Článek
Náš mozek je v neustálém shonu. Neustále produkuje různé signály, impulsy a myšlenky, které nás nutí pracovat ve dne v noci. Po celý den nás obklopují různé emoce, které ovlivňují nejen naše pracovní tempo, ale i osobní život. Někteří lidé nedokážou zvolnit a jsou neustále v pohybu – jak fyzickém, tak duševním. Proto by měli dbát na své duševní zdraví.
Duševní zdraví, tedy psychické nebo mentální zdraví, nám pomáhá udržovat úroveň pohody a spokojenosti. Je to stav, kdy nejsou přítomny žádné známky psychických poruch, a člověk je emocionálně vyrovnaný. Tato vyrovnanost dodává více energie k plnění běžných denních aktivit, díky čemuž člověk lépe zvládá vše, co potřebuje. Má větší chuť si zaběhat, vyrazit na delší procházku, navštívit své přátele nebo si jen tak odpočinout a přečíst oblíbenou knihu.
Tento stav však vyžaduje prevenci našeho duševního zdraví, která zajistí klidnou mysl, rovnováhu mezi myšlenkami, emocemi a chováním. Bez prevence se mohou projevit úzkosti, deprese, vyčerpání nebo problémy v sociálních vztazích.
Jóga, odpočinek v lese.
Osvěta duševního zdraví
S první myšlenkou o duševním zdraví přišel advokát a reformátor zdraví Richard Hunter. Stalo se tak 10. října 1992 z jeho iniciativy, a tento den se stal Světovým dnem duševního zdraví. Tento den je věnován zvyšování povědomí o důležitosti duševního zdraví a podpory osob, které trpí psychickými problémy. Cílem bylo vnést osvětu o duševním zdraví více do společnosti. O dva roky později, na návrh amerického psychiatra Eugena Brodyho, bylo uvedeno první téma s názvem „Zlepšování kvality služeb duševního zdraví po celém světě“, které mělo zvýšit povědomí o této problematice. Současné téma dostalo podtitul „Duševní zdraví v práci“
Nejnovější průzkum Eurobarometru uvedl, že 46 % respondentů v posledních 12 měsících zažilo emocionální nebo psychosociální problém. 89 % dotázaných uvedlo, že je důležité podporovat duševní zdraví a čtvrtina respondentů potvrdilo, že jeden z jejich rodinných příslušníků měl problémy s přístupem ke službám duševního zdraví.
Organizace WHO, která aktivně podporuje Světový den duševního zdraví, společně se svými partnerskými organizacemi, klade velký důraz na duševní zdraví na pracovišti. Bezpečné a zdravé pracovní prostředí je pro všechny zaměstnance zásadní. Tento ochranný faktor chrání zaměstnance před nezdravými pracovními podmínkami, jako jsou stigmatizace, diskriminace a obtěžování.
Je důležité, aby světové vlády, zaměstnavatelé, organizace zastupující pracovníky a zaměstnavatelé a další zúčastněné strany odpovědné za zdraví a bezpečnost pracovníků společně spolupracovali na zlepšení pracovních podmínek a dbali tak na duševní zdraví svých zaměstnanců.
Zátěž na ekonomiku
Nemocní zaměstnanci stojí Evropskou unii až 170 miliard eur ročně. Tento problém je způsoben špatným duševním zdravím, které ovlivňuje ekonomiku jednotlivých členských států. Zaměstnanci jsou na pracovišti často vystaveni stresu, který přispívá jak k duševním, tak fyzickým onemocněním. Stresové prostředí představuje rizikový faktor ve všech firmách, a proto by se zaměstnavatelé měli více zaměřit na prevenci u svých zaměstnanců. Stres také přispívá k vysokému počtu zmeškaných pracovních dnů..
