Článek
Loket přes noc neudělal vůbec nic navzdory zcela pošetilé (asi) aplikaci ichtyolky a preisnitze z teplé vody, takže se šlo pokusně lézt s tím, že se uvidí, co to udělá.
Začali jsme v Dum’s Kitchen dolomitským rozlámaných 6b na rozlezení, kde se mi potvrdilo, že vedle lezoucí chlapík je skutečně Tomáš Mrázek, když poté, co spadl z nějakého ukrutného nářezu, zahlásil, že se na to může NĚCO! Co, to si musí čtenář domyslet, citovat Mrázu totiž bohužel nemohu, neboť by daný výraz neprošel přes editory seznamu. Bohužel se nesmí ani naznačovat tečkami či hvězdičkami, i tak si myslím, že vnímavý čtenář přesně ví, co Mráza zařval.
Na vedlejší Tyrollean Wall následovalo 6b+ a 6c+ a pak přesun do Freedom Baru, kde jsem se s Mrázou potkali a představili.
Po odpočinku jsme se rozhodli vydat se do sektoru The Nest a pokračovat nahoru do dalšího sektoru Golden Ball, takže jsem mastil nahoru do bungalowu pro foťák.
6c, které slouží jako nástupová cesta do Golden Ballu bylo zabrané, a tak jsme nejdříve dali vedlejší 6a.
Lezecký ráj, Ton Sai, Thajsko
Nástupové 6c jsem po velikánském boji nakonec vylez OS, ale za cenu odřených kolen, kterýma jsem se sápal na medvědici po krápníku bezmyšlenkovitě vzhůru, neb mi dost docházelo.
Po dvou dalších krátkých délkách 6b a 6a jsme se dostali na štand Golden Ballu, odkud vedou 6a+, 6b+, 7a+ a 7b+. Karen začala 6a+, ale vyměkla, a tak jsem krásnou, písek připomínající linii – a to nejen jednou smyčkou založenou na uzel (v thajsku naprostá vzácnost!) – dolezl a hned se pustil do vedlejšího 6b+, které jsem po vylezení prohlásil za nejkrásnější 6b v thajsku, navzdory run-outům a relativní zašpiněnosti úseku po krápníku. Není se čemu divit, neb cesta je téměř panenská.
Po lezení jsme šli na obligátní pivka na pláž, na jídlo do Sunshine a na šláftruňk opět na pláž.
