Článek
Moje dlouholetá kamarádka Markéta, kterou jsem poznala v době, kdy jsem ještě pracovala v Praze, se rozhodla pro krátký únik z každodenního shonu a strávila letní víkend v Chorvatsku.
Markéta, 41letá učitelka anglického jazyka na pražské univerzitě, vyučuje již devátým rokem a její čistý měsíční plat je okolo 37 tisíc Kč. Její příběh z letošního léta ale odhaluje, jak náročné je pro učitele v Česku vyžít s jejich současnými platy.
Markéta se vydala na ostrov Hvar do města Hvar, kde si naplánovala strávit relaxační víkend u moře a opalování. Její cesta začala letem z Prahy s leteckou společností Smartwings, zpáteční letenka ji vyšla na 5960 Kč. Po příletu do Splitu musela ještě pokračovat trajektem na Hvar, což ji stálo dalších 50 eur (přibližně 1300 Kč za oba směry).
Ubytování si zajistila přes Airbnb v apartmánu nedaleko moře, za který na dvě noci zaplatila 7125 Kč. Celkem tedy jen za dopravu a ubytování zaplatila téměř 15 tisíc Kč. K tomu se připočítaly náklady na stravu, drinky a suvenýry, které dosáhly dalších 180 eur (přibližně 4320 Kč). Celkové výdaje na tento víkend tedy přesáhly 19 tisíc Kč, což je více než polovina jejího měsíčního platu.
Markéta se mi po návratu svěřila, že i když si víkend v Chorvatsku užila, uvědomila si, jak omezené jsou její finanční možnosti. „Bylo to skvělé odreagování, ale když jsem viděla, kolik mě to stálo, měla jsem smíšené pocity. Polovina platu je pryč jen za jeden víkend,“ řekla. Kamarádka se tak přidává k hlasům mnoha dalších učitelů, kteří volají po důstojnějším ohodnocení za svou práci.
Průměrný plat učitele v Česku je dlouhodobé ožehavé téma. Navzdory tomu, že učitelé hrají klíčovou roli ve vzdělávání budoucích generací, jejich platy často neodpovídají náročnosti a odpovědnosti jejich povolání. Průměrné náklady na život v Praze jsou určitě vyšší než kdekoli jinde v Česku, a pro mnoho učitelů je velmi složité vyjít s penězi, natož si dovolit pravidelné dovolené nebo luxusnější zážitky.
Markéta věří, že brzy přijde doba, kdy i učitelé dostanou přidáno. „Učitelé by měli být odměňováni tak, aby mohli žít důstojný život a ne se neustále strachovat o to, jestli jim vyjdou peníze na konci měsíce. Potřebujeme důstojný plat, který reflektuje naši práci a úsilí,“ myslí si Markéta.
Příběh Markéty je jen jedním z mnoha a poukazuje na širší problém, kterému čelí nejen učitelé, ale i zaměstnanci ve firmách. Je na čase, aby politici naslouchali lidem (a neřešili jen své zvyšování platů a náhrad) a podnikli kroky k zajištění důstojného finančního ohodnocení pro zaměstnance. Vždyť žijeme v Evropě a můžeme s přehledem porovnávat platy s Německem a Rakouskem, kde jsou na úplně jiné úrovni – jsme jen chudí sousedé.
Markétin víkend v Chorvatsku byl sice příjemným únikem z reality, ale také připomínkou nízkých platů, kterým čelí nejen učitelé. Její příběh je výzvou k zamyšlení pro premiéra Petra Fialu a ministra školství Mikuláše Beka.
