Článek
V minulém článku jsme si ukázali, kolik žen umíralo při porodech v jedné typické severočeské podhorské vesnici mezi třicetiletou a první světovou válkou:
Na začátku onoho článku jsem slíbil dvě statistiky. První jsme si zodpověděli, druhou se budeme zabývat v tomto článku:
Kolik, resp. jaké procento porodů skončilo smrtí rodičky?
Z minulého článku víme, že ze vzorku 766 žen jich jistě zemřelo při porodu na jeho následky 21. Víme ale také, že jen jedna z těchto 21 žen zemřela při prvním porodu.
Zatímco tedy při porodu nebo v šestinedělí zemřela přibližně 3 % žen (více viz výše uvedený článek), které porodily alespoň jedno dítě, procento porodů, které skončily smrtí rodičky, bude jistě nižší.
Navíc k onomu vzorku 766 žen můžeme do tohoto článku přiřadit celou řadu dalších žen, které v naší vesnici porodily, porod jistě přežily a pak se odstěhovaly.
Jaké procento porodů tedy skončilo smrtí rodičky? A měnila se nějak míra úmrtnosti při porodech v průběhu staletí?
Ještě než se pustíme do čísel: Ve výše uvedeném článku jsem popsal problémy studia žen zesnulých při porodu nebo na jeho následky. Se stejnými problémy se potýkáme, především pro 17. století, i v této statistice - kromě výše uvedených 21 žen, které zemřely při porodu jistě, jich několik dalších zemřelo „možná“.
Abych tento článek zbytečně neprodlužoval: kdo má hlubší zájem o metodiku, nechť si přečte výše uvedený článek. Zde si řekněme zkráceně, že kromě dvou „jistých“ kategorií „rodička porod přežila“ x „rodička porod nepřežila“ jsem musel vřadit také kategorii „porod možná skončil smrtí rodičky“. Řekneme si ale také jen statistiku jistých případů.
Teď již na čísla:
3 445 porodů mezi lety 1630 a 1914.
Kolik z nich jistě skončilo smrtí rodičky? 21! Tedy 0,61 %. Ještě jinak: 1 ze 164 porodů jistě skončil smrtí rodičky při porodu nebo v šestinedělí.
Dalších 17 porodů skončilo smrtí rodičky možná. Tedy 0,49 %. Ještě jinak: 1 ze 202 porodů možná skončil smrtí rodičky.
Tedy: maximálně 38 z 3 445 porodů skončilo smrtí rodičky. Tedy 1,1 %. Ještě jinak: maximálně 1 z 91 porodů skončil smrtí rodičky.
Obráceně: 3 407 porodů rodička jistě přežila. Tedy 98,9 %.
Pokud bychom nepočítali ony případy „možná“, pak by statistika vypadala takto:
3 428 porodů mezi lety 1630 a 1914.
Z nich jistě skončilo smrtí rodičky při porodu nebo v šestinedělí 21. Tedy (opět) 0,61 %. Ještě jinak: 1 ze 163 porodů jistě skončil smrtí rodičky.
Obráceně: 3 407 porodů rodička jistě přežila. Tedy 99,4 %.
Měnil se nějak tento poměr v průběhu těchto téměř tří století?
V podstatě ne!
Z našeho pohledu snad poněkud překvapivě se zdá, že v poměru k počtu porodů nejvíce žen umíralo v 19. století!
Pokud bychom vzali jen „jisté“ případy, tak zatímco v 17. století nelze ani u jednoho (!) z 358 porodů prokázat smrt rodičky při porodu nebo v šestinedělí, pak v 19. století 0,8 % porodů, neboli jeden ze 134 porodů, skončilo smrtí rodičky.
Podíl porodů, které skončily smrtí rodičky (pouze u ‚jistých‘ případů), podle století vypadá takto:
Podíl porodů, které skončily smrtí rodičky.
Trochu jinak, hlavně v 17. století, by graf vypadal, pokud bychom do něj zapracovali i případy „možná zemřela“:
Podíl porodů, které „možná“ a „jistě“ skončily smrtí rodičky.
Shrnutí
V minulém článku jsme si ukázali, že přibližně 3 % (přesná čísla i podle století viz odkaz na začátku tohoto článku) žen, které se dožily dospělosti a porodily alespoň jedno dítě, v jedné typické severočeské podhorské vesnici mezi třicetiletou a první světovou válkou zemřela při porodu nebo v šestinedělí na jeho následky.
Tedy každá 33. žena zemřela kvůli porodu.
V tomto článku jsme si ukázali, že přibližně 0,61 % porodů skončilo smrtí rodičky jistě a dalších 0,49 % porodů skončilo smrtí „možná“. Jistě smrtí rodičky neskočilo 98,9 % porodů, pokud bychom vzali jen „jisté“ případy, pak 99,4 % porodů rodička přežila.
Tedy jistě smrtí rodičky skončil 1 ze 164 porodů a 1 z 202 porodů skončil smrtí rodičky možná.
Zdroje
SOA Litoměřice, sbírka matrik, farnost Česká Kamenice.
SOA Litoměřice, fond Velkostatek Česká Kamenice, soupisy obyvatel obce Kunratice.
Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha 1998.
Eduard MAUR: Základy historické demografie, Praha 1983.
