Fenomén déjà vu jste jistě už zažili, ale víte, co je to jamais vu?

Jamais vu je pocit, že něco, co známe, je nám zcela cizí. Tento pocit můžeme zažít, například když se po letech zasekneme při zadávání PINu k vlastní platební kartě nebo když se během studií učíme odborné pojmy tak dlouho, až nám přijdou nesmyslné.

Jamais vu si můžeme podle vědců dokonce přivodit i sami. Stačí stále dokola opakovat běžné slovo, jako je „hrnek“ nebo „počítač“. Po chvíli se nám začne zdát, že to slovo vůbec neexistuje.

I když je pocit jamais vu velmi nepříjemný, může lidstvu pomoci lépe pochopit, jak funguje náš mozek. Podle odborníků jev Jamais vu totiž nastává, když se naše očekávání a realita doslova rozcházejí.

Dalším příkladem jamais vu je dále to, že se bavíme se svou velmi blízkou kamarádkou a z ničeho nic si na některé okamžiky vůbec nevzpomeneme. Víme, že ji známe spoustu let, ale vzpomínky jako kdyby tam už nebyly. Po krátkém čase se vše opět vrátí do normálu. Po premiéře filmu Matrix někteří doktoři o tomto jevu hovořili jako o nějaké chybě v matrixu.

Vysvětlit tento velmi záhadný jev se pokouší nepřeberné množství vědců a odborníků. Doposud bylo zveřejněno několik vědeckých teorií, které se prozatím nepodařilo potvrdit ani vyvrátit. Jedna z teorií pracuje s propojením hemisfér našeho mozku.

Pocit jamais vu bývá odborně přirovnáván ke krátkodobému výpadku paměti. Rozdíly jsou však zásadní. Ztráta paměti má vždy psychologické důvody (například šok), zatímco jamais vu se děje bez zjevného důvodu. Dochází k němu také „zde a nyní“, tedy ke vztahu k aktuálnímu dění.

Při výpadku paměti může člověk zapomínat jakékoliv etapy svého aktuálního nebo předchozího života.

„Teprve začínáme chápat jamais vu,“ uvádí ve svém výzkumu neurovědci z University of St. Andrews ve Skotsku.

Tento zážitek je ještě vzácnější než déjà vu a možná ještě neobvyklejší a znepokojivější.

Zdroj: