Článek
Jestliže český klasik Jaroslav Hašek vložil do úst dobrého vojáka Švejka mj. i tato slova: „Mně na pár krocích nezáleží,“ pak tuto moudrost coby penzisti doplňujeme o dovětek: „A díky za každý krok, který ještě můžeme udělat.“ V tomto duchu jsme vyrazili na cestu ze středu Evropy na hrad Košumberk v polovině letošního února. Byl nádherný slunečný den. Obloha byla zcela bez mráčku, ale ráno na začátku cesty byla teplota -11 °C. Díky slunečním paprskům teplota vzduchu se brzy přehoupla nad nulu.
Jak je to se středem Evropy u Vrbatova Kostelce?
Prvotní otázkou je samotná definice středu Evropy. Může to být průsečík úseček s nejmenšími vzdálenostmi od nejvzdálenějších bodů evropského kontinentu. Mohlo by to být rovněž těžiště desky znázorňující Evropu. Další definice by mohla za evropský střed považovat bod, který má nejblíže ke všem mořím obklopujícím Evropu. Podstatné je, zda k Evropě připočteme i její ostrovy. Přitom v tomto případě nesmíme zapomenout ani na vzdálený Island, kde mys u Látrabjargu s majákem Bjargtantgar osídlený početnými koloniemi ptactva včetně papuchálků je považován za nejzápadnější bod Evropy. Některé definice za Evropu nepovažují například Rusko, k čemuž však došlo dávno před ruskou agresí proti Ukrajině.
Podle wikipedie se zeměpisný střed Evropy může v závislosti na jeho definici nacházet hned na třinácti místech v České republice: Brušperk; Břežany nad Ohří, Dyleň, kde podle místní tradice prohlásil toto místo za střed Evropy v roce 1805 samotný Napoleon; základní nivelační bod (Locus perennis) u Lišova; u Kouřimi, kde se ve skutečnosti jedná o průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku označovaný jako astronomický střed Evropy; vrch Melechov u Havlíčkova Brodu; klášterní zahrada v Lipníku nad Bečvou; u Třebíče; u Znojma; u Žďáru nad Sázavou; na Zelném trhu v Brně; vrch Brno – Radeč na Rokycansku.
Kdo v tomto výčtu dospěl k číslu dvanáct, tak se nemýlil. Třinácté místo je spojováno s českým velikánem Járou Cimrmanem, který střed Evropy umístil do Havlíčkova Brodu. Zde je znázorněn obřím trychtýřem v Sázavské ulici. Dalšími adepty na evropský střed jsou tři místa v sousedním Německu a po jednom místě si střed Evropy nárokují Slovensko, Polsko, Ukrajina, Litva, a dokonce i Bělorusko. Z výčtu českomoravských středů Evropy zároveň vyplývá, že tento bod není ve wikipedii spojován s Vrbatovým Kostelcem.
Cesta ke středu Evropy u Vrbatova Kostelce
Pravdou však je, že podle údajů na informační tabuli v centru Vrbatova Kostelce označují místní jako „Střed Evropy“ jeden ze tří základních středoevropských nivelačních bodů, který se nachází u severozápadního okraje obce. Z jejího centra se k němu dostanete po modré turistické značce ve směru na Podskálu a Chrast, přičemž na křižovatce silnice ve směru na Hlínu začíná odbočka této modré značky. Nenechte se zmást, že tato odbočka je značena piktogramem pro zříceninu. Tu však na jejím konci nehledejte. Zde jednak najdete kamenný nivelační bod a v jeho sousedství pak kovový rozcestník s vymezením vzdálenosti do Košic, Vídně, Berlína a Paříže coby symbol dalšího středu Evropy.
Cesta ze středu Evropy k hradu Košumberk
Každý již asi pochopil, že výchozím bodem pro tuto cestu je Vrbatův Kostelec, kam se zájemci dostanou vlakem z Pardubic. Odtud je nutno nejprve vyrazit k místnímu středu Evropy. Jestliže jsme tuto cestu absolvovali v únoru, potom jako nejvhodnější období pro tento pěší výlet se jeví květen a červen. V tomto období je vysoká šance, že na loukách v blízkosti místního středu Evropy pokvete vstavač kukačka. Navíc v tu dobu je v Luži přístupný veřejnosti kostel Panny Marie Pomocné, ale i hrad Košumberk (obojí památky jsou otevřeny od dubna do října).
Střed Evropy u Vrbatova Kostelce
Ze středu Evropy pak cesta na hrad Košumberk vede po modré turistické značce zpět přes Vrbatův Kostelec. Zde se nachází kostel svatého Havla se zajímavou pověstí svého vzniku a kovářské minimuzeum, přičemž místní kovář ozdobil kovářskými skulpturami i samotnou obec. Základní varianta cesty na hrad Košumberk pak vede nadále po modré turistické značce přes Kosteleckou hůrku (432 m n.m.), rozcestník v lese Venclovka až ke kapli svaté Anny v údolí Anenského potoka (Ranka). Zde lze i navštívit místo bývalého tvrziště Hanusovy zámky.
