Článek
Když se řekne styl Ghibli, většina lidí si nevybaví jen konkrétní pohádku, ale především nepopsatelnou atmosféru. Je to estetika plná hluboké nostalgie, zářivých barev, průzračné přírody a hřejivého pocitu bezpečí, který dokáže oslovit jak děti, tak dospělé. Japonské animované studio Ghibli, které v roce 1985 založili legendární režiséři Hajao Mijazaki, Isao Takahata a producent Tošio Suzuki, proměnilo světovou kinematografii. Vytvořilo jedinečný vizuální i narativní jazyk, který dnes inspiruje ilustrátory, designéry i tvůrce videoher po celém světě.
Co přesně ale definuje tento ikonický styl a proč nás stále tak fascinuje?
Dokonalost v ruční animaci
V době, kdy většina světových studií přešla na trojrozměrnou počítačovou animaci, si studio Ghibli stále drží tradiční řemeslo. Základem jejich tvorby je poctivá ruční kresba a akvarelová či kvašová malba. Každé gesto, vlající vlasy ve větru nebo kapka deště jsou kresleny snímek po snímku, což dává postavám neuvěřitelnou jedinečnost.
Pozadí ve filmech jako Můj soused Totoro nebo Cesta do fantazie navíc nejsou jen statickými kulisami, ale samostatnými uměleckými díly. Výtvarníci využívají vrstvení barev a hru se světlem tak obratně, že příroda působí na plátně často živěji než ve skutečnosti.
Estetika zvaná „Ma“
Zatímco západní animované filmy často sázejí na neustálou akci a rychlé střihy, studio Ghibli mistrovsky pracuje s tradičním japonským konceptem zvaným Ma. Ten představuje vědomou pauzu, prostor mezi událostmi nebo ticho.
V Mijazakiho filmech tak běžně vidíme scény, kde postavy pouze sedí ve vlaku, krájí zeleninu, pozorují oblohu nebo poslouchají kapky vody padající do louže. Tyto okamžiky nemají za cíl posouvat děj, ale nechat diváka splynout se světem na plátně, nadechnout se a plně prožít přítomný moment.
Příroda jako živá bytost
Ekologické téma a hluboká úcta k přírodě tvoří páteř celé tvorby studia. Příroda zde nikdy není pasivním prostředím, ale mocnou a mnohdy posvátnou silou. Lesy v Princezně Mononoke nebo Totorovi jsou sytě zelené, plné mechu, starých stromů a přírodních duchů.
Stejně tak živly mají v Ghibli filmech vlastní osobnost. Voda se proměňuje od průzračných potůčků až po dravé mořské vlny ve filmu Ponyo z útesu nad mořem. Vzduch a létání jsou pak celoživotní vášní Hajaa Mijazakiho, což se odráží v detailně rozkreslených létajících strojích a větrných poryvech.
Magický realismus a fascinace detailem
Ghibli styl dokáže mistrovsky propojit všední realitu s fantastickými prvky. Kouzla v těchto filmech nepůsobí jako cizí prvek, ale jako zcela přirozená součást světa. Jedním z nejvýraznějších rysů je pak detailní zobrazování každodennosti.
Proslulé je například způsob, jakým je ve filmech zachyceno jídlo. Od opékané slaniny s vejci v Zámku v oblacích po horkou polévku ramen, jídlo v Ghibli estetice neuvěřitelně láká k nakousnutí a evokuje domov, péči i sdílenou radost. Propracovaná je také architektura. Zapadlé uličky, starodávné lázně i zabydlené pokoje plné knih a drobností působí věrohodně a uvěřitelně.
Postavy plné lidskosti a nepostradatelná hudba
Vizuální styl Ghibli by nefungoval bez hloubky svých postav. Hrdinové, často mladé dívky nebo chlapci, nejsou černobílí. Nemají superschopnosti, dělají chyby a pláčou, ale zároveň objevují vnitřní sílu skrze odhodlání a laskavost. Ani záporné postavy nebývají čistě zlé a mají své vlastní komplexní motivace.
K vizuální stránce neodmyslitelně patří také hudební doprovod dvorního skladatele Joea Hisaishiho. Jeho klavírní a orchestrální melodie dodávají celému stylu emotivní hloubku, v níž se mísí radost s jemnou melancholií a touhou po dětství.
Svět Ghibli v reálném světě
Fascinace tímto světem přerostla i hranice stříbrného plátna. Fanoušci z celého světa dnes mohou atmosféru filmů zažít na vlastní kůži. Japonské muzeum Ghibli Museum v Mitace nabízí pohled do tvůrčího procesu a samotné architektury budovy, zatímco rozsáhlý Ghibli Park v prefektuře Aiči přenáší ikonické scény a stavby přímo do reálné přírody.
Ghibli styl není jen o výtvarné technice. Je to celá filozofie tvoření, která staví na trpělivosti, všímavosti k detailům a lásce k okolnímu světu. Připomíná nám, že i v tom nejvšednějším dni se skrývá kousek kouzla, stačí jen zpomalit a pozorně se podívat.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Ghibli_Museum; https://ghibgen.com/articles/studio-ghibli-art-style/;
