Článek
Do Hat Yai přijíždíme ráno v 8.30 malajského, tedy v 7.00 thajského času. Cestovka provozuje i mikrobusy do Krabi jen o 20,- B dražší než public bus, a tak neváhám a kupuji si lístek.
Mikrobus vyjíždí s mírným zpožděním, ale ultrarychlou jízdou, která je na zadních prosezených sedačkách nad nápravou bez tlumičů utrpením, vše s přehledem dohání tak, že ve 14.00 jsme v Krabi i se zastávkou na oběd.
V Krabi se jdu najíst a pak na net, kde se snažím dosmolit svůj výplod, ale štěstí mi nepřeje, protože v okamžiku, kdy dopisuji poslední řádek, vypadává spojení. Naštěstí ne proud, a já vedle ve fotu kupuji CD a výžblebt tam vypaluji s tím, že ho na net prdnu v Ao Nang.

Známé siluety
To se mi bohužel také nedaří, protože na Ao Nang zase pro změnu nejde otevřít sweb. Dávám si tedy Changa (thajské pivo) a po všech těch Bitangách (indonéské pivo) je to tedy řácký rozdíl.
Kolem 18.00 sedám do long-tailu a hurá na Ton Sai. Jsem zvědav, jak to tam bude po tsunami vypadat, protože na Ao Nang není znát nic.
Mé nejhorší obavy se naplňují. Oblíbený Sawatdee Bar neexistuje, resp. zbyla z něj pouze kostra a po výšlapu na kopec zjišťuji, že bungalowy Sai Thong, kde mám schované věci, jsou opuštěné. Jsem tedy bez báglu s věcmi a nemám si kde dát pivko.
Ubytovávám se též za 100,- B v Tiew Khao bungalows, hned pod Sai Thong, starosti s báglem háži za hlavu, resp. nechávám je na ráno, dávám sprchu a jdu se mrknout na pláž.
Elke mi nabízí pomoc při shánění lidí ze Sai Thongu, což je fajn. Jídlo a 1. pivko si dávám v oblíbeném Sunshine a pak jdu pořádně prozkoumat pláž. Je tu málo lidí, prý jen lezci (podle Elke) a je to znát. Je tu jaksi smutno. Nevím, zda jen mě přepadla nostalgie, či zda je smutno obecně. Sawatdee je skutečně jediným podnikem, který zanikl (+Rockrim Bungalows).
Naštěstí nacházím vedle Mamba Viking Bar, který trochu připomíná Sawatdee a je to jediné místo na pláži, kde mají velkého Changa. Liji si jich tedy pár do hlavy, dostávám lepší náladu a usínám klasicky v lehátku na pláži s kočkou na klíně.
Ve 4.00 se budím, všude mrtvo a tak jdu spát do svého bungalowu.