Článek
Přítomnost plastových mikročástic a ještě menších nanoplastů v životním prostředí je dnes nezpochybnitelným faktem. Nacházejí se v půdě, oceánech, vzduchu, ale i v lidské krvi, plicích či placentě. Zprávy o jejich nálezech vyvolávají obavy, ovšem cesta k řešení není tak přímočará, jak by si mnozí přáli.
By Emina Mamaca - Micro-plastiques sur la plage de Famara aux Canaries, CC BY 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=159343979
Můžeme mikroplasty z těla jednoduše „detoxikovat“?
Kolem očisty těla a nejrůznějších detoxikačních kúr existuje obrovský průmysl. Pokud však jde o mikroplasty, které se již dostaly do našich tkání či krevního oběhu, vědecká odpověď zůstává přímočará. V současné době neexistuje žádná lékařsky ani vědecky uznávaná metoda, která by dokázala již vstřebané mikroplasty z lidského těla odstranit.
Jakmile mikroskopické částice překonají přirozené bariéry a usadí se v orgánech, moderní medicína zkrátka nemá nástroj, jak je selektivně „posbírat“ a vyloučit. To však neznamená, že jsme zcela bezbranní. Místo zázračných detoxů se pozornost výzkumníků obrací k trávicímu traktu, konkrétně k tomu, jak zabránit tomu, aby vstřebané částice vůbec prošly střevní stěnou do těla, a jak podporovat jejich přirozené vylučování stolicí.
Klíčová role střevního mikrobiomu a vlákniny
Ačkoliv potraviny dokážou z logiky věci ovlivnit především děje uvnitř střev, i to je obrovský krok vpřed. Střevní sliznice funguje jako přísný strážce: co neprojde přes ni, to se do těla nedostane a odejde přirozenou cestou ven.
1. Fermentované potraviny a probiotika: Poslední laboratorní výzkumy na zvířecích modelech přinášejí zajímavé poznatky. Zkoumaly se například určité bakteriální kmeny přítomné v tradičním korejském fermentovaném zelí (kimchi) či v běžných probiotických výrobcích. Ukázalo se, že některé tyto užitečné bakterie dokáží na svůj povrch fyzicky navázat nanoplasty a výrazně zvýšit jejich vylučování stolicí. Kromě toho probiotika posilují samotnou střevní bariéru a tlumí případné zánětlivé reakce vyvolané plastovými částicemi. Přestože u lidí tyto mechanismy zatím nebyly přesně kvantifikovány, péče o zdravý mikrobiom zůstává základním stavebním kamenem preventivní ochrany.
Autor: Nagyman, a flickr user – https://www.flickr.com/photos/nagy/23219340/, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=959299
2. Strava bohatá na vlákninu: Konzumace dostatečného množství rozpustné i nerozpustné vlákniny (ovoce, zelenina, luštěniny, celozrnné obiloviny) zrychluje průchod tráveniny střevním traktem a vytváří gelovité prostředí. To pomáhá mechanicky obalit neužitečné částice a zkrátit dobu, po kterou mohou reagovat se střevní sliznicí.
Kde v jídle se mikroplasty berou a proč je těžké je změřit?
Kdyby existoval přehledný seznam s označením „zde je mikroplastů nejvíce“, nakupování by bylo snazší. Realita je však komplikovanější.
Partikule navíc pronikají do potravinářského řetězce v mnoha různých fázích, od samotného životního prostředí přes zpracovatelské linky, přepravu až po balení a domácí přípravu. Přesto lze vymezit určité kategorie, u kterých je riziko kontaminace vyšší:
- Měkkýši a korýši: Slávky, ústřice či drobní korýši jsou takzvaní filtrující organismy. Z vody neustále nasávají drobné částice včetně microplastů. Jelikož se často konzumují celí i se svým trávicím traktem, představují přímý zdroj.
- Ryby: U větších ryb se většina pozřených částic nachází v jejich trávicím systému. Ten se však před kuchyňskou úpravou obvykle odstraňuje, čímž se riziko pro spotřebitele podstatně snižuje.
- Balená voda: Zejména ta v jednorázových PET lahvích, obsahuje v průměru podstatně více plastových částic než běžná kohoutková voda. Částice se do ní uvolňují přímo ze stěn obalu či při šroubování uzávěru.
Jak denně účinně snížit expozici mikroplastům?
Jelikož odstraňování mikroplastů z těla má své jasné limity, nejvýznamnější strategii představuje prevence u zdroje. Zde jsou praktická opatření, která můžete snadno zavést do své domácnosti.
Změňte kuchyňské nádoby – záleží na teplotě i opotřebení
Migrace částic z plastových obalů do jídla a nápojů je velmi dobře zdokumentovaná. Dva největší urychlovače tohoto procesu jsou vysoká teplota a mechanické či chemické poškození plastu.
- Nikdy neohřívejte jídlo v plastu: Ať už jde o krabičky na oběd, plastové misky nebo mikrotenové sáčky, ohřev v mikrovlnné troubě způsobuje masivní uvolňování mikro- i nanoplastů. Při vysokých teplotách (např. nad 80–90 °C) se z polypropylenových obalů uvolňují miliony částic do jediného pokrmu.
- Sáhněte po sklu a nerezové oceli: Pro uchovávání teplých jídel, jejich ohřev i přenos používejte nádoby ze skla, keramiky nebo kvalitní nerezové oceli. Plastové krabičky si nechte pouze na studené a suché potraviny.
- Vyřaďte poškrábané plastové nádobí: Starší prkénka, misky či vařečky s narušeným povrchem uvolňují částice mnohem snáze.
Pozor na vaření vody a rychlovarné konvice
Nedávné studie přinesly zajímavé zjištění. Převaření tvrdé vody (bohaté na vápník) může snížit množství obsažených mikroplastů. Při varu se totiž vápník sráží do podoby vodního kamene, který na sebe dokáže některé plastové částice navázat a strhnout je ke dnu.
Má to však dvě zásadní „ale“:
- Praktická proveditelnost: Aby tento efekt fungoval, museli byste nechat vodu po uvaření zcela uklidnit, počkat na usazení sedimentu a pak velmi opatrně odlít pouze čistou horní vrstvu, aniž byste usazeniny na dně znovu rozvířili.
- Materiál konvice: Pokud vodu vaříte v plastové rychlovarné konvici, vysoká teplota vody způsobí uvolnění daleko většího množství nových mikroplastů z topného tělesa či stěn konvice, než kolik se jich dokáže usadit ve vodním kameni. Pokud chcete riziko eliminovat, zvolte rychlovarnou konvici vyrobenou výhradně z nerezu či skla (včetně vnitřního víka).
Upřednostňujte čerstvé a minimálně zpracované potraviny
Čím delší je cesta potraviny z pole až na váš stůl a čím více fázemi zpracování, balení a přepravy v plastových obalech projde, tím vyšší je pravděpodobnost kontaminace. Základem zdravého jídelníčku by tak měly být čerstvé surovinové ingredience, které si sami připravíte v domově vybaveném šetrným nádobím.
Shrnutí na závěr
Představa, že existuje zázračný nápoj nebo tabletka, která z našeho těla vymaže stopu plastového věku, je fikce. Naše tělo však disponuje přirozenými mechanismy, jak se nepotřebných látek zbavovat v trávicím traktu.
Podpora střevního mikrobiomu pomocí fermentovaných potravin, dostatek vlákniny a především důsledná prevence v kuchyni, zejména nahrazení plastových obalů sklem a nerezem při ohřevu jídel, představují nejrozumnější, vědecky podložený přístup, jak expozici mikroplastům v každodenním životě srazit na minimum.
