku ve formě vystoupení z EU existují konstruktivnější způsoby, jak řešit oprávněné výhrady k fungování unie. Česká republika může aktivně podporovat reformy, které by tuto instituci učinily efektivnější, transparentnější a demokratičtější.

Flexibilní integrace umožňuje různým zemím integrovat se různou rychlostí podle svých možností a preferencí. Česko nemusí participovat ve všech evropských projektech, ale může si vybírat ty, které považuje za přínosné. Evropská unie už nyní funguje na principu různorychlostní integrace v oblastech jako eurozóna nebo Schengen.

Dialog s občany a lepší komunikace evropských politik může zvýšit podporu EU mezi českou veřejností. Mnoho problémů pramení z nedostatečného pochopení toho, jak EU skutečně funguje a jaké výhody přináší. Vzdělávací programy, mediální kampaně a transparentnější rozhodování by mohly pomoci překlenout propast mezi evropskými institucemi a občany.

Vystoupení z Evropské unie tedy teoreticky možné je, ale prakticky představuje obrovské riziko s nejistými přínosy a jistými obrovskými náklady. Brexit ukázal, že i pro ekonomicky silnou zemi jako Velká Británie znamenal tento krok značné komplikace, ekonomické ztráty a politickou nestabilitu. Pro střední evropskou zemi, jakou je Česká republika, by následky byly pravděpodobně ještě závažnější.

Česká ekonomika je mnohem více závislá na exportu do EU než byla britská, české instituce jsou hlouběji integrované do evropských struktur a Česko má z členství v EU relativně větší přínosy než měla Británie. Geografická poloha uprostřed Evropy činí izolaci od evropských struktur prakticky nemožnou, protože rozhodnutí přijímaná v EU by Česko ovlivňovala i nadále, jen bez možnosti je ovlivnit.

Místo hledání rychlých a jednoduchých řešení složitých problémů by bylo moudřejší soustředit se na reformy, které by EU učinily efektivnější, demokratičtější a bližší svým občanům. Evropská unie není dokonalá, ale představuje nejlepší dostupný rámec pro zajištění míru, prosperity a bezpečnosti na našem kontinentu.