Článek
Když v katalánském Olotu v úctyhodném věku 117 let a 168 dní navždy odešla Maria Branyas Morera, svět ztratil nejstaršího žijícího člověka. Pro laickou veřejnost byla fascinujícím úkazem neuvěřitelné životní vitality a ženou, která přežila španělskou chřipku, obě světové války, španělskou občanskou válku i těžký průběh onemocnění COVID-19 ve věku 113 let. Pro vědeckou komunitu však Maria představovala něco daleko cennějšího, protože posloužila jako dokonale zdokumentovaný a živoucí model extrémní lidské dlouhověkosti.
Dlouhá léta převládal mezi vědci i veřejností mýtus, že extrémní věk je odměnou za výhru v jakési genetické loterii a že někde hluboko v naší DNA existuje unikátní, dosud neobjevený gen dlouhověkosti. Ukázalo se, že tajemství rekordního věku nespočívá v jediném magickém spínači, ale v mimořádně složitém a mnohovrstevnatém biologickém štítu. Buňky nejstarší ženy světa sice vykazovaly známky extrémního opotřebení, ale její tělo přesto dokázalo dekády vzdorovat rakovině i demenci.
Maria Branyas Morera se narodila 4. března 1907 v americkém San Franciscu do rodiny katalánských emigrantů. V roce 1915, uprostřed první světové války, se rodina rozhodla vrátit zpět do Španělska. Během plavby přes Atlantik potkalo rodinu neštěstí, protože Mariin otec podlehl tuberkulóze a samotná Maria si při pádu trvale poškodila sluch v jednom uchu. Navzdory těžkým začátkům prožila Maria neuvěřitelně aktivní a soběstačný život. Provdala se za lékaře, vychovala tři děti a většinu svého stáří strávila v domově seniorů v Katalánsku, kde ještě po svých stých narozeninách pravidelně komunikovala se světem prostřednictvím sociální sítě X.
By Unknown author - A post at The 110 Club - https://the110club.com/viewtopic.php?p=40092177#p40092177, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=128362151
Během posledních let jejího života odebral vědecký tým vedený renomovanými španělskými odborníky Eloyem Santosem-Pujolem a Manelem Estellerem z Výzkumného ústavu leukémie Josep Carreras řadu biologických vzorků od krve přes sliny a moč až po stolici. Cíl byl jasný, a to podrobit její organismus komplexnímu multiomickému rozboru, který zahrnoval genom, epigenom, metabolom, proteom, imunitní systém i střevní mikrobiom.
Největším překvapením pro vědecký tým bylo zjištění, že její buňky nesly jasné a nezpochybnitelné známky pokročilého biologického věku. Analýza telomer, což jsou ochranné konce chromozomů zkracující se při každém dělení buňky, ukázala extrémně krátké hodnoty s obrovským podílem buněk na samé hranici životnosti. Z genetického hlediska byly její buňky skutečně velmi staré.
Testy navíc odhalily přítomnost klonální hematopoézy, což je stav, kdy se v krvetvorné tkáni pomnoží krevní buňky pocházející z jediného zmutovaného klonu. V běžné populaci je tento jev ve vysokém věku spojen s výrazně vyšším rizikem vzniku leukémie, infarktu či mrtvice. U Marie však k ničemu takovému nedošlo, protože přestože trpěla běžnými neduhy stáří, jako byla osteoartróza, divertikly na jícnu či poškození průdušek, její tělo vykazovalo mimorádně nízkou úroveň chronického systémového zánětu. Její lipidový profil byl ukázkový a imunitní systém si dokázal udržet klíčové obranné funkce bez spouštění autoimunitních reakcí.
Vědci se po desetiletí pokoušeli identifikovat konkrétní geny, které by klíč k dlouhověkosti držely. Historicky se do popředí dostal gen FOXO3A, který funguje jako master-přepínač buněčného stresu, reguluje opravu DNA a ovlivňuje inzulínovou signalizaci. Druhým významným kandidátem je gen APOE spojený s metabolismem lipidů, u něhož některé varianty zvyšují a jiné naopak snižují riziko Alzheimerovy choroby a kardiovaskulárních nemocí. Genetická analýza Marie Branyas však přinesla překvapivé zjištění, neboť neobsahovala klasickou ochrannou variantu genu FOXO3A.
Tento zdánlivý rozpor dokonale ilustruje moderní vědecký pohled na dlouhověkost. Dlouhověkost totiž není vlastnost odvislá od jediného genu, ale je vlastností polygenní. To znamená, že je výsledkem drobného působení stovek až tisíců genetických variant, z nichž každá sama o sobě přispívá jen zanedbatelným dílem. Pokud chybí jedna známá varianta, může být její absence snadno kompenzována jinou kombinací genů a celkovou rovnováhou organismu.
Výzkumníci analyzovali genetická data stárnoucích osob z aškenázské židovské komunity a zaměřili se na vzácné mutace způsobující ztrátu funkce genů. Zjistili, že lidé dosahující extrémního věku neměli více supergenů, ale naopak nesli o 11 až 22 procent nižší zátěž těmito škodlivými mutacemi než běžná populace. Ukazuje se tedy, že celoživotní výhra v biologické loterii často znamená především to, že v DNA nesete podstatně méně genetického odpadu spouštějícího civilizační choroby.
Při zkoumání osob překračujících věk 110 let narážejí vědci také na fakt, že se lidský genom v průběhu života mění. V průběhu 117 let dochází v těle k biliardám buněčných dělení, při nichž vznikají takzvané somatické mutace způsobené chybami v replikaci DNA nebo vnějšími vlivy prostředí. Lidi jako Maria Branyas disponují neobvykle efektivními mechanismy opravy DNA. Jejich buňky dokážou vznikající poškození včas rozpoznat a opravit nebo poškozenou buňku bezpečně odstranit dříve, než se z ní stane buňka nádorová.
Případ Marie Branyas pomáhá odpovídat na zásadní otázku gerontologie, zda lidé dožívající se extrémního věku stárnou pomaleji, nebo jsou jen odolnější vůči nemocem. Její velmi krátké telomery a klonální hematopoéza jasně dokazují, že biologické hodiny nezastavila a její buňky prošly plným procesem stárnutí. Měla však unikátní biologickou kapacitu a nízkou hladinu chronického zánětu, díky čemuž toto opotřebení nevedlo k fatálnímu selhání orgánů.
Ačkoliv nemůžeme změnit svou genetickou výbavu, vědecká analýza genomu nejstarší ženy světa nám dává jasný návod pro vlastní život. Ukazuje, že neexistuje jediná zázračná pilulka na dlouhověkost a že klíčové je udržovat tělo bez chronického zánětu správnou životosprávou, péčí o střevní mikrobiom a duševním klidem. Extrémní dlouhověkost je fascinující symfonií stovek drobných biologických mechanismů, které společně vytvářejí neprostupný štít proti nemocem.
Anketa
Zdroje :
