Článek
V posledních letech se objevují různí lidé z řad odborníků, ale i běžní lidé, kteří usilují o změnu zdravotnické systému. Mluví o respektu k osobní volbě pacientů a o ochraně veřejného zdraví. Do debaty výrazně vstupují kontroverzní osobnosti jako Dr. Robert Malone, který upozorňuje na nutnost odklonu od paternalismu a posílení autonomie pacienta. Argumentuje tím, že pacienti nejsou pasivní objekty medicíny, ale svébytné bytosti s právem rozhodovat o svém těle, léčbě či očkování.
Tento postoj je částečně pravdivý. Moderní medicína už dávno překročila hranici „lékař ví nejlépe“ a otevřela dveře větší spolupráci mezi pacientem a odborníkem. Respekt k pacientovi, jeho zkušenostem a hodnotám je klíčem k budování důvěry. Jenže – stejně jako u každého principu – i zde existují hranice. A ty se nejviditelněji ukazují ve chvíli, kdy osobní volba jedince ohrožuje životy jiných.
Tragédie, které odhalují cenu neochoty očkovat
Začátkem října 2025 přišla zpráva z Kanady: v provincii Alberta zemřelo předčasně narozené miminko na spalničky. Šlo o první úmrtí v rámci tamního šířícího se ohniska. Dítě bylo příliš malé na to, aby mohlo být očkováno, a jeho jedinou ochranou měla být kolektivní imunita – tedy dostatečná proočkovanost společnosti. Jenže ta postupně klesla pod kritickou úroveň, což umožnilo viru znovu získat sílu. K této tragédii nemuselo dojít, pokud by nastávající maminka byla očkovaná, stejně tak i její okolí.
Podobný příběh se odehrál v americkém státě Mississippi. Tam zemřelo dítě mladší dvou měsíců na komplikace způsobené černým kašlem – první úmrtí tohoto druhu za posledních třináct let. Jen v roce 2025 už stát evidoval více než 115 případů černého kašle, což je dvojnásobek oproti předchozímu roku. Zdravotnické úřady příčinu vidí jasně: nedostatečné očkování dospělých, kteří si neaplikují posilovací dávky. Přitom právě oni mohou nemoc přenést na nejmenší děti, které vlastní ochranu zatím mít nemohou.
Dítě s vyrážkou po spalničkách čtvrtý den po infekci
V USA už zemřely čtyři děti na spalničky. Poslední obětí bylo dítě školního věku, které se jako kojenec nakazilo spalničkami a po několika letech zemřelo na vzácnou smrtelnou infekci subakutní sklerotizující panencefalitidu způsobenou spalničkami. I to je cena za odmítnutí očkování.
Tyto případy ukazují, že volba nenechat se očkovat není jen soukromou záležitostí. Dopadá na ty nejzranitelnější – kojence, seniory, imunokompromitované pacienty. Ti se spoléhají na to, že většina společnosti vytvoří bariéru, která zabrání šíření nebezpečných patogenů.
Autonomie pacienta vs. veřejné zdraví
Jak tedy najít rovnováhu mezi úctou k pacientovi a ochranou celé společnosti? Odpověď není jednoduchá. Na jedné straně stojí důležitý princip autonomie – právo člověka rozhodovat o svém těle. Na straně druhé však veřejné zdraví, které chrání nejen jednotlivce, ale i celou komunitu. Pokud bychom absolutizovali osobní volbu, riskujeme, že jednotlivci budou činit rozhodnutí, která sice vyhovují jejich přesvědčení, ale mohou zabíjet jiné.
To je právě okamžik, kdy role státu a zdravotnických institucí nemůže zůstat neutrální. Stejně jako se od občanů očekává, že budou dodržovat dopravní pravidla nebo platit daně, musí i v otázkách zdraví existovat určité hranice svobody. Tyto hranice nejsou projevem arogance či paternalismu, ale snahou chránit životy.
Poučení z historie: proč očkování funguje
Není to poprvé, co čelíme podobnému dilematu. Historie nám ukazuje, že tam, kde byla zavedena plošná vakcinace, došlo k dramatickému poklesu nemocnosti i úmrtnosti. Nemoci jako neštovice byly díky očkování zcela vymýceny, dětská obrna nebo záškrt ustoupily do pozadí. Naopak v místech, kde se proočkovanost snížila, se nemoci rychle vracely – spalničky jsou dnes typickým příkladem.
Vaccines are one of the most powerful tools in public health. They have saved hundreds of millions of lives by preventing deadly diseases like measles, polio, and smallpox. Before vaccines, these infections were common, and surviving them often meant facing severe complications… pic.twitter.com/gscxU30ALe
— Our World in Data (@OurWorldInData) August 18, 2025
Odmítání očkování proto není jen osobní volbou, ale kolektivním rizikem. A to zejména pro ty, kteří nemají možnost si vybrat – malé děti, pacienty po transplantacích, lidi s oslabenou imunitou.
Etická výzva současnosti
Otázka autonomie pacienta a paternalismu v medicíně je zásadní. Je správné, že se pacienti stávají partnery lékařů a že se jejich hlas více naslouchá. Ale stejně důležité je připomenout, že medicína není jen individuální služba – je to společenský závazek. Když se rozhodujeme o léčbě či očkování, nemyslíme jen na sebe. Rozhodujeme i o bezpečí ostatních.
Zdroje