Podle dostupných dat odpovědných evropských institucí 60 % světové populace pracuje a až 15 % dospělých v produktivním věku má nějaké duševní onemocnění. Pracovní stres je přitom jedním z klíčových rizikových faktorů pro duševní zdraví. V roce 2022 trpělo v Evropské unii stresem, depresí a úzkostí 27 % pracovníků. Má to vliv i na ekonomiku – jen úzkostné poruchy a deprese samy o sobě stojí ekonomiku EU asi 170 miliard eur ročně
„Příklady dobré praxe i politiky v této oblasti existují, stejně jako poměrně spolehlivá evidence o efektivitě a ekonomických přínosech programů na podporu duševního zdraví v zaměstnání. Zaměstnavatelé v ČR i v Evropě však takové programy zpravidla nemají, a když už si problémy uvědomují, např. kvůli sebevraždě na pracovišti, nízké produktivitě práce nebo velké míře vyhoření v top managementu, začnou sahat ke zkratkovitým řešením, která nepomáhají. To se často děje pod vlivem „well-being průmyslu“, který nabízí až vnucuje jednoduchá, ale drahá a nefunkční řešení. Pomohla by národní nebo mezinárodní certifikace zaměstnavatelů podporujících duševní zdraví, která by jasně odlišila kvalitní programy,“ říká dr. Petr Winkler, ředitel Národního ústavu duševního zdraví.
Informace o duševním zdraví
Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) provozuje web opatruj.se, na kterém mohou lidé vyzkoušet celou řadu screeningových testů. Na této stránce také najdou zajímavé tipy, jak eliminovat stres, jak podpořit a kontrolovat své emoce, a jak se zapojit do dobrovolnických prací, při nichž mohou pomáhat jiným lidem a tím zlepšit kvalitu svého života.
NUDZ letos spustí nový projekt HARMONY (Healthy And Resilient Mindset with Organized, Nurturing digital tools for Your mental health), na němž se podílí konsorcium institucí z osmi evropských států. Jedná se o projekt, který má za cíl zlepšit znalosti a dovednosti na pracovišti. Má tak přispět k prevenci v oblasti duševního zdraví. S tímto projektem má vzniknout spolupráce mezi vysokými školami, poskytovateli odborného vzdělávání a kvalifikací, výzkumnými institucemi, odborníky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, poskytovateli služeb a dalšími aktéry na trhu práce. Vznikne také nástroj využívající umělou inteligenci, který má pomoci s prevencí vypuknutí duševních problémů nebo s jejich zhoršením.
Před rokem NUDZ spustil projekt s názvem Prevence a podpora duševního zdraví dospělé populace v ČR. „Cílem projektu je poskytnout organizacím návod, jak mapovat situaci v oblasti duševního zdraví, well-beingu a spokojenosti svých zaměstnanců a nabídnout jim možná řešení v prevenci stresu, vyhoření a při poskytování první pomoci při projevech nejběžnějších duševních potížích, jako jsou deprese, úzkosti, ale i nadužívání alkoholu. Nedílnou součástí takových programů je i vzdělávání vedoucích pracovníků pro zlepšení jejich postojů v oblasti otevřené komunikace a destigmatizace tématu duševního zdraví na pracovišti,“ uzavírá Slavomíra Pukanová, koordinátorka odborných aktivit z Národního ústavu duševního zdraví.
Další osvětovou organizací je Iniciativa Sníh, která vznikla koncem roku 2020. Jedná se o tým odborníků z různých vědeckých oborů, ale také o jednotlivce, kteří se zajímají nejen o vědu, ale i o zdraví obecně. Do povědomí veřejnosti se dostali během pandemie covidu, kdy na své Facebookové stránce zveřejňovali informace o ochraně před nákazou a poskytovali užitečné tipy, jak se během pandemie chovat. Po celou dobu své existence šíří osvětu v oblasti veřejného zdraví a pomohli tak mnoha lidem. Cílem této skupiny je vzdělávat veřejnost a poskytovat jí vědecky podložené informace.
Symbol reprezentuje Iniciativu Sníh, která spolupracuje na ochraně zdraví obyvatel České republiky.
Iniciativa Sníh vytváří různé projekty, které se zabývají nejen aktuálními zdravotními tématy, ale také dlouhodobými výzvami ovlivňujícími globální zdraví. Zaměřují se především na prevenci nemocí, podporu duševního zdraví a vzdělávání v oblasti výživy. Je tu pro všechny, kteří usilují o zdravější budoucnost společnosti.
Zdroje:
