Článek
V médiích se můžeme dočíst o tom, jak ženy souží krize mužství. A popravdě? V Česku to můžeme dokonce pozorovat v přímém přenosu u Filipa Turka. A vůbec nejde jen o to, kolik muž zvládne vypít za večer piv, jak má vyrýsované svaly, v jakém autě jezdí nebo jak moc je promiskuitní. I když to chlapům pravděpodobně dodává na egu.
Opravdového chlapa totiž dělá něco úplně jiného, a tím je slovo a to, zda si za ním dokáže stát. V neposlední řadě také to, zda svá slova dokáže proměnit v činy. A právě toho se u Filipa Turka v posledních týdnech nedostává.
Europoslanec Turek si svou samozvanou image hranaté legendy doslova užívá. Tato image ale v posledních týdnech dostává šrámy, protože minulost prostě nezměníš. Je pozoruhodné, že se to děje právě jemu, chlapovi, který obdivuje nacistické předměty, rychlá auta a ani přes mediální výzvy dosud nedoložil svou bakalářskou práci. Stydí se za ni? Bojí se, že by se odhalilo plagiátorství? Kdo ví…
V jeho formulové historii toho také moc nedokázal. Závodil jen s amatéry, nebo dokonce sám. Nejvážnější je však trestní oznámení jeho bývalé partnerky. Jak se říká, na každém šprochu pravdy trochu. Tím netvrdím, že onu ženu bil, vyhrožoval jí zbraní nebo ji dokonce znásilnil, jak jej viní jeho bývalá partnerka.
Nicméně pokud už někdo podá trestní oznámení na člověka, kterého měl rád, nebude to jen tak, protože se zrovna nudí. A pokud jde o e-maily, které měly podle novinářů odcházet z jeho e-mailové adresy, vypovídá to o všem.
Odporností zavání i kampaň vedená na sociálních sítích z profilu Hranatost, ke kterému mají jak Turek, tak předseda Motoristů sobě Petr Macinka velmi blízko. De facto všichni, kdo jsou v tomto uskupení, se podepisují pod odpornou kampaň, která v některých příspěvcích nese přiznání autorství, neboť je označena jménem zadavatele a zpracovatele, právě strany Motoristé sobě. Tím jasně dávají najevo, že se vysmívají ženám, které se staly oběťmi násilí, a zároveň se snaží dehonestovat novinářku Apolenu Rychlíkovou za to, že o trestním oznámení vůbec napsala.
Fanoušci Motoristů se těmto ženám vysmívají, velmi odporně na ně útočí a vše bagatelizují. Tímto způsobem se opravdoví muži nechovají. To určitě ne. V minulosti by takový muž byl společensky znemožněn, dnes je bohužel mnohými mladými oslavován.
Oběť násilí to má těžké. U žen to platí dvojnásob. Ženy na to nikdy nezapomenou. Myšlenky na děsivé chvíle přicházejí kdykoliv. Většina z nás žen na to nepřestane nikdy myslet. Až do smrti. Po nějaké době se obětem vzpomínky rozleží v hlavě a jdou s pravdou ven. Důvodem je stav, se kterým nedokáží žít. Protože muž, který se na nich dopustil ohavného jednání, zůstává bez trestu.
Násilné chování naše společnost trpí. Z obětí násilí dělají samozvaní alfa samci pomatené ženy a věří se násilníkům. To se bohužel děje nejen v Česku. Nejinak tomu bylo například u poslance Dominika Feriho. Křivých obvinění z násilí je v naší společnosti naprosté minimum.
Oběti domácího násilí, většinou ženy, nejsou těmi, kdo chtějí na svém oznámení získat pomstu nebo dokonce slávu. Oslavné uznání v tomto případě rozhodně nezískají. Ba naopak. Jasným důkazem toho je právě kauza Filipa Turka, kdy především příznivci Filipa Turka, Petra Macinky a obecně strany Motoristé sobě dehonestují jak možnou oběť, tak novinářku Rychlíkovou, která o tom napsala.
