Článek
Byl to den, který si pamatuji, jako by to bylo včera. Dne 31. srpna 1997 jsem byla au-pair v britském Gloucesteru. Nikdy nezapomenu na to ráno, kdy jsem se probudila a pustila si rádio. Hrála smuteční hudba, což mi přišlo zvláštní. Přelaďovala jsem stanice, ale všude to bylo stejné.
Nerozuměla jsem tomu, až jsem nakonec přišla do obýváku, kde běžela televize. Na obrazovce byla fotografie princezny Diany. A tehdy jsem to slyšela. „Ona dnes zemřela,“ řekla mi moje anglická rodina. Bylo to jako rána blesku z čistého nebe. Nemohla jsem tomu uvěřit. V ten moment mě zamrazilo a začala jsem plakat.
Diana, princezna z Walesu, byla ikonou nejen pro Británii, ale pro celý svět. Milovaly ji miliony lidí, nejen pro její královský status, ale především pro její lidskost a soucit. Byla ženou, která rozdávala úsměv tam, kde byl nejvíce potřeba, a to nejen v dětských nemocnicích, ale i mezi těmi, kteří byli společností často opomíjeni – mezi lidmi nakaženými AIDS či oběťmi chudoby.
Ten den, kdy jsem se dozvěděla o její smrti, byl velmi zvláštní. Všude panoval smutek. Lidé vycházeli do ulic, aby vyjádřili svůj zármutek. Před Buckinghamským palácem se začaly hromadit květiny, a já si pamatuji, jak zprávy nepřetržitě ukazovaly záběry z místa nehody v Paříži, kde Diana zemřela.
Hluboce mě zasáhlo, že královna Alžběta II. zůstávala tichá, jako by se nic nestalo. Bylo to takové neštěstí, a ona neprojevila žádný soucit. V té chvíli se ve mně něco zlomilo, a můj pohled na britskou monarchii se změnil. Zdálo se mi, že královna neměla princeznu Dianu ráda, a že možná i proto mlčela.
O několik dní později, 6. září, jsem se vydala do Londýna, kde jsem se zúčastnila pohřebního průvodu u Westminsterského opatství. Nikdy nezapomenu na tu atmosféru – bylo to srdcervoucí. Ulice byly plné lidí, kteří plakali a truchlili. Vzpomínám si, jak princové William a Harry kráčeli za rakví své matky, zatímco celý svět sledoval jejich bolest. Bylo to neuvěřitelně emotivní a zároveň neuvěřitelně smutné.
Princezna Diana pro mě byla vždy inspirací. Byla krásná, chytrá a měla srdce na správném místě. Byla sluncem, které dokázalo rozjasnit den i těm nejpotřebnějším. Její smrt mě hluboce zasáhla, stejně jako miliony dalších lidí po celém světě. Ale její odkaz žije dál. Její syn, princ William, a jeho manželka Kate dnes pokračují v její práci a udržují její charitativní dědictví naživu. Diana možná odešla příliš brzy, ale její duch a dobrota zůstávají navždy.
I po 27 letech si lidé po celém světě připomínají její odkaz. A já, stejně jako mnoho dalších, nikdy nezapomenu na tu ženu, která rozdávala tolik lásky a soucitu.
Její odkaz je pro mě živý, a to nejen ve vzpomínkách, ale i v každodenním životě. Diana byla více než jen princeznou – byla skutečnou královnou našich srdcí.