Trasa výletu z Vrbatova Kostelce na hrad Košumberk
Zajímavá varianta cesty z Vrbatova Kostelce ke kapli svaté Anny vede zpočátku po zelené značce, která odbočuje nedaleko severního okraje Vrbatova Kostelce po vrstevnicové cestě. Při ní vynecháme výstup na vrchol Kostelecké hůrky. Tato varianta nás nejprve dovede k malé jeskyně Drápka. Nejedná se o přírodní útvar, jelikož byla vytesána do malé skalky, přičemž je opatřena i komínem pro odvod kouře. Podle jedné pověsti se zde ukrýval před spravedlností žhář a loupežník Soldát. Dále tato varianta pokračuje po zelené značce kolem svatého obrázku nad obcí Leštinka až k malé skalce u obce Skutíčko označené v mapě jako Křídové skalní výchozy. Malá skalka asi 15 m dlouhá a 3 m vysoká připomíná stopy pokusné těžby křídového uhlí z 19. století.
Loupežnická jeskyně Drápka
První významnou zastávku cesty ze středu Evropy na hrad Košumberk představuje Anenské údolí
U malé skalky odbočíme ze zelené značky doleva na širokou cestu. Po ní se nejprve vydáme lesem do svahu a pak přes pole zpět k modré značce směrem ke kapli svaté Anny. Kaple svaté Anny byla postavena v roce 1831 z milodarů poskytnutých po vypuknutí epidemie cholery nad pramenem léčivé železité vody, který nikdy nezamrzal. Po první světové válce zde stával hostinec nazývaný „Svatoanenské lázně“. Ke kapli se konaly 26. července svatoanenské poutě, a to až do roku 1969. Od kaple svaté Anny je odvozen nejen název Anenského potoka se synonymem Ranka a zejména pak i název Anenské údolí, které dalo i název přírodní rezervace – PR Anenské údolí. Předmětem ochrany je zde zachování rostlinných společenstev mezofilních lesů, přípotočních olšin, suchomilných trávníků na svazích údolí a vlhkých luk v údolní nivě s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Kaple svaté Anny
Naše putování v Anenském údolí nekončí
Po výstupu z Anenského údolí cesta pokračuje zpočátku převážně lesním porostem nebo po jeho okraji, přičemž protíná dvě místní komunikace (Luže – Skuteč a Luže – Zbožňov). Ve zdejších lesních porostech stejně jako před sestupem do Anenského údolí jsou v podrostu hojně zastoupeny borůvky. Tzn., pokud by člověk absolvoval tento výlet na přelomu června a července, má šanci nasbírat si do sytosti tyto lesní plodiny. Pravděpodobně nejzajímavějším bodem tohoto lesního úseku je svatý obrázek nacházející se před Zdislaví u lesní cesty. Jinak zde lze narazit i na upozornění o umístění fotopasti v lesním porostu, přičemž člověk si v tomto místě může všimnout očíslování zhruba stovky stromů na obdélníkové ploše. Toto slouží pro pravidelné inventarizace zásob dřeva v daném lesním porostu.
Svatý obrázek u Zdislavy
Při opuštění lesa člověku padne do oka jako první kostel Panny Marie Pomocné stojící v Luži na vršku Chloumek (339 m n.m.). Zřícenina hradu Košumberk se v porovnání s tímto výstavným kostelem jaksi krčí za parkem areálu Hamzovy léčebny. Poslední úsek cesty ke zřícenině hradu Košumberk se stáčí za mostem přes Novohradku svahem doprava a vede vedle oplocení Hamzova parku.
Navštivte gotický hrad Košumberk
Hrad Košumberk se nachází na stejnojmenném vrchu (374 m n.m.) a byl založen ve druhé polovině 13. století. První písemné zmínky o tomto hradu jsou z roku 1312. Roku 1372 jsou jako vlastníci hradu uváděni páni z Chlumu, zakladatelé rodu Slavatů. Koncem 18. století je hrad Košumberk uváděn jako pustý a postupně se měnil na zříceninu. V roce 1922 jej vlastník košumberského panství – kníže z Thurn-Taxisu věnoval Družstvu pro záchranu hradu Košumberk.
Mapa města Luže
V současné době jej z větší části tvoří zřícenina. Zachovalo se pouze torzo čtvercové věže, část zdí hradního paláce, brána a zbytky opevnění. Pokud jej však navštívíte v období od dubna do října, můžete navštívit i místní muzeum, které je umístěno v zachovalé renesanční budově purkrabství. Mezi výjimečné exponáty patří jantarový oltář, který byl v období baroka vyroben pravděpodobně na území Estonska. Odtud jsou zároveň prováděny prohlídky s průvodcem.
Při návštěvě zdejšího kraje se nenechte zmást pohledem na zříceninu hradu z dálky. Určitě hrad Košumberk navštivte a budete příjemně překvapeni. Je zde co vidět a po výšlapu až k bývalé hradní věži na vás čekají krásné výhledy. V den naší cesty jsme po celé trase pozorovali zasněžené Krkonoše, hřeben Orlických hor, masiv Králického Sněžníku a východním směrem i Jeseníky se zasněženým vrcholem Pradědu.
