Článek
SURFUJEMÉ ještě o trochu líp. BOMBÁÁÁ! I když jsme šli včera zase pozdě spát, vstáváme ráno brzy a jdeme na snídani, abychom rychle po ní stihli zabrat lehátka na terase hotelu s výhledem na moře. Bereme „naše“ prkna a vrháme se do vln. Děláme pokrok. Tak, že se mi 2× daří jet i se zatáčením!
Po chvíli mě začíná bolet hlava, mám pocit, že ze sluníčka, a tak se jdu na pokoj „ochladit“. Nepomáhá to, vracím se na pláž a trpím.
Hlava přestává, a tak si beru prkno a zkouším dál. Kolem 14.00 jsme totálně vyčerpáni. Jdeme se tudíž na hotel umýt, dáváme lehkou pauzu a pak vyjíždíme do city na výlet, resp. do Starbucks café a na nákup.
Vracíme se tak, abychom si ještě stihli zajít zasurfovat. Je bezvětří, klidná hladina, ale občas dobré vlny. Opět se mi daří se 2× dobře svézt, což je super, neboť ám mnohem menší prkno, protože Mácův longboard byl pryč, a tak jsem mu dal svoje, protože bylo největší a vzal si jiné. Docela rozdíl, ale v pohodě. Opět mě však po cca 20 min začala brutálně bolet hlava a tím, že nevysvitlo sluníčko, jsem si uvědomil, že bolení mám z vody nateklé do do dutin buď ušima nebo nosem. Pakárna.
Šťastný, ale znavený surfař.
Chvíli odpočíváme na pokoji a pak vyrážíme na pláž na večeři. Dáváme si s Mácou seafood dream pro dva s prosbou, aby nám místo kraba (nechceme se s ním šťourat) dali extra krevety. Číšnicejako že jo, ale když přinesou nádobí, je mezi příborem i louskáček na klepeta. A v míse samozřejmě krab. Jídlo je dobré, a tak si pochutnáváme.
