Článek
Stále se vedou diskuze o tom, jestli snížit nebo zvýšit věk odchodu do důchodu tak, aby byl důchod i pro budoucí důchodce. A pokud by se měl snížit, tak odkud vzít peníze na důchody, aby byli spokojení všichni budoucí, ale i současní důchodci. Dle nové projekce, kterou loni podle demografických faktorů vytvořil český statistický úřad, se odhaduje, že v roce 2050 bude třetina obyvatel v ČR ve věku 65+.
Pokud by zde měla být třetina lidí v důchodovém věku a průměrný důchod by se úměrně zvyšoval, znamenalo by to, že by výdaje na důchody v roce 2050 dosahovaly biliónové hodnoty. Za rok 2023 byly výdaje na důchody 685 miliard. A v roce 2013 to bylo skoro o polovinu méně.
Už teď jsou důchody největší výdajovou složkou státního rozpočtu. K tomu, aby byly vyplaceny důchody, musí stát vybírat zálohy na pojistné od pracujících občanů. Pokud bude občan řádně odvádět a platit tyto zálohy, měl by mít nárok v budoucnu na důchod. To, jaká bude jeho výše, závisí na odpracované době, na pohlaví a na tom, kolik kdo má dětí.
Podle analýzy společnosti Cyrrus v současné době pracují tři ekonomicky aktivní lidé na jednoho důchodce, v budoucnu to budou jen dva lidé, a ještě později jen jeden ekonomicky aktivní člověk. Co musí mladý člověk v současné době udělat, aby se nemusel bát, že v budoucnu bude mít nízký nebo žádný důchod? Jediné řešení je si spořit. Minimálně alespoň 1000,-. Ti, kdo mají lepší práci a k tomu vyšší platy, si mohou odkládat více. Důležité je si udržet práci, odkládat si rozumnou částku, a přitom zvládnout si najít i nějaký čas na zážitky.
Mnozí by měli námitky, že stát je tu od toho, aby nám zajistil důstojné stáří, když jako občané řádné platíme daně a další pojištění. To není tak pravda, protože stát je tu hlavně od toho, aby investoval do služeb, které slouží lidem. Stát se musí starat o naši bezpečnost, musí se starat o naše vzdělání a tak dál. Mnozí by také měli námitky, že stát zbytečně utrácí mnoho peněz za zbytečné různé projekty a nakupuje zbytečné stíhačky. A že místo stíhaček by mohl stát tyto peníze dát na důchody nebo mladým lidem. Jenže stát má rozpočet, který zahrnuje příjmy a výdaje, které musí rozložit do všech státních odvětví a rozdělit finance tak, aby mohl stát správně fungovat. Stát nemůže všechno dát lidem, jen proto aby se měli lépe. To by pak nic nefungovalo. Mnozí by také namítli, že místo dávek ukrajinským uprchlíkům, by mohl stát dát tyto peníze taky důchodcům. To by jim však moc nepomohlo, protože podle tiskové zprávy se vydalo za dva roky přibližně 40 miliard korun na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Což vychází 1200,- pro jednoho důchodce na rok. A máme tady 2,8 milionů důchodců (starobní, invalidní, vdovský, sirotčí). Pro srovnání, v roce 2019 za leden byly náklady na důchody cca 40 miliard.
Z toho vyplývá, že je potřeba rychle a efektivně změnit důchodovou reformu, která nebude sice výhodná pro všechny, hlavně pro dnešní mladé, protože půjdou do důchodu později. Taky se může stát, že pokud se změní vláda a bude nám vládnout opět Andrej Babiš, který už teď tvrdí, že zruší nastávající důchodovou reformu, tak se může stát, že v budoucnu to nebude mít nikdo lehké.
Další možností je zrušit celý důchodový systém a nebo ho nastavit tak, aby ho využívali jen ti, kteří na tom nejsou finančně dobře. Nemají možnost si odložit každý měsíc určitou částku a platili by dál pojistné zálohy pro současné důchodce. Stát by jim mohl posílat na speciální důchodový fond příspěvek, který by mohli využívat až po odpracovaných letech. Zároveň ostatní aktivně pracující lidé by také odváděli pojistné zálohy a k tomu by si odkládali určitou částku na svůj důchod. Po určité odpracované době, ať už by to bylo v 60 letech nebo v 65 letech, by odešli do důchodu. Poslední skupinou by byla část lidí, kteří by neodváděli nic a jen by si spořili na speciálních fondech, které by jim vložené peníze znásobily. Tím by se dobrovolně vzdali svých důchodových dávek, protože by nic státu nepřispěli a mohli by žít ve stáří z toho, co si našetřili.
Zdroje:
