Článek
Zrod břeclavského krypto-barona
Příběh, který otřásl základy Fialovy vlády, nezačal v Praze, ale v Břeclavi. Tomáš Jiřikovský, vyučený zámečník a později programátor, nebyl žádným vizionářem typu Satoshiho Nakamota. Byl to člověk, který se v roce 2015 zapletl do nelegálního obchodu na temné straně internetu (tzv. darknetu). Za zpronevěru klientských bitcoinů a obchod s drogami skončil ve vězení. Když však v roce 2023 opustil celu, čelil problému, jak legalizovat stovky bitcoinů, které mu zůstaly na zabavených harddiscích, k nimž policie neměla hesla. Odpověď našel v nejvyšších patrech české politiky.
Pavel Blažek. Don Pablo a miliardová smlouva s ďáblem
Klíčovou postavou kauzy se stal tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). V květnu 2025 vyšlo najevo, že Blažek pro svůj resort přijal od Jiřikovského dar ve výši téměř jedné miliardy korun v kryptoměně bitcoin. Bez řádného prověření původu peněz (KYC/AML), bez konzultace s tajnými službami. Blažek dar prezentoval jako „pokání“ napraveného hříšníka. Realita však byla mrazivá, ministerstvo v podstatě podepsalo smlouvu, která Jiřikovskému umožnila legalizovat zbylý majetek v hodnotě dalších miliard. Blažek věděl, že bitcoiny pocházejí z kriminálního prostředí, přesto dohodu posvětil. Tlak veřejnosti a investigativních novinářů ho v červnu 2025 donutil k rezignaci, ale škoda na důvěře v justici byla již nevratná.
Slepý strážce pokladny a daňové úlevy pro krypto-elitu
Zatímco se Blažek „paktoval“ s Jiřikovským, ministr financí Zbyněk Stanjura hrál roli slepého strážce pokladny. Stanjurův Finanční analytický úřad (FAÚ) měl jako první bít na poplach při převodu miliardy korun. Místo toho Stanjura o věci měsíc mlčel a což je nejvíce šokující, jen pár dní před propuknutím skandálu navrhl pozměňovací zákon, který by osvobodil bitcoinové miliardáře od daní. Stanjurovo ministerstvo se tak stalo klíčovým článkem v řetězci, který měl kriminální peníze změnit na „legitimní charitu“. Jeho neschopnost (nebo neochota) jednat umožnila Jiřikovskému a jeho advokátům vyvést zbývající kapitál dříve, než na něj policie dosáhla.
Petr Fiala. Akademické ticho nad krypto-podvodem
Premiér Petr Fiala se v kauze zachoval podle svého osvědčeného scénáře, hluboké mlčení následované „signály“. Fiala sice v roce 2025 svolal Bezpečnostní radu státu, ale učinil tak až v momentě, kdy jeho vlastní ministři uvízli v bahně skandálu. Jako předseda vlády dopustil, aby se z Česka stala „krypto-pračka“ střední Evropy. Fialova neschopnost vyvodit okamžitou odpovědnost vůči Stanjurovi a Blažkovi ukázala, že politická loajalita uvnitř ODS stojí nad bezpečností a morálkou státu. Premiér se pouze „díval“, jak jeho ministři podepisují smlouvy s lidmi z darknetu.
Eva Decroix. Úklidová četa v troskách spravedlnosti
Po pádu Pavla Blažka nastoupila na post ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). Její úkol byl jasný, „stabilizovat“ situaci, což v politickém newspeaku znamená zamést stopy. Decroix sice nařídila audit a veřejně se s Blažkem přela na síti X, ale její skutečné kroky směřovaly k uzavření kauzy. Uzavřela dohody o narovnání s kupci bitcoinů, které ministerstvo narychlo vydražilo, a vyplatila jim kurzové rozdíly ve výši desítek milionů korun z peněz daňových poplatníků. Místo, aby důsledně vyšetřila, kdo z ministerstva šel Jiřikovskému na ruku, Decroix kauzu zredukovala na „procesní pochybení“ a technokratický spor o kurzové riziko.