Nenechte si ani ujít arboretum v Hamzově parku v areálu Hamzovy léčebny
Ono to v podstatě ani jinak nejde, jelikož hlavní přístup k hradu Košumberk vede přes Hamzův park. Pokud člověk k hradu dorazí po modré značce mimo areál Hamzovy léčebny, pak po prohlídce hradu se musí nějak dostat na autobusovou zastávku na náměstí v městě Luže a zajisté si nebude chtít nechat ujít prohlídku kostela Panny Marie Pomocné, a to alespoň zvenčí, a prohlídku městského centra, které bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou, jakož i případně další památky a pamětihodnosti. Navíc ve hře je i případné občerstvení v místních pohostinstvích. A informační centrum je na náměstí v budově radnice.
Hamzova odborná léčebna a Hamzův park
V roce 1901 zde lékař František Hamza založil sanatorium pro děti trpící tuberkulózou. Impulsem bylo výjimečné klima. V Hamzově léčebně vznikla i první ústavní škola ve střední Evropě, přičemž vyučování probíhalo v parku. Hanzův park je veřejně přístupný a v současné době slouží jako arboretum. Dnes je samotné zařízení provozováno jako Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, která slouží především klientům s potížemi pohybového aparátu. Kromě jednoho dítěte jsme venku v parku potkávali dospělé, povětšinou starší klienty, a tak jsme si v podobném věku opakovali naše krédo: „Díky za každý krok, který člověk ještě může udělat.“ Takže normálního návštěvníka turistu zde nejvíce zaujme právě arboretum v parku, architektura budov léčebny a popřípadě i místní kavárna.
Památky a pamětihodnosti města Luže a jeho okolí
Kromě již zmíněného kostela Panny Marie Pomocné, hradu Košumberk a městské památkové zóny v centru města se dále jedná o tyto památky a pamětihodnosti: kaple Čtrnácti pomocníků, kaple se sochou svatého Jana Nepomuckého, kostel svatého Bartoloměje, synagoga, židovský hřbitov a radnice na náměstí. Tento přehled může být inspirací jak pro turisty, ale i pro další návštěvníky, a to zejména ti, co mají v léčebně své blízké.
Kostel Panny Marie Pomocné
Jelikož léčba pohybového aparátu zahrnuje např. i skoliózu, pak pro návštěvníky těchto pacientů mohou být zajímavé informace o místních naučných stezkách. První měří 4,2 km a nese název Za zazděnou Markétou. Zahrnuje nejstarší statek ve Zdislavi, tvrziště Komárka, Stezku smíchu, kostel Zvěstování Panny Marie v Janovičkách, soutok řek Novohradky a Krounky a bývalý vinohrad pod Košumberkem. Druhý okruh je delší, měří 7,5 km a má název Přírodou se Čtrnácti svatými pomocníky. Jeho součástí je Palestínská kaple, Cestička lásky, Žižkův stůl, Pod strání Klapalkou, židovský hřbitov a Košumberský pivovar. Na této naučné stezce je ukryto 14 kešek. V tomto ohledu mluvím z vlastní praxe, jelikož zde byla několik měsíců dcera se skoliózou a při jejich návštěvách jsem vždy přemýšlel, kam jí vezmu na výlet.
Cesta ze středu Evropy na hrad Košumberk a do města Luže nabízí celou řadu zajímavostí a nových poznatků
Platí, že pro mnohé občany je pěší turistika či cykloturistika koníčkem nebo jen tak nedílnou součástí zdravého životního stylu. Zaměstnávat lidský organismus chůzí nebo jízdou na kole příznivě bezesporu ovlivňuje náš zdravotní stav (pohybový a oběhový aparát, jakož i psychiku). Přitom nejen nás starší udržuje v kondici, což nám i ve vyšším věku umožňuje vyrážet i fyzicky náročnější cesty po vysokých horách. Přitom právě nás starší by mohly inspirovat informace ze studie zabývající se faktory, které snižují riziko vzniku demence. Podle této studie významným opatřením, které snižuje riziko vzniku demence je pravidelné udržování fyzické aktivity. Ta pomáhá udržovat nejen fyzičku, ale i dobrou kondici mozku.
Pohled na Vrbatův Kostelec
Takže již pouze závěrem. Trasa výletu z Vrbatova Kostelce i se všemi odbočkami a prohlídkou Hamzova parku a Luže měří necelých 15 km a kromě výstupu směrem ke Kostelecké hůrce, od kaple svaté Anny a k hradu Košumberk prakticky vede po rovině. Jak již bylo napsáno výše do Vrbatova Kostelce s poněkud ukrytým a utajeným středem Evropy se člověk dostane vlakem a z města Luže pak autobusovým spojem směr Chrudim nebo k vlaku na nádraží v Chrasti. Takže, kdo vyrazí na tento výlet ze středu Evropy na hrad Košumberk vlastním autem, nejlepším výchozím bodem je pak Chrudim.
