Článek
Ted ráno u snídaně vzdává lezení kvůli zničenému kolenu, a tak jdeme s Karin sami na Ton Sai Wall, kde dáváme celkem dost těžké 6b+ na rozlezení. Je úplně jiné než ostatní cesty v 6b kategorii, neb je to kout bez velkých chytů, nad kterým je potřeba přemýšlet.
Dvojka Švédek před námi se netajila tím, že cesta je těžká a až později vysvětlila na první pohled nesmyslné top rope, když už obě měly cestu vylezenou. Napoprvé ji totiž holky musely háknout (pro nelezce: vylézt s využitím jisticích bodů jako stupů a chytů).
Navzdory neúspěchu na 6b+ se pustily do vedlejšího 7a, které samozřejmě také bylo nad jejich síly, a tak mě poprosily, abych cestu dolezl. Stejně jsem na ní měl zálusk, neb byla krátká, a tak jsem nabídku přijal, povzbuzen švédskými úsměvy. Cesta byla na on-sight bohužel docela těžká, protože chyty byly ukryty uvnitř plytkých děr. které na 1. pohled vypadaly, že budou brát. RP na druhý pokus již nebyl velký problém, i když jsem málem zvojtil dolez, který jsem lezl úplně jinak, než poprvé.
Po takovéto zcela vyšťavovací „rozvičce“ následoval přesun do Freedom Baru do gauče, abychom trošku orazili a po orazu jsme pokračovali na Cat Wall, kde jsme vylezli 2 pěkná 6b a obdivovali přenádherné 7b a 7a a 6c+, kteréžto 7a nebo 6c+ bychom s chutí dali, nebýt 4 lidí před námi.
Přesunuli jsme se tedy do sektoru The Nest, kde jsme vylezli 6a+ nejprve v domnění, že se jedná o 6c+, a poté 6b+ vedle, které mě již také totálně vyšťavilo, a tak nastal čas přesunu do baru, neb i hodiny již ukazovaly 17:30. Zbytek večera byl klasický, véča v Sunshine a 2 pivka v Sawatdee baru.
