Článek
Ráno vstáváme relativně brzy do slunného dne, snídáme před bungalovem a poté se vykydáváme do auta. Nejprve se jedeme podívat do Campuhanu, vesničky na východ od Ubudu, ze které pokračujeme na sever neuvěřitelně malebnou krajinou plnou rýžových políček, která je pro střední Bali tolik příznačná. Vracíme se do Ubudu, protože stejně musíme jet přes a Máca s Káčou si dávají kávičku a já lassi v nóbl gringošské kavárně.
Dále jedeme do jeskyně ručně vytesané ve skále, Goa Gojah. Dost velká hrůza.
Goa Gojah
Následuje chrám Pura Ebo Edan, který přináší štěstí bezdětným ženám. Taky nic moc. Zkusili jsme navštívit kohoutí zápasy na doporučení prodavače vstupenek do chrámu, ale do cesty se nám postavil rozzlobený pes, a tak jsme se vrátili.
Pokračujeme po silnici dále na sever k Baturu v oblasti Kintamani s plánovanou zastávkou v Gunung Kawi, královském pohřebišti z 11. stol., které nejen že bylo super, ale i celá krajina okolo kaňonu řeky, včetně rýžových políček. Kawi nám spravilo chuť po Sloní jeskyni a minichrámcích.
Gunung Kawi
Jedeme dále na sever do konzistentního kopce, kde má náš Kijang docela problémy, kupujeme ovoce, včetně mangostin a valíme do Penelokanu, kde platíme vstup do kráterní oblasti. Začíná pršet, ale stíháme si prohlédnout kráter shora, z vnějšího okraje.
Sjíždíme z neuvěřitelného krpálu (20 %) v serpentinách dovnitř kráteru k jezeru Batur. I když prší, je docela vidět, a máme tak možnost obdivovat nádhernou krajinu sopečných balvanů, jezera a Baturu.
Dojíždíme až do Songanu, kde se nám však nedaří najít bydlení, navíc se Káče dělá blbě, a tak se vracíme do Toya Bungkanu, kde zasalašujeme v Arlina’s GH v pěkném (hlavně zvenku) bungalovu.
I když vypadáme, jako kdyby bylo, auto naše není.
Káče je zle, tak si jdeme s Mácou dát kostnatou rybu, kterou jsme museli zkonzumovat v neuvěřitelném hejnu much.
Parádní bydlení kazila hejna much.
Pak se jdeme s Mácou projít k rybníku – humus, včetně horkých pramenů, kde se koupe celá vesnice.
