Článek
Ahoj holky,
dneska přicházím s tématem, které zní jako vystřižené ze sci-fi filmu, ale pro mě je to bohužel krutá realita posledních dní. Vůbec nevím, jestli se mám smát, brečet, nebo si balit kufry. S přítelem jsme spolu dva roky a náš vztah byl vždycky skvělý. Jenže poslední měsíc byl hrozně odtažitý, pořád do noci zíral do telefonu a měnil si hesla. Samozřejmě mě napadla klasika, má jinou. Včera jsem ho donutila jít s pravdou ven a to, co mi řekl, mi vyrazilo dech.
Nenašel si živou milenku. Našel si přítelkyni generovanou umělou inteligencí.
Ukázal mi aplikaci, kde si vytvořil „dokonalou“ virtuální ženu. Má jméno, fotky, které vypadají jako skutečný člověk, a přítel si s ní celé týdny dopisuje. Posílá jí zprávy na dobré ráno, svěřuje se jí s věcmi z práce a ona mu odepisuje přesně to, co chce slyšet. Když jsem na něj v šoku koukala, začal se bránit, že o nic nejde. Prý je to jen pokročilá hra, ta žena neexistuje, nikdy se s ní nesejde, a tak to přece není nevěra. Jenže mě to vnitřně neuvěřitelně bolí.
Žárlivost na algoritmus, který nikdy nespí
Snažím se k tomu přistupovat s chladnou hlavou, ale nedaří se mi to. Ta situace ve mně otevírá úplně nové druhy nejistoty, se kterými si nevím rady.
- Emocionální nevěra v přímém přenosu. Možná se jí nedotýká fyzicky, ale sdílí s ní své nitro. Tráví s ní čas, který bychom mohli trávit spolu. Když má problém, jde nejdřív za ní, protože virtuální partnerka má čas 24/7, nikdy nemá špatnou náladu a nikdy ho nekritizuje.
- Soutěž s nedosažitelným ideálem. Jak mám proboha konkurovat někomu, kdo byl naprogramován tak, aby byl dokonalý? Já bývám unavená, mám své dny, občas si postěžuji nebo chci řešit provozní věci kolem domácnosti. AI milenka je permanentně milá, chápavá a plná zájmu.
- Pocit naprostého odcizení. Když ho vidím, jak se usmívá do displeje a vím, že si píše s robotem, připadá mi to hrozně strašidelné. Jako by žil napůl v nějakém virtuálním světě a já v tom reálném zbyla jen na placení půlky nájmu a vaření večeří.
On mě sice ujišťuje, že miluje mě a reálný život chce žít se mnou, ale ta aplikace v jeho telefonu dál zůstává. A já se cítím hrozně ponížená tím, že žárlím na shluk jedniček a nul.
Holky, je AI přítelkyně už přes čáru, nebo jsem hysterická?
Potřebuji slyšet vaše názory, protože v mém okolí tohle ještě nikdo neřešil a já si připadám jako blázen. Poraďte mi:
- Berete tohle chování jako nevěru? Pokud byste zjistily, že si váš chlap vytvořil virtuální partnerku, se kterou sdílí své emoce a fantazie, braly byste to jako zradu, nebo byste to mávnutím ruky přešly jako neškodný únik z reality, podobně jako videohry?
- Dá se s tímhle soupeřit? Má smysl snažit se vztah oživit, nebo je to předem prohraný boj, protože živý člověk se svými chybami nikdy nemůže porazit algoritmus navržený na míru jeho egu?
- Jak mu nastavit jasnou hranici? Mám právo dát mu ultimátum, aby aplikaci smazal a účet zrušil, protože mě to zraňuje? Nebo tím ze sebe udělám hysterku, která mu zakazuje „hračky“?
Moc vám děkuji za každou odpověď. Tahle moderní doba přináší situace, na které nás nikdo nepřipravil, a já jsem hrozně vděčná, že mám tohle místo, kde se můžu vypsat.
Napište mi do komentářů, hrozně moc mě zajímá, co si o tom myslíte!