Oběť v této společnosti nemá šanci vyhrát. Fanoušci Motoristů si vymyslí, že bývalá přítelkyně přišla s oznámením pozdě nebo před volbami. Když vyplavou na povrch první možné důkazní materiály, šéf Motoristů Macinka je veřejně označí za zmanipulované. To je ale nepřípustné, kdyby alespoň doložil důkaz, že tomu tak je. Ale to neudělal. Proč asi? Protože žádné nemá a jen fabuluje?
Nahlížet do soukromí politiků, kteří se ucházejí ve volbách o místo v Poslanecké sněmovně, je pro nás obyčejné občany České republiky velmi důležité. Příkladem může být vražda slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky, který se snažil odhalit pravdu. Skončilo to tragicky. U nás se novinářce již vyhrožuje rovnou smrtí. A to je velký problém, za kterým zjevně stojí dehonestační kampaň šířená na sociálních sítích profilem Hranatost. A to je zatraceně špatně.
V kauze europoslance Filipa Turka jsme se od Policie ČR prozatím nic nedozvěděli. Věc se ale prošetřuje, což je nejen pro možnou oběť velmi dobře. Není však na místě bez důkazů tvrdit, že e-mailová adresa, ze které odešly zprávy zmíněné Rychlíkovou, není jeho. Ani tvrzení, že e-maily nepsal sám Turek, i když to možná není průkazné, není podložené. Oněch e-mailů je několik desítek a jsou velmi konkrétní. Obsah e-mailů fanoušci Turka neřeší. Sám Turek také neodpověděl na dotaz redakce Seznam Zprávy, zda je jejich autorem právě on. Odpovědi se vyhnul. Proč asi? Má opravdu tak čisté svědomí, jak tvrdí?
Jak popisuje novinářka Rychlíková, Turek v e-mailech bývalou přítelkyni prosil o odpuštění, přiznal se k násilí a chtěl ji získat zpátky. Sám na dotaz novinářů přiznal promiskuitu. A to už mluví za vše. Ženy, které si prošly domácím násilím, vědí, o čem píšu. Jsou to možné znaky problematické osobnosti. Pro stranu Motoristé sobě je to možná konečná rána, která ji dovede ke krachu a do zapomnění. Tak, jak je to u stran standardem, kterým pomáhal bývalý prezident Václav Klaus. Pyramida došla ke svému vrcholu, dál už neporoste.
Pointa? Turek vypráví svým fanouškům v pořadu Přísně tajné u Xavera, že obětí je právě on, že proti němu všichni vedou válku a že on jediný má pravdu. Podrobnosti pak jeho fanoušci šíří po sociálních sítích v docela přesné kopii, jako by poslouchali svého tatíčka. On se zatím na veřejnosti směje, i přesto že Motoristům upadají volební preference, o kterých tvrdí, že jsou také zmanipulované, a myslí si, že se nic neděje.
Ale to se náš samozvaný alfa samec hodně mýlí. Děje se toho právě hodně. Na jeho bývalou přítelkyni se valí nenávistné a vulgární komentáře nejen na sociálních sítích, ale i pod články na zpravodajských serverech. Na investigativní a oceňovanou novinářku Apolenu Rychlíkovou se snesla obrovská vlna nenávisti, nadávek a vyhrožování smrtí. To vše přichází právě od fanoušků strany Motoristé sobě. A to už je za hranou normální společnosti.
Na výzvu Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu, který stranu Motoristé sobě vyzval k zastavení nenávisti a kampaně, dosud nikdo nereagoval. Naopak se profil Hranatost spojený s Turkem chová jako malí kluci, kteří ohavnostem tleskají. Jde o to nejspodnější dno na české politické scéně, co jsem kdy zažila, pokud tedy vynechám komunisty.
Chlapi, kteří v minulosti nedostáli svému slovu a činům, byli hrubí k ženám – právě jimi bylo tehdy pohrdáno. Ale to byla stará škola. Dnes si „vůdci“ typu Filipa Turka na sociálních sítích vychovávají své podporovatele už od mládí. Ti je pak veřejně oslavují, někdy kvůli tomu poruší i zákon a myslí si, že jsou stejně „hranatí“ jako Turek. Pokud jde o slabost a krizi mužství, pak je právě jednání europoslance Filipa Turka jednoznačným příkladem.
Zdroje: SeznamZprávy, Motoristé sobě, czipi.media, Page Not Found, Instagram Hranatost.
