Článek
V Krabi nás z mikrobusu vykydli na autobusáku před cestovkou, kde mi zase do očí lhali ohledně všeho, na co jsem se zeptal, zejména ohledně možností transportu a jeho cen.
Nenechal jsem se zblbnout a jel do města na korbě pick-upu, upraveného pro pasažéry jako prostředek MHD za 10,- B místo vnucovaného tága za 100. Ten pablb z cestovky mi vnucoval tágo i na pláž Ao Nang, odkud jezdí čluny na Ton Sai, za 350 – 500,- B s tím, že jinak než tágem nemám šanci se tam dostat. Lhář.
Měl jsem v úmyslu jet rovnou na Ton Sai, ale když jsem v Krabi objevil pěkný pokoj za 100,- B hned jsem se ubytoval, protože jsem zvažoval dojíždění na pláž, pokud by se tam bydlení ukázalo skutečně tak drahé, jak všichni, včetně LP, predikovali.
Šel jsem se najíst a byl příjemně překvapen celkem velkou porcí. Stejně jsem si ale dal rýži navíc. V GH následovala sprška, schování peněz, pasu a kreditek na lopatky větráku (lepší místo mě nenapadlo – větrák je hodně vysoko, a tak jsem si zalezl, ještě než jsem se dostal do skal) a objevná výprava na Raileh a Ton Sai pláže. U mola již čekali 3 Kanaďani, a tak jsme jeli každý za 100,- B. Kdybychom počkali ještě na jednoho, bylo by to za 70, ale uvědomil jsem si, že nemám příliš času, neb bylo kolem 13.00 a já se ještě musel vrátit.
Z moře vypadalo pobřeží úchvatně a navzdory 2 poruchám (kdy při jedné řidič člunu z motoru vyndal dost dlouhý kus celkem macatého řetězu, který tam byl evidentně navíc, protože motor se po tomto zásahu rozběhl) jsme nakonec úspěšně přistáli na nóbl East Raileeh Beach, odkud jsem v klídku došel na Ton Sai.
Porucha motoru charakteristického longtail boatu byla vyřešena demontáží poměrně zásadního kusu řetězu z motoru. Asi kouzlo.
Tam bohužel v krámku lezeckém ještě neměli nástěnku – seznamku, na které by se dal sehnat parťák, ale zase mi poradili, kde hledat levné bydlení a mě se tak podařilo na kopci ve „vnitrozemí“ sehnat bungalow za 100,- B!!! Měl jsem takovou radost po předchozích cifrách kolem 1.000,- B, že jsem si ho ani neprohlédl a hned babče správcové nahlásil zítřejší nastěhování. Ale vem to čert, za ty prachy… stejně jako to, že jsou to bungalovy nejdál od pláže a dost na kopci.
I když jsem před tím v hotelu „odoperoval“ své izolačkové stehy z čela a krásně (alespoň podle mého mínění1) srostlé „téčko“ zalepil zbrusu novou náplastí, nemohl jsem se nevykoupat, včetně hlavy až ve skoro nepříjemně teplé vodě na Raileeh West.
Pak už jen přejít kousek na Raileeh East na longboat zpět do Krabi. Hned mě lapli nahaněči, kteří mi řekli, že za ½ hodiny, tak jsem se šel podívat k Muai Thai stěně, kde jsou lehčí cesty a kde byla spousta lidí, tak snad nějakého parťáka seženu.
Vrátil jsem se k východišti pro čluny, píši to hrozné slovo „východiště“ záměrně, protože byl zrovna odliv a přes cca 300m dlouhou mělčinu vedl betonový chodníček na konci pod vodou. Skupinky mastodontů dokonce k lodím vozil na přívěsu traktor!
Ke člunu tahá při odlivu turisty po betonovém molu traktor!
Dost mě překvapili nahaněči, když se mi začali smát, že jsem za cestu sem zaplatil 100. To mě jednak naštvalo a jednak mi došlo, že nahánějí jen na jeden člun a na konci chodníčku je jich spousta, stejně jako lidí, a tak jsem se na ně vykašlal a šel si sehnat člun sám, což se povedlo okamžitě. Akorát jsem se při přelézání hřídele od lodního šroubu jiného člunu strašně umazal od kolomazi.
Do Krabi jsme dopluli v pohodě za 70,- B a já si šel na hotel dát spršku v napětí, zda všechny mé prašule, pas a karty budou stále na lopatkách větráku. Byly a krásně mi napadaly do postele, když jsem ho pustil.
1 Nyní již jizvu ani nelze najít!
