Článek
Nechápu proč každý 3 roky musím kupovat nový telefon. Ten stávající umřel. Už zase.Neopravitelně.Jasně že je to výrobní záměr, je to totéž jako lednice,pračka a tak ,ale na to,,jim prdí Kája Mařík "jak se hezky říkává.
Proč nemůžou tyhle věci fungovat dýl?Pro většinu 58+stačí, když ta krabice umožňuje volat,fotit a napsat email.I to je někdy až až.
Takže rozhodnuto-jedem nakupovat.Tetelila jsem se při představě,jak se prodávající určitě přetrhne ochotou a smiluje se nad technikou nedotčenou,ale milou osůbkou,které pomalu,nahlas a velmi ,velmi jednoduše doporučí ,který model bude nejvhodnější.
Nesmiloval.
Nabubřele otrávený muž kolem čtyřicítky,bleskově vyhodnotil situaci.Blížila se k němu bába(rozuměj:vše v sukni nad padesát), chudá,blbá ale odhodlaná.
Hnal mě totiž vztek,že zase musím utrácet za tak pitomou věc. Ikdyž uznávám, že někdy užitečnou…třeba v lese,když si blbě vyvrtnete kotník, (váš muž se náhle ztratí a zázračně ohluchne)a vy se povalujete neschopná pohybu na dně potůčku.
Tedy zpět do obchodu.
Na mé přání, že chci telefon hlavně na telefonování se muž za pultem křečovitě uchechtl. Tak jsem přitvrdila:,,taky aby dobře fotil!"
,,Jóóó?To chtěj všichni "procedil mezi pevně semknutými rty.
,,Taky aby se mi tam vešlo hodně těch fotek!"Čímž jsem fikaně dovršila svoje
požadavky na techniku.
Chlápek se lehce předklonil nad pult a prstem v rychlém tempu klepal na vystavené modely a drmolil cosi o nějakých bajtech a takový ty bláboly,no,kdo by to poslouchal..?Pak jsem zachytila informaci,že čím je mobil dražší, tím líp fotí a zase další blablabla…No to mi teda spadla brada!
Mě zajímala barva,aby byl příjemnější do ruky a nestál půlku mýho důchodu.
Tak až na poslední zmíněné, všechno blbě. Mrkala jsem za brejlema po vystavených telefonech a oči se mi vlhčili.Asi radostí nad ochotou a soucítěním se starší generací,pro kterou jsou důležitější věci, než blbá svítící a vibrující krabička, která umí dneska upozornit majitele,že mu v lednici došlo mlíko!
Abych neprodlužovala tu radostnou chvilku,ukázala jsem na nejbližší model.Zoufale jsem už chtěla být doma!
Další dotaz prodávajícího mě opět dostal do formy:,,Chcete k tomu dokoupit nabíječku? “
Jasně že jo,co s tím krámem bez nabíječky? Matně si vzpomínám, že při koupi starého mobilu byla nabíječka součástí balení, ale je nová doba!(asi)
No a ještě nějaký ten obal na tu krásu a z důchodu mi zbylo na dvě salátový okurky.
Ještě že tak,okurkovej salát já děsně ráda…
Zbytek víkendu jsem ztrávila s lahví a tím výdobytkem techniky.
Kde jsou moje fotky,emaily, texty a vůbec?S vytřeštěnýma očima, spoceným čelem a kručícím žaludkem(nebyl čas se najíst)a s každým dalším NEZBYTNÝM úkonem, který byl třeba na zprovoznění tý pitomý škatulky jsem byla sprostší a hlasitější.(No upustila ,,páru "a nedostala infarkt)!Od totálního zhroucení mě zachránila dcera,která mě pohladila,uvařila kafe a vrazila mi do ruky koblihu.
Konejšivým hlasem mi vysvětlila, že tý drahocenný krabičce to trvá dlouho, než to všechno přechroustá a že si to sedne a zítra že budu čučet!
Dopila jsem tu láhev vína (,,'sem si to zasloužila ne?"a šla spát.
Ráno bylo obtěžkané šedivýma mrakama a trudnýma myšlenkama o vyhozených penězích.
Slunce si vzalo dovču a mě se ani nechtělo z postele.
Došourala jsem se do kuchyně, kde jsem nechala telefon přicucnutej k nabíječce.
A víte co?Měl to tam!Všechny ty fotky,dokumenty,dopisy,juchů!
Dcerka měla pravdu.Pak nemějte děti!!A co teprve vnoučata?Ještě to pomalu nechodí ,ale už fotí a posílají esemesky!
No tak snad mám další 3 roky pohov.Ale znáte to,čím vylepšenější, chytřejší, tím kratší dobu to máte. A všechno zase nanovo! BOŽE POMOC !
