Článek
V Thamel GH mě pěkně naštvali, neb dělali do 3 do rána pěkný kravál – personál kalil v recepci o patro níž – pak se kolem 6 někdo na drahnou dobu nakvartýroval na společný záchod, mezi kterým a mým pokojem byly díry ve zdi, takže nejen že mě vzbudil klasickým neuvěřitelným chrchláním, který umějí jen místňáci, ale ještě mi zahulil celý pokoj. Navíc je tam smradlavá voda, nefunguje odpad a nesplachuje záchod a celý pokoj je pěkný humus.
Kamenná socha lva na Durbar Square, Kátmandú, Nepál
Vydávám se tedy brzy ráno na obhlídku nového potenciálního bydlení a nacházím singly i za 100,- Rs bez záchodu, ale jsou to stejné, ne-li horší pokoje. Nakonec hned v domě vedle mají krásný dvoják bez sice bez záchodu koupelny, ale zase s okny na dvě strany za 120,- Rs, což je velmi slušné, a tak se po snídani u Tibeťana (Tashi Deleg) stěhuji do King’s Land GH, který je shodou okolností přímo nad Tibeťanem. V Thamel GH se mě snaží přesvědčit, ať zůstanu, ale ani nově nabízený pokoj nemá šanci se vyrovnat tomu v novém GH, a tak se pakuji, usmlouvávám dohodnutou slevu na 130,- a stěhuji se o dveře vedle.
Tzv. Bodhi Tree podlíž Durbar Square, Kátmandú, Nepál
Krásně se usalašuji, dělám na střeše na trámu pár shybů, dávám nejšpinavější svršky do prádelny na recepci a zbytek peru v ruce v GH a dávám sušit na střechu.
Nejprve jsem chtěl dnes do Patanu, ale praní se nějak protáhlo, a tak sightseeing odkládám na další den a jdu na Freak Street oklikou přes Durbar Marg, abych juknul do Thai Airways se zeptat na letenky, ale mají zavřeno – sobota.
Drubar Square. Kátmandú, Nepál
Na Freak Street musím opět oklikou, abych nemusel platit vstup na Durbar Sq. Dávám si chicken burger za 50,- a pak si opět procházím Durbar Sq. zadarmo samozřejmě, neb z Freak Street není žádný výběrčí. Cestou zpět narážím na Kathesibhu stupu, moc pěknou a pěkně zastrčenou ve dvoře.
Stupa Kathesimba, Kátmandú, Nepál
Večerní rituálek je celkem neměnný. K večeři chow mein v Tibet Corner, kde vysedává a chlastá stále stejná partička tibetské zlaté (asi) mládeže a kde mají novinku – tibetské teplé pivo, které bude asi jako čang, a které musím vyzkoušet. Poté následuje netová seance, na které se mi ovšem nepodařilo napsat ani řádek na web, jak jsem zamýšlel. Nebyla chuť ani nápad.
Cestou nákup ve Weizen Bakery, kam teď chodím, neb mají slevu již od 20, v GH ubalit a poslouchat koncert mé „oblíbené“ živé bigbeatové kapely, ke které jsem teď ještě o blok domů blíž, takže to mám, jako bych seděl na terase, kde hrají. Dnes jsem měl pocit, že se zlepšili až na jednu písničkou od Stounů, které dali co proto.
