Článek
Staré pravidlo už neplatí
Zámek Lány si mnoho Čechů stále spojuje především s televizními záběry příjezdů státníků, novoročními obědy a uzavřeným areálem. Taková představa měla dlouho reálný základ. Běžný návštěvník se dostal nanejvýš do parku nebo čekal na výjimečný den otevřených dveří. Od roku 2023 však funguje pravidelný prohlídkový režim a v sezoně se lze podívat i do reprezentačního patra.
Zahraničního návštěvníka dokáže přilákat spojení Masaryka, vzniku Československa a architekta Jože Plečnika. Pro Čechy naopak pracuje proti Lánům jejich blízkost a stará představa nepřístupného sídla. Místo, kolem kterého lze projet téměř kdykoliv, se odkládá na neurčito.
Neznamená to, že se z pracovního prezidentského sídla stal obyčejný výletní zámek. Stále se zde konají oficiální setkání a provoz se jim musí přizpůsobit. Právě spojení živé státní instituce a přístupné památky ale dává Lánům zvláštní napětí. Neprocházíte kulisou dávno uzavřeného příběhu, nýbrž místem, které svou původní funkci stále plní.
Uvnitř čeká Masarykova pracovna i audienční salon
Komentovaný okruh trvá přibližně 45 minut. Návštěvníci vystoupají do prvního patra a projdou Masarykovým salonkem a pracovnou, knihovnou s krbem, Žlutým audienčním salonem i Modrou jídelnou. Následuje Hudební salon, Velká jídelna, reprezentační hala a sestup po slavnostním dubovém schodišti. Prohlídku uzavírá interiér zámeckého kostela Nejsvětějšího Jména Ježíš.
Zámek přitom nezačal jako prezidentská rezidence. Nejstarší písemná zmínka o Lánech pochází z roku 1392, kdy zde stávala dřevěná tvrz. Rudolf II. nechal na jejím místě vybudovat renesanční lovecký zámeček, který později získal barokní podobu. Přes Valdštejny a Fürstenberky se areál dostal v roce 1921 do vlastnictví československého státu.
Pro Tomáše Garrigua Masaryka nebyly Lány jen reprezentativní adresou. Zámek si oblíbil, po abdikaci v roce 1935 se sem přestěhoval natrvalo a o dva roky později zde zemřel. Když návštěvník stojí v jeho pracovně a poté dojde k prostému rodinnému hrobu na místním hřbitově, školní kapitola náhle dostane konkrétní rozměry.
V parku zanechal Plečnik vzkaz o republice
Za pozornost stojí také bezplatně přístupný park. Vznikal od 18. století, jeho nejvýraznější novodobou vrstvu však vytvořil slovinský architekt Jože Plečnik, známý především úpravami Pražského hradu. Na východní straně u rybníka navrhl zeď s kašnou, kterou zdobí pět dórských sloupů a bronzové lví hlavy.
Pět chrličů nebylo zvoleno kvůli souměrnosti. Představují Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus, tedy země tehdejšího Československa. Z drobného zahradního detailu se tak stává kamenná lekce dějin první republiky. Součástí návštěvy parku může být také palmový skleník z roku 1879. Vnitřek s exotickými rostlinami působí v kontrastu s křivoklátskými lesy téměř nepatřičně.
Bez rezervace můžete zůstat před schody
Pro sezonu 2026 je zámek i park otevřen od 1. března do 31. října denně kromě pátku. Prohlídka stojí 200 korun, snížené vstupné 100 korun a rodinná vstupenka 400 korun. Volné lístky se prodávají také na místě, spoléhat na ně však nemusí být dobrý nápad. Kapacita jednotlivých časů je omezená a Správa Pražského hradu doporučuje rezervaci předem.
Park má vlastní otevírací dobu. V červenci a srpnu zůstává otevřen do 20 hodin, v září do 19 hodin a v březnu či říjnu do 17 hodin. Vstup je zdarma, psi do něj ale nesmějí. Samotný zámecký okruh navíc není bezbariérový, protože vede po schodech do prvního patra.
Jelikož zámek nadále využívá prezident republiky, může být z reprezentačních důvodů mimořádně uzavřen. Aktuálně je takové omezení vyhlášeno například na úterý 18. srpna 2026. Kontrola oficiálního kalendáře před cestou proto není zbytečná formalita.
Z Prahy sem dojedete dřív než na řadu známých hradů
Lány leží přibližně 35 kilometrů od Prahy a autem se sem jede po karlovarské dálnici. Samotný zámek není program na celý den, snadno jej však doplní další místa spojená s Masarykem. Na hřbitově se nachází rodinný hrob a jen několik minut chůze od areálu stojí Muzeum T. G. Masaryka. Jeho expozice vysvětluje prezidentův život i dobu mnohem podrobněji, než dovolí krátká zámecká prohlídka. Od května do září je muzeum otevřeno od úterý do neděle.
Rodiny mohou pokračovat k návštěvnické části Lánské obory, milovníci delších tras do křivoklátských lesů. Rozlehlá hlavní obora zůstává nepřístupná, veřejnosti ale slouží menší demonstrační obůrka se zvěří a naučná stezka.
Největším překvapením Lán nakonec nejsou zlacené sály ani okázalost. Je jím možnost vejít do míst, která Češi desítky let znali pouze z obrazovky. Stačilo, aby se otevřela brána – a aby si domácí návštěvníci všimli, že už je otevřená i pro ně.
