Článek
Emmanuel Macron na to ve Francii jde po svém. Když se tamní protesty vymknou kontrole, úřady jednoduše připomenou, že akce nebyla řádně nahlášena odbory, a z organizování je rázem problém. U nás v Česku si na podobně přísné legislativní kličky nikdo nehraje. A tak naši pořadatelé a aktivisté využívají demokracii naplno, slavná pražská náměstí, od Václaváku přes Staromák až po každou náves, tak zažívají jeden nekonečný cirkus vyprodukovaného hněvu za druhým.
Otázkou zůstává, kdy konečně někoho ve Strakově akademii napadne si alespoň lépe posvítit na demonstrace pořádané takzvanými neziskovkami. Těmi tajemnými spolky, které se navenek tváří, že žijí jen z pětistovek od nadšených babiček a drobných dárců z podhůří, ale ve skutečnosti jejich účty bobtnají z neprůhledných zdrojů o kterých se běžnému občanovi ani nesní.
Tomáš Garrigue Masaryk by na dnešních náměstích jen nevěřícně kroutil hlavou a upravoval si brýle. 28. říjen má být důstojnou připomínkou vzniku Československého státu, budování demokracie a práce pro národ. A 17. listopad? Naši rodiče a prarodiče tehdy stáli v mrazu na náměstích, mrzly jim prsty na nohách, cinkali klíči a s riskem vlastní budoucnosti žádali pád komunistické totality. A výsledek? Dnes tu ty komunisty máme stejně pořád, jen svlékli šedivé tesilové obleky, převlékli kabáty za západní značkové obleky a tváří se jako rození liberálové.
A za co že se vlastně na tom Václaváku a Staromáku dneska demonstruje? Když se projdete mezi transparenty pod sochou svatého Václava, zjistíte, že sami demonstranti často ani pořádně nevědí. Jeden týden se protestuje za odstoupení Macinky, protože prý řekl něco bez pozlátek a dovolil se oponovat panu prezidentovi. Další týden se zas křičí proti Turkovi, protože si dovolil porušovat pravidla silničního provozu. Hned nato se bojuje za drahý chléb z Penamu, pak zase za naprostou nezávislost a neprůhledné financování České televize… a takhle je to pořád dokola. Hlavně, že se nahlas křičí do mikrofonu, fotí se to na sítě a požaduje se okamžitá demise všech a všeho.
Jenže když se těch ukřičených davů pod oběma pražskými náměstími zeptáte: „Dobrá, a koho tam tedy po té demisi chcete dosadit?“, zavládne ticho…
Nesedí vám Macinka? Je na vás až příliš přímočarý, nevybíravý a místy ostrý či vulgární? Není problém, šatna je plná náhradníků! Dosaďme si tam s úsměvem pana Hřiba s jeho všudypřítomnými cyklopruhy. Vadí vám Andrej Babiš? Pořád dokola ohraná písnička o střetu zájmů a Čapím hnízdě? Vždyť za oceánem v Americe po nějakém Čapáku ani pes neštěkl, tam jim je nějaký Babiš ukradený. Zato v zámořském tisku i v evropských médiích rezonovaly jiné lahůdky – kryptoměnové kauzy BITCOIN nebo vypečená pražská chobotnice Dozimetr.
Pokud vám tedy Babiš nevoní, dosaďte si tam tu absolutně nejčistší stranu z nejčistších, prověřenou tradicí a ministerskými zkušenostmi, naši slavnou ODS! Vraťte do hry osvědčená jména: Blažek, Fiala, Stanjura, Kupka… A víte co? Přihoďte k nim ještě Rakušana, ten bude do ministerského křesla jako stvořený a bezpečnost nám jistě vyřeší přesně podle představ!
Nebo vám vadí druhá strana politického spektra? Dráždí vás Alena Schillerová a její neustálé pózování na Instagramu a jiných sociálních sítích? Nevadí, vyřešeno! Místo ní by byla přece skvělá Eva Decroix, nebo paní Šebelová. A abyste měli ten hvězdný ansámbl kompletní, oslovte zpátky paní Pekarovou Adamovou, ať je to na vládních lavičkách konečně dokonalá idylka.
Milí, vážení a věčně nespokojení demonstranti. Než půjdete příště mrznout na Václavák, na Staromák nebo kamkoliv jinam a dělat kulisu těm, kteří z vášně a křiku mají jen politické body, udělejte raději něco, co má skutečný smysl. Kupte si zapalovač a svíčku, zajděte na hřbitov zapálit plamínek svým blízkým a tiše vzpomeňte na ty, díky kterým tu jste. Nebo si vezměte do ruky pořádný rýč, běžte si porýt zahrádku, připravit ji na zimu a udělejte kus poctivé práce. Uděláte tím lépe sobě, své mysli i celému okolí.