Stanjurova „daňová mlha“ a narychlo upečené aukce
Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura čelí podezření, že miliardy „neodklonil“ fyzicky do kufříku, ale vytvořil podmínky pro jejich legální vypaření. Když Ministerstvo spravedlnosti pod nátlakem narychlo prodávalo zabavené bitcoiny, činilo tak přes netransparentní platformy a v době, kdy byl kurz nízko. Odhaduje se, že rozdíl mezi tržní cenou a prodejní cenou (tzv. „vládou posvěcená sleva“) činil stovky milionů. Tyto peníze skončily u spřízněných nákupčích a krypto-veksláků blízkých vládním kruhům.
Stanjurův pokus o retroaktivní osvobození krypto-zisků od daní měl sloužit jako „legalizační brána“. Pokud by prošel, miliardy by se prostě „zdanily nulou“ a čisté peníze by legálně přistály na účtech firem napojených na šedé eminence ODS.
Blažkovo „poradenské“ perpetuum mobile
Pavel Blažek (alias Don Pablo) operoval s mnohem jemnějšími nástroji. Peníze z „darovaných“ bitcoinů od Jiřikovského se začaly rozpouštět v síti služeb. Desítky milionů korun z darovaných prostředků odtekly na „analýzy“ a „právní zastupování“ spřáteleným advokátním kancelářím v Brně a Praze. Tyto firmy fungovaly jako průtokové ohřívače, peníze vyinkasovaly za předražené služby a následně je vracely do systému přes politický marketing nebo „půjčky“ spřízněným osobám.
Stát uzavřel s poškozenými stranami (včetně lidí napojených na Jiřikovského) dohody, které vyplatily miliardy v hotovosti jako „odškodné“. Tím se kruh uzavřel: stát přijal špinavé bitcoiny, prodal je pod cenou a z výtěžku vyplatil „odškodné“ lidem, kteří stáli u zrodu celého tunelu.
Kam zmizel zbytek?
Největší balík peněz (odhadem 1,5 až 2 miliardy korun) nikdy na státní účty nedorazil.
Existuje důvodné podezření, že Jiřikovský nepředal státu všechna hesla. Část kódů k peněženkám zůstala v rukou „prostředníků“. Zatímco Fiala mluvil o morálce, v krypto-komunitě se mluví o tom, že část zisků z nucených vládních aukcí byla okamžitě „vyprána“ přes burzy v Dubaji a na Seychelách. Tyto peníze jsou dnes v realitách a investičních fondech, ke kterým nemá česká justice přístup.
Mechanismy „zmizení“ a proč kauza skončila pod kobercem
Proč dnes nesedí politici ve vězení a miliardy se nevrátily? Kauza byla rozmělněna do ztracena pomocí několika mechanismů:
Časová mlha: Vytvářením desítek verzí „časových os“ politici unavili veřejnost i média natolik, že meritum věci, tedy legalizace drogových peněz státem se ztratilo v technických detailech.
Likvidace důkazů: Jiřikovskému byla na základě kontroverzních soudních rozhodnutí vrácena elektronika dříve, než z ní policie stihla získat všechny transakční historie.
Institucionální ticho: Olomoucké vrchní státní zastupitelství, které kauzu dozoruje, uvalilo na případ informační embargo, které Decroix využila k tomu, aby nemusela odpovídat na nepříjemné otázky senátorů.
Rok 2026 a pachuť bezmoci
V únoru 2026 zůstává Tomáš Jiřikovský ve vazbě, ale hlavní aktéři politického krytí jsou v klidu.Tato kauza není jen o bitcoinech; je to sonda do fungování státu, který se v honbě za miliardami (nebo provizemi) nerozpakuje podat ruku organizovanému zločinu. Miliardy z českých bitcoinů nezmizely v blockchainu, byly rozpuštěny v politické korupci a neschopnosti, kterou Fialova vláda povýšila na státní doktrínu.
Zdroje:
