Článek
Laskavý pohled Bohumila Hrabala na svět spojený s tehdejší absurditou bolševické vlády jedné strany je inspirací i pro dnešní dobu. Dobu, ve které se na jedné straně prohlubuje nenávist, zloba, zášť a vulgarita a straně druhé se po občanech žádá ze strany současné všehoschopné koalice, aby si nechali vše líbit, tzn., aby se nechali vést jako hloupé ovce na porážku, a přitom nadšeně bečeli ANO – bude líp! Což je nyní navýsost aktuální v souvislosti se záměrem podmanit si veřejnoprávní media a zejména pak se snahami vytvořit z Česka opět absurdní Babišistán.
Dílo a odkaz Bohumila Hrabala je velkou inspirací nejen pro výlet, ale i k zamyšlení nad dnešní dobou
Jestliže mezi významné filmové hlášky se z filmu Postřižiny právem řadí následující výrok strýce Pepina: „Jste nervózní? Oplachujte si přirození vlažnou vodou,“ potom v dnešní poněkud neurvalé době není vůbec od věci parafrázovat tuto hlášku slovy: „Cloumá s vámi nenávist, zloba a zášť? Přečtěte si dílo Bohumila Hrabala.“
Hrabalova hájenka v Kersku
V případě neurvalých českých politiků je pak zcela na místě, aby si ke svému umravnění přečetli celé Hrabalovo dílo, a navíc pro své poučení shlédli i všechny filmy natočené podle jeho děl a pokusili se zamyslet nad myšlenkami a odkazem Bohumila Hrabala. A to se obzvláště týká politiků slovenského a japonského původu, kteří si ve své falešnosti hrají na největší české vlastence. Jeden z nich se opakovaně rouhá svým falešným vzýváním Pražského Jezulátka a druhý se pokrytecky ztotožňoval s mistrem Janem Husem.
Bohumil Hrabal se právem řadí mezi nejpřekládanější české spisovatele
Pokud se však vrátíme k českému klasikovi Bohumilu Hrabalovi, pro obyčejné lidi lze přívětivějším a laskavějším způsobem parafrázovat hodnocení kritika F. X. Šaldy pronesené na adresu Jana Nerudy: „Měl strašnou odvahu, sbíral slova z ulice, nemytá a nečesaná a učinil z nich posly věčnosti,“ neboť je zcela oprávněné vnímat stejným způsobem i na dílo Bohumila Hrabala. Jeho obyčejné příběhy ze života prostých lidí psané stylem, že není třeba nic moc vymýšlet, jelikož život sám píše ty nejlepší příběhy a stačí tedy pouze klást slova na papír, lze považovat nejen za perličky – viz i Hrabalova literární prvotina s výstižným názvem Perličky na dně, ale za skutečné literární perly nesoucí poselství i pro budoucí generace.
Život Bohumila Hrabala je pak mimo jiné nerozlučně spojen i s Kerskem, což bylo zachyceno i ve filmu Slavnosti sněženek, ve kterém si sám zahrál i malou roli autentického obyvatele Kerska. V souvislosti s propojením Bohumila Hrabala s Kerskem vznikl i námět na zajímavý výlet, a to konkrétně na kolách z Lysé nad Labem přes Kersko a dále pak přes Nymburk, Poděbrady do Kolína. Začátek našeho cyklistického výletu za Bohumilem Hrabalem se pak konal v duchu prvního dílu animovaného seriálu Břetislava Pojara s názvem Potkali se u Kolína, jelikož se naše penzijní skvadra sešla i s koly na 5. nástupišti kolínského nádraží. Odtud jsme pak odjeli vlakem do Lysé nad Labem.
Trasa cyklovýletu za Bohumilem Hrabalem z Lysé nad Labem do Kolína
V Lysé nad Labem tedy skutečně začala naše cyklistická anabáze věnovaná jednak protažení našich těl a jednak i vzpomínce na Bohumila Hrabala. Po rozklíčování mapy, jak se podchodem dostaneme za koleje zdejšího nádraží, jsme vyrazili po cyklostezce 8149 směrem k litolskému mostu přes Labe nesoucímu nyní název most Bohumila Hrabala na levý břeh této řeky. Dál jsme pokračovali po labské cyklostezce 2A, která však z nás na některých místech udělala pěší turisty, a to především při přechodu Starého Labe a v následujícím úseku. Na dalším úseku cyklostezky 2A lze pak využít i několik občerstvovacích stanic, přičemž již zde se objevují poutavé odkazy na dílo Bohumila Hrabala.
