Článek
Kamkoli jde Arnold Schwarzenegger, jde i Sylvester Stallone a naopak. Tito dva úhlavní rivalové z 80. a 90. let pokračují ve své přátelské staromódní soutěži. Nejprve natočil Stallone první sérii „Tulsa King“ a poté Schwarzenegger komediální sérii „Fubar“.
Netrvalo dlouho a na Netflixu se objevil životopisný dokument o Schwarzeneggerovi s názvem „Arnold“. Nyní je zde životopisný dokument o Stalloneovi s názvem „Sly“ na stejné streamovací platformě.
Je zřejmé, že každý z těchto ikon hvězdného filmového plátna je hostem v dokumentu toho druhého. Oba vzpomínají na rivalitu, kdy záleželo na tom, kdo má větší svaly a větší zbraně atd. Stallone v dokumentu „Arnold“ řekl, že Schwarzenegger ho předběhl a stal se číslem 1. V novém dokumentu „Sly“ Schwarzenegger chválí Stalloneho za to, že je herec, scenárista, režisér a producent zároveň a má tři mega filmy jako nikdo jiný.
A přesto je po zhlédnutí dokumentu „Sly“ zřejmé, kolik toho mají tito dva celoživotní rivalové mimo vymakaná těla a akční role - v nesmírně inspirativních životních příbězích, společného. Co je ale méně známé, a Stallone bez obalu prozrazuje, je to, že měl těžké dětství i dospívání (narodil se v newyorské Hell’s Kitchen, spal na ulici), včetně slovního a fyzického napadání jeho otcem Franciscem.
Stallone se však nenechal zlomit a ukázal velkou sílu jak těla, tak vůle. Rozhodl se psát o všem, co ho trápí, a přesměrovat hořkost k natáčením filmů, a tak vymítat své vlastní démony prostřednictvím postav Rockyho Balboa a Johna Ramba, jeho replik.
Stallone ve filmech vytvořil silné postavy a svět naděje (bez nešťastných konců) pro sebe a lidi s podobnými pocity deziluze a frustrace, oslovil dělnickou třídu, která v Rockym získala hrdinu, a proto dává smysl, že „Slya“ režíroval Thom Zimny, režisér dokumentu o hudebním hrdinovi dělnické třídy Bruce Springsteenovi.
„Vždy jsem obdivoval hrdiny a chtěl jsem zachraňovat lidi,“ říká Stallone, který kdysi pracoval v kině a celý den sledoval filmy s hrdiny jako John Wayne a Steve Reeves. Proto jsou filmy Rocky a Rambo tak osobní, emotivní, upřímné, inspirativní a lifestylové.
Ale zase, Rocky V. byl příliš osobní (zesnulý Sage Stallone hrál Balboova syna), a proto, jak se Stallone domnívá, pravděpodobně v kinech propadl.
„Lituji něčeho? Sakra, ano,“ přiznává Stallone a nejvíc ho mrzí, že v nejlepších letech dal přednost práci před rodinou, což se snažil vynahradit se Sage na natáčení Rockyho V.
Na druhou stranu je Stallone nejvíce hrdý na postavu Rockyho Balboa, který je o ztrátě a shrnuje v něm svou moudrost a filozofii vytrvalosti ve skvělém monologu.
Osobní, emocionální, upřímný, inspirující a živý, dokument „Sly“ má k sérii Rockyho stejně blízko jako Stallone k Balboovi. „Život je jako přidávání, dokud ti není 40 let, a potom je to už jenom o odpočtu,“ říká Stallone a je to, jako bychom poslouchali Rockyho.
Škoda, že tento dokument vyšel jen v devadesáti minutách. Dle mého názoru je to velmi málo na to, jak bohatý život zažil Stallone. Nicméně dokument zachytil podstatu jeho charakteru a obětavosti filmovému plátnu. A to je důležité.
