Článek
Můj muž mi koupil auto.Teda pardon, teď jsem urazila všechna SKUTEČNÁ auta.
No,koupil mi SMART.Prý to vyrábí firma Mercedes,což se mi nezdá,protože s luxusním ,,meďákem"to má pramálo společného.Ale znáte to, darovanýmu autu na značku nekoukej. Muž měl dobrou vůli a ke koupi důvod.(Asi špatný svědomí,nebo-li Vendula z účtárny,která se nám přihodila letos v dubnu)
Taky prý na nákupy,návštěvy atd…
Jestli ŵSMART někdo neznáte,stačí si vzpomenout na jednu francouzskou komedii,ve které se černý Citroën na kolejích roztrhne vejpůl a řidič pokračuje vesele v jízdě dál,tahajíc za sebou kusy podlahy a plechy jako závoj.No,tak k tomu v duchu připlácněte zadní kufrová dvířka a máte moje fáro.Vlastně se tomu prostoru za dvěma předníma sedačkama kufr říkat ani nesmí. Vejdou se tam na stojáka jen tři čtvrtky na kreslení a osm brček…
Musím říct, že řidičák mám už dlouho a řídila jsem leccos, ovšem tady mám pocit,že sedím ve vozíku z horské dráhy .
Nákup nesmí být moc velký,na sedadlo spolujezdce se totiž vejde jen batoh obvyklé velikosti.Jet přes zpomalovací pruhy,(nebo jak nějaký blb vymyslel betonový hrb napříč silnicí)je lahůdka.Jo a bacha na hlavu!!Měřím necelých metr osmdesát a je plně obsazeno.Takříkajíc až po strop. A to nese následky.
Po opakované ,,betonádě"jsem to vyřešila pěknou,ručně pletenou čelenkou, vlastní výroby.
Přidejte k tomu brejle na dálku,do prsou vnořený volant a máte obrázek vyvalený tlustý sovy v krmítku na brabce.
Vozítko však jezdí překvapivě dobře a v ceně je jistě i ten parkovací bonus!Faktem je,že můžete všude. Stojím napříč, vedle,pod,nad, zkrátka jak se mi zachce.
S barvou se můj muž rovněž popasoval…koupil vozítko bílé…
No, už jsem si objednala takový ty autosamolepky,tak tam frknu tři- čtyři berušky,nějaký ten vztyčený prostředníček a budu v koloně aut nepřehlédnutelná!
Dokonce jsem už před jedním obchoďákem potkala stejné vozítko,jehož majitel se toho fakt nebál!
Přidělal(nechápu jak)zahrádku,či co a narval na střechu autíčka půlku IKEA obchodu.Dospod,pěkně po staru, to největší -matraci.Sice si tím prakticky zrušil výhled z čelního okna,ale to pořešil stáhnutím okénka bočního a vysunutím celého levoboku.
Dále pak na výše zmíněnou matraci navrstvil vše,co nutně potřeboval a pravděpodobně i zaplatil.Hromadu doplnil o konzoli na záclony, která jako zázrakem trčela nastojáka uprostřed.
Fascinovaně jsem přihlížela jak ta obří jednohubka odjíždí a sledovala jsem konzoli, jak mizí za zatáčkou…
Šlápla jsem na plyn a spěchala domů.Hlava mi přetékala inspirujícími nápady..
Požadavky na autozahrádku předhodím doma tomu svýmu kutilovi a doufám,že za pár dní budu schopná přestěhovat na jeden zátah svou maminku domů k nám…
