Článek
Trend tetování v obličeji zažívá v posledních letech raketový vzestup, který už dávno překročil hranice subkultur a kriminálního podsvětí. Dnes jej vídáme u celebrit, rapperů, ale i u mladých lidí, kteří se chtějí odlišit. Nicméně, čím častěji se s touto formou body-artu setkáváme, tím naléhavější se stává otázka: Není to jen zoufalá snaha o pozornost, která se vymkla kontrole?
Dědictví a rebelie vs. instantní sláva
Historicky bylo tetování v obličeji vyhrazeno pro vysoce specifické skupiny – domorodé kmeny (kde mělo rituální či statusový význam), nebo v moderní společnosti pro jedince, kteří se vědomě odtrhli od konvenčních norem, často spojených s kriminální minulostí. Bylo to prohlášení, které mělo svou váhu a často i drsné sociální následky.
Dnes se zdá, že tato váha zmizela. Tetování v obličeji se stalo instagramovým filtrem – rychlým a efektivním způsobem, jak si zajistit zhlédnutí, lajky a komentáře. Zatímco stará generace rebelů si svá tetování v obličeji „vysloužila“, dnešní generace si je jednoduše koupí. A to je jádro problému.
Cena za pár vteřin pozornosti
Je třeba si otevřeně přiznat, že obličejové tetování je nejdramatičtějším vizuálním prohlášením, jaké může člověk učinit. Lidé s ním nevstupují do místnosti – oni do ní doslova vpadnou. A ať už to dělají s jakýmkoliv vnitřním zdůvodněním, primárním, vnějším důsledkem je maximální, instantní pozornost.
Mnozí zastánci tvrdí, že jde o umělecké vyjádření a osobní svobodu. To je sice pravda, ale proč tedy umělecké vyjádření neskončí na rameni, hrudi či zádech? Obličej je ta nejviditelnější a nejosobnější část těla. Jeho permanentní pomalování se jeví spíše jako zkratka k odlišení, než promyšlený akt sebevyjádření. Tento trend je symptomem doby, kde je průměrnost smrtelným hříchem a pozornost je nejcennější komoditou.
Pozor! Společnost si sice na tetování zvyká, ale obličejová tetování stále nesou silnou stigmatizaci. Jedinec, který si je pořídí, de facto volá: „Jsem ochoten obětovat profesionální příležitosti a společenský komfort jen proto, abyste se na mě dívali.“
Kdy se rebelie stává konformitou?
To, co bylo kdysi aktem skutečné nonkonformity, se stalo téměř očekávanou uniformou určitých subkultur. Když má třetina rapperů na čele slzu nebo drobný ornament, ztrácí tento symbol svoji sílu. Stává se z něj jen další komerční klišé, které jen potvrzuje, jak moc se jedinec snaží zapadnout do škatulky „člověk, kterého si musíte všimnout.“
Neříkám, že každý člověk s tetováním v obličeji je povrchní. Někteří jsou nepochybně upřímní ve svém uměleckém záměru. Nicméně, pro rostoucí počet mladých lidí je toto tetování jen rychlým lístkem do světa „jsem zajímavý“. A jakmile si jej pořídí dostatek lidí, celé gesto se znehodnotí a stane se jen dalším důkazem, že se individuální rebelie stala masovou výrobou pozornosti.
Tetování v obličeji je zrcadlem naší doby: doby, kde vizuální dojem a okamžité uznání přebíjejí promyšlené rozhodování a dlouhodobé důsledky. Nejde o kontrolu tetovacích jehel, ale o kontrolu nad vlastní motivací. Dokud bude poptávka po instantní, snadno získané pozornosti tak silná, bude tento trend stále na vzestupu. A s ním i pochybnosti o tom, zda tato „sebevyjádření“ nejsou jen prázdným křikem o validaci.
