Článek
Tragédie, totální tragédie. Jinak nelze mé dnešní lezecké „výkony“ popsat.
Na snídani jsem se dohodl s Němcem Tobiasem, kterého jsem již naťukl včera (jsme sousedé), že jdeme lézt spolu. Jelikož nevytlačil názor ohledně sektoru, kam bychom měli jít lézt, nějak přirozeně jsme se dokodrcali pod Tyrollean Wall. Cestou jsme potkali Francoise, který navzdory tomu, že měl rest day, lezl celé odpoledne, a Elke, která mi nabídla spolulezectví na nějaké dlouhé vícedélkové cesty.
A právě na Tyrollean Wall došlo k výše uvedené tragedii. V domnění, že mi lezení půjde lépe než minule, jsme začali 6b+. Došlo mi, lezl jsem jako naprostý mamták a musel zasednout (odpočinout si v nýtu). Následovalo 6c. Na top rope jsem zasedl. Koutek 6b+ vylezl, v 6c+ na top rope jsem neudržel ta největší madla a zasedl několikrát.
Prozatím jsem lezení nechal odjistil Tobiase na 7a+, které jsem mu poradil, a pak jen na něj civěl, jak onsajtnul 7c! Jakoby nic. A elegantně a s rezervou. Pochopil jsem, proč na mou otázku, co tak leze, odpověděl, že cokoliv, že mu je to fuk.
Je to pohodář, se kterým se leze dobře a bude minimálně, dokud se mu neuzdraví španělskej kámoš, kterej si zrakvil kotník a nárt, když ožralej spadnul z verandy Tobiasova bungalowu.
Po výletu po obědě (Sunshine) na Thaiwand Wall, odkud jsme utekli díky blížící se bouři (nenastala), jsme se přesunuli do Dum’s Kitchen, kde jsem vylezl 6a, spadl na 6b a zapytlil (nevylezl) 6c+.
Na oslavu neúspěchu následovala 3 zcela nezasloužená pivka ve Viking Baru, večeře doma v Tiew Khao a rozprava a hulení se Španěly.
