Článek
A smutné je, že úplně stejné, rozvařené rybí filé, které do kyblíku na zbytky vyhazovali kdysi rodiče, teď zase vrací jejich děti.
Ve většině školních jídelen se totiž za posledních třicet let změnilo jen málo. Vaření se řídí spotřebním košem, který upravila vyhláška o školním stravování v roce 1993, a pravidelní strávníci zvládnou vyjmenovat všechna jídla zpaměti. Recepty tak naprosto nereflektují nové stravovací trendy ani poznatky z oboru výživového a nutričního poradenství. Nejíš maso, Aničko? Dej si nudle s mákem, šišky s mákem nebo buchty s mákem. Salát každé úterý a čtvrtek. Děti s intolerancemi mají smůlu úplně.
Řešení je naštěstí na dosah a já mám velkou radost z práce, kterou odvádí odborná skupina Alexandry Košťálové (koordinátorky projektu Zdravá školní jídelna), jež působí pod Státním zdravotnickým ústavem. Spolu s ministerstvem školství, zdravotnictví, zemědělství a Českým gastronomickým institutem zpracovávají novou metodiku, díky které by se mohly české jídelny posunout do 21. století a více než cokoliv jiného připomínat moderní restaurace. Pokračují tak ve snaze odborné organizace Máme to na talíři.
Právě SZÚ opakovaně připomínal, že pokrmy v jídelnách nemají dostatečnou energetickou hodnotu a neodpovídají výživovým potřebám dětí. Změnou bude také myslet na nový spotřební koš a potřeby žáků s alergií na lepek nebo laktózu.
Bylo by ale hloupé tvrdit, že se výše popsaný gastrohoror odehrává úplně všude. Existují desítky skvělých příkladů z praxe, kdy se jídelny snaží dětem servírovat barevné, čerstvé a zdravé pokrmy bez zbytečné soli a závějí cukru. Kde dbají na příjemné prostředí a chápou společenskou hodnotu stolování. Protože oběd opravdu nemá být každodenním stresem, v rámci něhož se do sebe snažíte rychle naházet hnusné jídlo, zatímco nad vámi stojí zamračená vychovatelka se založenýma rukama. Výborným počinem jsou také snídaňové kluby.
Snídaňové kluby V září letošního školního roku naše základní škola zahájila novou iniciativu – snídaňové kluby pro...
Posted by ZŠ Přemyslovců Louny on Tuesday, November 14, 2023
Morální a hospodářský problém, který přímo navazuje, je plýtvání jídlem. Denně se v českých školních jídelnách stravuje na 1,9 milionu dětí, 2–5 % obědů ale zůstává pravidelně nevyzvednuto. Při spodní hranici tak mluvíme o 38 000 vyhozených porcí každý den, v přepočtu na rok se číslo blíží 10 milionům. Atraktivním jídelníčkem a příjemným prostředím můžeme toto číslo radikálně snížit, nikdy se ho ale nepovede srazit na nulu. Nějaké jídlo vždycky zůstane. Kam ale s ním?
Aktuální legislativa svazuje provozovnám ruce. Podle hygienických norem nesmějí zbylé porce zmrazovat a znovu ohřívat (což komplikuje situaci právě také studentům s intolerancemi), pokrm se musí spotřebovat do čtyř hodin od uvaření a jídelny jako příspěvkové organizace nesmí jídlo darovat. Pokud si tedy porci do konce otevírací doby nikdo neodkoupí, putuje do koše.
Charitativní pomoc by se přitom nabízela úplně přirozeně. Přebytečné potraviny z obchodů už běžně putují do potravinových bank, restaurace zavádějí různé slevy s pomocí aplikace Nesnězeno, proč by tedy nedotčené porce nemohly pomoci například seniorům, samoživitelkám, jednoduše lidem v nouzi? Na problém pravidelně upozorňuje organizace Zachraň jídlo, která se snaží dostat pokrmy k potřebným v rámci zákonem nastavených mantinelů. Proč jim jejich snahu neulehčit? Darování jídla je ekologické, ekonomické a sociálně prospěšné. V Estonsku a ve Slovinsku to jde. Půjde to i u nás?