Článek
Na první pohled působí jako běžná mládežnická organizace. Děti v jednotných uniformách, slavnostní přísahy, sportovní soutěže a výuka historie. Ruská Junarmija – „Mladá armáda“ – je však podle řady analytiků mnohem víc než jen zájmový kroužek. Jde o státem řízený projekt, jehož cílem je systematicky formovat politické, ideologické a vojenské postoje dětí už od útlého věku.
Junarmija vznikla v roce 2015 z iniciativy ruského ministerstva obrany a s přímou podporou prezidenta Vladimira Putina. Projekt navrhl tehdejší ministr obrany Sergej Šojgu jako součást širší strategie „vlastenecké výchovy“. Oficiálně má organizace vést děti k disciplíně, fyzické zdatnosti a lásce k vlasti. Neoficiálně však podle kritiků připravuje budoucí lidské zdroje pro armádu i státní ideologii.
Miliony dětí v uniformách
Podle ruských údajů má Junarmija dnes přes 1,5 milionu členů ve věku zhruba od 8 do 18 let. Působí ve všech regionech Ruské federace a její buňky se objevují i ve školách, internátech a mládežnických centrech. Členství je formálně dobrovolné, v praxi však bývá spojeno s tlakem ze strany škol, regionálních úřadů či sociálního okolí.
Vor zwei Tagen sagte Putin, dass das Jugendprogramm der Russischen Föderation nicht "behütend ", sondern "modern und zukunftsorientiert" sein soll. Wenn man sich Bilder der "Junarmija" anschaut, versteht man, an welche 'unbehütete' Zukunft er für die Jugend denkt. pic.twitter.com/uYyQfGtGtQ
— Annette Werberger (@AWerberger) April 6, 2024
Děti se v rámci programu učí základy vojenského výcviku, orientaci v terénu, první pomoc i manipulaci se zbraněmi. Součástí aktivit jsou také ceremonie, pochodová cvičení a výuka „správného“ výkladu ruských dějin – včetně glorifikace sovětské armády a současných vojenských operací.
Štědře financovaný projekt
Význam Junarmiji dokládá i její financování. Ruský stát každoročně navyšuje rozpočet organizace, přičemž v roce 2025 přesáhla státní podpora jednu miliardu rublů. Peníze směřují na výcviková centra, uniformy, tábory i mediální produkci. Junarmija navíc spolupracuje s dalšími státními strukturami, například s organizací DOSAAF, která má dlouhou tradici v předvojenské přípravě civilistů.
Vladimir Putin a příslušníci Yunarmiya na vojenském cvičení Center-2019
Analytici upozorňují, že jde o součást dlouhodobé snahy Kremlu obnovit model masové mobilizace společnosti, známý ze sovětské éry, ovšem přizpůsobený moderním médiím a současnému politickému prostředí.
Kritika: militarizace dětství
Právě zapojování dětí do vojenských struktur vyvolává ostrou kritiku doma i v zahraničí. Oponenti tvrdí, že Junarmija přispívá k normalizaci války a násilí a vytváří dojem, že služba státu a armádě je nejvyšší životní hodnotou. Někteří odborníci organizaci přirovnávají k mládežnickým hnutím totalitních režimů 20. století.
Znepokojení vyvolaly i reportáže o výuce se skutečnými zbraněmi ve školkách či na prvním stupni základních škol. Přestože ruské úřady tvrdí, že jde pouze o „seznamovací“ aktivity, kritici mluví o systematické militarizaci dětství.
Zvláštní pozornost vzbudily zprávy o tom, že starší členové Junarmiji ve věku 17 až 18 let mohou být v budoucnu využiti jako záložní síla pro armádu. Přímé bojové nasazení nezletilých nebylo oficiálně potvrzeno, samotná debata však vyvolala silnou mezinárodní kritiku.
Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se role Junarmiji ještě více dostala do popředí. Podle ukrajinských i mezinárodních zdrojů vznikají oddíly Junarmiji také na okupovaných územích, kde se děti zapojují do ruských vlasteneckých programů a jsou vystaveny jednostranné propagandě.
Sankce a mezinárodní odezva
Kvůli své roli v šíření státní propagandy a podpoře ruské válečné politiky byla Junarmija zařazena na sankční seznamy Evropské unie. Organizace je podle evropských institucí součástí širšího mechanismu, který legitimizuje agresi vůči Ukrajině a přispívá k ideologické mobilizaci společnosti.
Zatímco Moskva Junarmiji prezentuje jako vlastenecký projekt pro mládež, zahraniční pozorovatelé ji stále častěji vnímají jako nástroj státní moci, který překračuje hranice běžné výchovy.
Výchova budoucnosti, nebo nástroj moci?
Junarmija dnes představuje jeden z nejviditelnějších symbolů proměny ruské společnosti směrem k otevřeně militarizovanému a ideologicky řízenému modelu. Otázka, zda jde o neškodnou výchovu k vlastenectví, nebo o systematickou přípravu nové generace na konfliktní budoucnost, zůstává předmětem ostrých debat.
Jisté však je, že projekt Mladé armády už dávno není okrajovou iniciativou. Stal se pevnou součástí státní strategie, která začíná u dětí – a směřuje k dospělým občanům připraveným sloužit režimu.
Zdroje
