Článek
Lezení mám domluvené s Klárou na lehké cesty, které mi jistě prospějí. Kvůli přílivu jdeme přes kopec s tím, že vyzkoušíme něco v Diamond Cave. Tam nakonec končíme a lezeme (já) všechny cesty v pravé části stěny. Včetně dvou druhých délek, které jsou obě zcela odlišné od obvyklého lezení po chytech v Thajsku. Na 6c se bohužel pos**ám v cíli, asi půl metru od štandu, jednak možná kvůli tomu, že mě jistí ne příliš zkušená Klára, a jednak že jsem byl ve výlezu úplně blbě vpravo. Nezbývalo než zasednout.
Jungleman looks somwhat puzzled… Není jednoduché vymyslet, jak to vylézt a celé to při tom potem nezmáčet.
Po lezení jsme se s vykoupáním na Raileh za brutálního odlivu, kdy cesta do hloubky alespoň po kolena byla celodenním výletem a kdy pobřeží bylo poseto stovkami „želé destiček“ jelly fish, vyvržených na písek, přesunuli po peripetiích shánění levného piva, neb všichni sledovali místní fotbalovou ligu na pláži, do Viking baru (Gorbi/Kobi nás před tím srdečně zdravil na pláži), kde naši žízeň utišily vychlazené changy, kterých přibylo, když se k nám posléze přidal Marek s Jurinem.
Strávili jsme fajn večer s nekonečnou partičkou kulečníku, která vázla díky předchozímu kontaktu s dobře nacpaným bongem.
Nakonec véča v Dream Valley a hurá na kutě.
