Hlavní obsah
Cestování

Cesta do Asie, 20 let poté – 10. 12. 2004, TON SAI, Thajsko

Foto: matěj holub

Pohled na Thaiwand a k ní přiléhající část Raileeh Beach.

Deníkové zápisky z téměř roční sólo cesty do Asie, den po dni, dvacet let poté.

Článek

Za blbost se platí, což se mi dnes potvrdilo, neb když jsem se vracel přiopilý domů poté, co jsem cca na 2 hoďky zachrupl ve Sawatdee baru, uklouzl jsem na mechem oslizlých schodech a pěkně si zmastil loket a předloktí. Ještě dlouho jsem tam měl pěknou jizvu. A znovu kostrč, kterou jsem pořád cítil od pádu na Annapurna treku.

Ale popořádku. Ráno snídám s Karin, která lézt nejde, protože je jí pořád zle, a tak končím v partičce s Tedem, Michelle, Blue a Němcem z Bavorska, Walterem, který hledal, resp. čekal na parťáka u Elke a Wee v baru.

Vyrazili jme za lehkého deště na Wee’s Present Wall na Railey vedle Thaiwand Wall, kde jsme vylezli 3× 6a a jedno 6b+ a za rohem 6b a 6c.

Na Wee’s Present Wall jsem měl velkou kliku, neb Walter upustil ze štandu expresku, která mě štrejchla o vlasy. Fakt klika.

Ted byl docela hotovej (usnul na zemi jako dřevo již před tím 6b), a tak vše skončilo tak, že všichni hodili na lezení bobek (musel jsem jim – Michelle a Walterovi – vylézt 6b za rohem), kromě Waltra, který byl pro můj nápad jít na Ton Sai horem a eventuálně vylézt něco na Tyrollean Wall. Ta byla překvapivě úplně volná bez lidí a nás (tedy hlavně mě) po cestě uchvátila linie, která vypadala lezitelně, ale kterou jsme nemohli lokalizovat v průvodci.

Foto: matěj holub

Mé království na Ton Sai

Rozhodli jsme se, že dáme pokus, který Waltrovi, jako prvnímu, nešel, neb nebyl schopen oblézt 3. nýt. Mně se to podařilo a cesta nakonec pustila on-sight, což mě potěšilo, zejména poté, co jsme zjistili, že to je 7a+. Na závěr jsme dali 6b+, kde byl Walter už chudák tak vyšťavenej, že nedokázal udělat krok bez mé vydatné pomoci lanem, což se mu nakonec podařilo a on se vypinožil nahoru. Neměl jsem sílu hnát ho na vedlejší 6b+, ani ho znásilňovat k jištění, které sám nabídl, neb v nejlepším se má přestat a tak jsme upnuli zbytek sil na přesun do baru, kde již čekala Karin, jak jsem docela očekával. Dali jsme 3 pivka a poté, co dorazil Ted, se přesunuli na večeři do Sunshine, což je dobrá hospoda mezi pláží a jedinou prašnou cestou. Všichni se rozprchli dom a já šel s Karin, která jediná byla ochotná, na pivko zpět do báru. Karin šla po hodině spát a já si šel dát koupačku do moře, po které jsem brutálně zachrupnul skoro na 2 a ½ hodiny do 2.

Přiopilý a polorozespalý jsem se dopotácel do Saithongu ve festovním lijáku, který se spustil, sotva jsem vyrazil z baru, a na betonové cestičce hodil brutální záda, kterými tento zápis začíná.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz