Článek
Tak dneska se mi povedlo se opět zmastit jako prasátko, a to tak, až jsem sebou praštil v baru (opět oblíbeném Sawatdee) obličejem přímo do písku.
Kalení bylo důsledkem výborného lezeckého dne, který začal pětidélkovou cestou Huminality, která začíná pětkou po stromě, pak 6a, 6b, 6b+ s překrokem na obří krápník visící lezci za zády a končí závěrečným převislým 6b. Nejlepší ale na celé cestě je, že slanění končí přímo na střeše Freedom Baru na pláži.
Po Huminality následovala zasloužená snídaně, vrácení půjčeného lana a ATC u Elke a přesun do sektoru Cobra Wall, kde jsme lezení zakončili novým a ukrutně převislým 6b+, právě když se spustil odpolední déšť.
Jeden ze sektorů v lezeckém ráji na Ton Sai, Thajsko
Po lezení jsme se s Karin vydali kam jinam než do baru, kde jem si dal 4 kousky u západu slunce (Karin odešla dřív, a tak ten západ opět prošvihla) při poslechu super výběru Pink Floydů.
Do bungalowu jsem to nestihl, a tak jsem šel rovnou na večeři do Sunshine, kde jsem si dal další kousek. Po večeři opět do baru, kde jsem se ládoval pivíčky (bůhvíkolika) a spřádal s Karin plány na El Capa. Dokonce jsme si šťouchli biliárek. No a na závěr jsem udělal „předsmrtný“ otisk svého obličeje do písku. Ještě že tady ty bary jsou na pláži v písku.
