Článek
Kdo skutečně byla Alžběta Báthoryová , žena, která se stala legendou, symbolem krutosti a zároveň jednou z nejzáhadnějších postav uherské historie?
Narodila se roku 1560 v Nyírbátoru do jedné z nejmocnějších aristokratických rodin tehdejších Uher. Její otec, hrabě Jiří Báthory, pocházel z ecsedské větve rodu, matka Anna byla dcerou sedmihradského vévody Štěpána Báthoryho. Rod Báthoryů měl hluboké kořeny sahající až do 10. století a postupně se vypracovali mezi nejbohatší a nejvlivnější rody v Uhrách.
Alžbětina rodina byla skutečně výjimečná. Její strýc Štěpán Báthory se stal nejen sedmihradským knížetem, ale i polským králem. Další strýc Krištof vládl v Sedmihradsku, stejně jako její bratranec Zikmund Báthory. Bratr Štěpán zastával významné zemské funkce. Její děti se spojily s mocnými rody, dcera Anna se provdala za Mikuláše Zrínského, významného vojenského velitele a Kateřina za župana Jiřího Drugetha.
Zní to jako příběh z učebnice dějepisu, moc, bohatství, politický vliv. Ale právě Alžběta se stala postavou, která přerostla historii a vstoupila do světa legend. Její jméno je dnes spojováno s desítkami, možná stovkami vražd mladých dívek. Historici se dodnes přou, co je pravda a co mýtus. Byla skutečně sadistickou vražedkyní, nebo obětí mocenských intrik?
Vzdělaná šlechtična, přísná paní a manželka obávaného vojevůdce
V pouhých patnácti letech byla Alžběta Báthory provdána za Františka II. Nádasdyho (1555–1604), župana a hlavního kapitána uherských vojsk. František byl známý nejen svou obrovskou fyzickou silou, ale také krutostí, která budila strach nejen mezi tureckými nepřáteli. Jejich manželství přineslo několik potomků – kromě již zmíněných Pavla, Anny a Kateřiny měli ještě dceru Uršulu, která zemřela krátce po narození, a syna Ondřeje, jenž se nedožil více než pěti let.
Alžběta žila střídavě na různých rodinných panstvích po celých Uhrách, nejčastěji v Sárváru, Keresztúru, Čachticích, Vranově nad Topľou, ale také v palácích v Prešpurku (dnešní Bratislavě) a ve Vídni. Na svou dobu byla mimořádně vzdělaná,ovládala latinu, maďarštinu i němčinu. Podle dobových popisů to byla krásná žena s tmavýma očima a dlouhými černými vlasy.
Společně s manželem udržovala kontakty s předními uherskými šlechtickými rody, zejména s rodinou hraběte Jiřího Thurza. Nádasdy a Thurzo se poznali během tureckých válek a jejich rodiny se následně pravidelně navštěvovaly, účastnily se svateb svých dětí a jejich manželky si vyměňovaly dopisy.
Mýtus, fakta a kontroverze kolem Alžběty Báthoryové
Když se řekne Alžběta Báthoryová, většině z nás se vybaví krvavá legenda o šlechtické paní, která se koupala v krvi mladých dívek. Počet jejích obětí se podle pověstí vyšplhal až na 650. Ale co říkají historici?
Dnes se odborníci přiklánějí spíše k číslu kolem 300. Na druhé straně historik A. Štiavnický uvádí dokonce až 3000. Rozptyl je obrovský a to jen dokazuje, jak nejasná a kontroverzní je celá kauza.
Podle svědectví měla Alžběta své oběti mučit děsivými způsoby. Nahé dívky polévala ledovou vodou a nechávala je zmrznout, propichovala jim nehty jehlami, pálila je svíčkami nebo jim do genitálií vkládala žhavé předměty.Ne všechny však zemřely, některé přežily, aby mohly svědčit.
Dívky získávala různě, prostřednictvím slibů práce na svých panstvích, únosy z domovů nebo prostým chycením na cestách. Nešlo jen o sirotky, ale i o dcery chudších šlechticů. Nejvíce obětí měla mít v Čachticích a Sárváru, ale také v Prešpurku a Vídni.
Ačkoliv se tyto hrůzy často považují za prokázané, ne všichni historici s tím souhlasí. Někteří tvrdí, že Alžběta své poddané nezabíjela, ba naopak, že se snažila chránit jejich zájmy, ať už vojensky nebo obchodně. Zajímavé je, že většina příběhů, které známe dnes, se začala šířit až více než sto let po její smrti, zejména díky knize jezuity Ladislava Túróczyho z roku 1729.
To však neodpovídá dobovým dokumentům, výpovědím svědků, soukromým dopisům a dalším archivním materiálům, které naznačují, že se o jejích zločinech mluvilo už za jejího života. Túróczyho kniha sice legendu zpopularizovala, ale nebyla jejím počátkem.
Nemocná impulsivní sadistka
Když se dnes podíváme na příběh Alžběty Báthoryové, známé jako Čachtická paní, nelze se ubránit otázce: byla to jen krutá šlechtična, nebo oběť vlastních démonů? Lékařské pohledy naznačují, že trpěla duševní poruchou,byla impulzivní sadistkou, která své oběti mučila pod vlivem neodolatelného vnitřního nutkání. A co je ještě znepokojivější, sklony ke krutosti se v její rodině objevovaly opakovaně.
Po smrti manžela Alžběta ve svých sadistických sklonech nepolevila. Její nelidské chování se však začalo dostávat na veřejnost.Zajímavé je, že veřejné obvinění přišlo až po smrti jejího muže, tedy v době, kdy byla jako žena výrazně oslabená. Vdovy tehdy často čelily útokům mocichtivých příbuzných, někdy i vlastních dětí.
Krvavá legenda
Od poloviny 18. století se příběhy o jejích zločinech šířily především prostřednictvím lidových pověstí. Postupně se z Alžběty stala hrůzná ikona, jejíž jméno dodnes rezonuje v literatuře. Vyprávělo se o krvavých koupelích, které měly uchovat její krásu, i o železné panně – mučicím zařízení, které oběť probodlo železnými hroty. Jenže historické prameny tyto praktiky nikdy jednoznačně nepotvrdily.
Z lékařského hlediska je koupání v krvi nesmyslné, krev se rychle sráží, chladne a zapáchá. A železná pana? Ta se v inventáři Trenčína objevuje až roku 1678, tedy dlouho po smrti Báthoryové. Je tedy možné, že se některé příběhy přikrášlily, aby podpořily obraz „krvavé grófky“?.
Otázkou zůstává, kolik obětí měla skutečně na svědomí a zda nebyla sama obětí politických intrik. V 16. a 17. století byla Evropa zmítaná mocenskými boji, hladomory a epidemiemi. V Uhrách se Habsburkové snažili upevnit svou moc, zatímco feudální rody jako Báthoryové hájily svou nezávislost. Alžběta, jako členka jednoho z nejvlivnějších rodů byla přímo uprostřed tohoto boje.
Historici se dodnes přou, zda její proces nebyl jen zástěrkou pro konfiskaci majetku. Hrabě Thurzo, který ji zatkl, měl blízké vazby na její rodinu i krále, který měl zájem o její rozsáhlé državy. A Habsburkové chtěli omezit vliv rodu Báthory v Sedmihradsku.
Ať už byla Alžběta Báthoryová skutečně sadistickou vražedkyní, nebo jen obětí mocenských her, jedno je jisté, její příběh fascinuje dodnes. Stala se součástí kulturního dědictví, inspirací pro knihy, filmy i turistický průmysl. Krvavá legenda žije dál.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Al%C5%BEb%C4%9Bta_B%C3%A1thoryov%C3%A1
