Článek
K tomu, aby se člověk stal hrdinou, jsou vždy potřeba dvě věci. Důležitá je samozřejmě osobnost a vlastnosti daného jedince. Odvaha, čest, osobní zodpovědnost, altruismus. Musí se ale také dostat do situace, kdy je takové hrdinství potřeba. Protože když budete žít ve světě, kde jsou všichni šťastní a spokojení, nebudete mít ani příležitost se hrdinou stát.
U válečných veteránů je to pravděpodobně vidět nejlépe. Kdyby nebyla druhá světová válka, lidé jako Jan Kubiš, Karel Kuttelwascher nebo Alois Eliáš by se jen stěží dostali do učebnic dějepisu. A upřímně si myslím, že by je to ani nemrzelo. Žili by dost možná obyčejný život, měli rodinu a byli šťastní.
Podobné to je s hrdiny, které máme dnes. Před dvěma týdny dostali od prezidenta republiky medaili Za hrdinství mimo jiné hasiči, policisté nebo jiní lidé například za záchranu dětí. Opět je třeba jejich činy ocenit. Opět ale platí, že kdyby nenastaly krizové situace, jejich hrdinství by nebylo potřeba.
Jsem velmi rád, že mezi sebou celou řadu hrdinů máme. Všichni bychom se ale měli snažit, aby jich bylo co nejméně. Ne tím, že se nebudeme chovat jako oni, ale tím, že uděláme všechno proto, aby jich nebylo zapotřebí. Samozřejmě, ne vždy to jde – přírodní pohromy a další události často nelze ovlivnit. Svou zodpovědností, ochotou pomáhat, naslouchat ostatním a slušností ale můžeme celé řadě situací, které hrdiny vyžadují, úspěšně předejít. A pokud to zvládneme jako společnost, můžeme se tak vyhnout i válkám, které hrdiny často potřebují nejvíce.
Díky všem hrdinům!
