Článek
Cesta proběhla v pohodě, jen malý spratek vedle mě se neustále vrtěl a když ne, tak mi spal na rameni. Překvapily mě i 3 policejní kontroly po cestě, jedna dokonce včetně dokladů, ale jen u místních. Nabrali jsme 2 hoďky sekeru, a tak jsem měl trochu obavy, abych stihl požádat o kambodžské vízum, ale vše nakonec krásně klaplo. Do BKK jsme dorazili v 9:00, bez problémů jsem dojel busem 30 do Banglamphu, kde mě po cestě do Sweety GH chtěl kousnout pes – fakt mě docela vyděsil; v momentě, když jsem ho míjel se prudce otočil a napálil mě fest čumákem a tlamou do lýtka.
Ve Sweety GH jsem se ubytoval, vyčistil zuby a bez prodlení vyrazil na ambasádu busem a 2 stanice Skytrainem.
Vystál jsem frontu a k poplatku 20,- USD jsem připlatil ještě 5 za vystavení víza ještě tentýž den, což je fajn.
Vrátil jsem se na Khao San road (KSR) a začal sondovat autobusy do Siam Reapu a letenky domů. Nabídky na obou stranách byly solidní a speciálně ceny letenek se příliš nelišily. Co mi však způsobilo velkou honičku bylo to, že ceny mezi letem přímo do Prahy a do Frankfurtu se lišily cca 4-5 tisíci, což už je částka, o které je třeba uvažovat. Nakonec jsem vše vyřešil šalamounsky, resp. pivošalamounsky, neb ani po návratu z Kambodžské ambasády s vízem v kapse jsem ve věci neměl jasno. Dal jsem si tedy pivko na rozmyšlenou, a to mi skutečně rozsvítilo. Žádný Frankfurt, ale Praha. Koupil jsem tedy letenku (málem byl problém, protože on-line systém prokoukl mou v Eurech vyčerpanou Visa kartu, ale naštěstí šlo zaplatit ECMC bez PINu, který dosud nevím) a chvíli, než mi jí vystavili, jsem strávil konzumací dalšího Changu ze 7Eleven za 36,- B.
Následoval výlet na net s dalším pivíčkem a večeře za krásných 30,- B s pivíčkem za horších 45,-.