Upoutávka na občerstvení u cyklostezky 2A nedaleko Kerska
Nedaleko Hradištka se pak cyklostezka 2A odklání od labského břehu. Zde se jednak poprvé setkává s NS Bohumila Hrabala a zejména je zde na začátku lesního porostu ukryt místní menhir. Kde se vzal, tu se vzal a najednou tu v lese menhir stál. Informační tabule u něho návštěvníkům nabízí hned tři varianty jeho původu. Za prvé, že tento kámen vytyčoval styčný bod mezi územím Zlíčanů (Slavníkovců) se sídlem v Libici nad Cidlinou a Přemyslovců se sídlem v Praze. Podle druhé verze to měl být trojmezní kámen, kde se střetávaly hranice přemyslovských správních celků – župy kouřimské, župy vyšehradské a župy boleslavské. Teprve třetí varianta jeho původu je spojena s jeho názvem, neboť podle ní to byl skutečně menhir využívaný v prehistorické době keltskými druidy. Tak si, návštěvníku, vyber a nebo si vymysli nějakou další možnost původu tohoto poněkud tajemného kamene. Fantazii se v kraji Bohumila Hrabala meze nekladou.
Menhir u Hradištka
Následně jsme se dostali již do kerského království Bohumila Hrabala (PP Kersko – Bory). To kromě Hrabalovy chaty nabízí typické kerské aleje a další úseky NS Bohumila Hrabala, jakož i Svatojosefský minerální pramen, vodní tvrz u Káně a za státní silnicí i PP Kerské rybníčky. Od roku 1999 je v zahradě Lesního ateliéru Kuba pořádán festival Hrabalovo Kersko; zde byl při jeho 20. ročníku v roce 2018 zprovozněn poesiomat s Hrabalovým dílem. My jsme skončili v Hrabalově hájence, kde nabízejí kančí maso jak se zelím, tak i se šípkovou omáčkou. Naše výprava si zde k pivu či pitu dala tatarák z olomouckých syrečků.
Mapa Kerska a okolí
Po občerstvení jsme se vrátili kerskými alejemi směrem k Hradištku, odkud jsme pokračovali dál k jezeru Sadská. Zde jsme se na břehu jezera v prosluněném dni náležitě pokochali podzimní krajinou. Jinak je u jezera Sadská i pláž, takže toto jezero nabízí i možnost koupání. Kromě normální pláže je na mapě vyznačena i nuda pláž.
Jezero Sadská
Dalším cílem našeho cykloputování byl Nymburk. Zde jsme projeli kolem Hrabalova posezení a následně jsme přejeli po lávce na pravý břeh Labe. Poté jsme se nabažili pohledem na nymburská zákoutí. Přitom jsme si připomněli, že jméno Bohumila Hrabala nese i místní gymnázium. Dále pak návštěvnici mohou nalézt na hlavním nymburské náměstí Hrabalovu lavičku s mistrovou dřevěnou sochou a nedaleko hlavního mostu je vysazený na jeho počest i dub Bohoušek.
Po občerstvení v místní kavárně jsme se nechali uchvátit pohledem na nymburské hradby. Posléze jsme se na kolách vrátili na levý břeh a vyrazili jsme po další úseku cyklostezky 2A směrem Poděbrady. Zde se naše výprava rozdělila. Ti, co na začátku do Kolína dorazili autem, se odebrali kochat poděbradskými památkami včetně zámku Poděbrady. Naše polovina výpravy závislá na vlakových spojích, která navíc pravidelně navštěvuje Poděbrady v souvislosti se sběrem medvědího česneku v nedalekých lužních lesích, pak vyrazila na kolách směr Kolín.
Pohled na nymburské hradby
V obci Velký Osek, ve které není dosud ani památka po slibované hale pro rychlobruslení, jsme dali přednost labské cyklostezce 2A, která nás poněkud zaskočila převažujícím cyklokrosovým povrchem s kamenitými a blátivými úseky. Navíc nás zde zastihl i okraj bouřky, a tak jsme do Kolína dorazili promočeni. Ke všemu jsme museli pro překonání Labe vytáhnout kola po schodech na hlavní kolínský most, a tak nás již ani nikterak nerozhodilo narůstající zpoždění vlakového spojení.
Přes komplikace v závěru jsme se z našeho cyklovýletu do Kerska za Bohumilem Hrabalem vrátili navýsost spokojeni a doporučujeme všem zájemcům, aby jej rovněž vyzkoušeli. A to bez ohledu, zda jsou vyznavači kančích výpečků se zelím nebo kančí kýty se šípkovou.
