Článek
Milý deníčku,
o zákonech schválnosti už jsem Ti psala. Opět jsem se přesvědčila o tom, že ještě nepřestaly fungovat.
Naše pračka je stará něco lehce přes 2 roky. Tenkrát jsme za ni dali asi 14 tisíc a co se týká programů, nemůžu si na nic stěžovat. Je skvělá. Až na to, že jednou za čas si vezme dovolenou. Bohužel, neohlásí nám to měsíc dopředu, jako to slušní zaměstnanci dělají, ale až ve chvíli, kdy prostě odejde. My pak musíme složitě přes záruční formuláře volat opraváře, pána z Prahy, který nás a naši pračku zná už moc dobře, protože u nás byl již 4×.
Poprvé to byla naše chyba a ukázali jsme, jak vysoce postavený manažer a těhotná sociální pracovnice mohou být „pěkně tupí“. Pán k nám jel 2 hodiny cesty proto, aby nám deset vteřin po příjezdu řekl, že jsme při stěhování dali hadičku od pračky moc nízko, a proto pračka nefunguje, voda neodtéká, jak má… No jo no, i manažer a sociální pracovnice jsou jen lidi. Omluvili jsme se, zasmáli se nad vlastní blbostí a život šel dál.
Po druhé za námi jel pán z Prahy cca půl roku po první návštěvě. Tentokrát byla pračka opravdu porouchaná, něco se softwarem. Bylo potřeba objednat náhradní díly, a tak se s námi pan opravář z Prahy rozloučil, a že přijede tak za měsíc, až přijdou náhradní díly.
Uf, měsíc… počítej se mnou:
Malé dítě, co blinká, kaká, čůrá, slintá + novopečená máma, co kojí, potí se, čistí se = MINIMÁLNĚ 2 plné pračky prádla denně.
To dělá měsíčně… FAKT HODNĚ PRAČEK PLNÝCH PRÁDLA. A to už jsme do teď čekali na pana opraváře 3 týdny, protože toho má prostě moc. Jinými slovy, asi se z toho poperu. (Opět dej místo druhého P písmeno S.)
Co se dá dělat. Počkáme, ono to snad uteče.
Po měsíci pan opravář opět vážil dlouhou cestu až z Prahy, tentokrát již po 3., aby naší pračce vyměnil poškozenou součástku za novou. Návštěva proběhla opět rychle, jelikož objednaná součástka nebyla ta, kterou pan opravář potřeboval. Někde se stala chyba a z výrobny mu poslali součástku špatnou.
Děkujeme, pane opraváři, za prodloužení záruky o půl roku, vraťte se k nám, prosím, co nejdříve. A hlavně se správnou součástkou.
Při čtvrté návštěvě byla pračka řádně opravena a pan opravář se s námi loučil se slovy: „Máte tu sice dobré kafe, ale se vší úctou, doufám, že už vás dlouho neuvidím.“ Zasmáli jsme se a přitakávali všichni přítomní.
Uběhl asi rok a naše pračka si opět vzala dovolenou. Vyskočil jí buben a nepere vůbec. Moc se těšíme na pana opraváře z Prahy, který přijede za 3 týdny. Už chystám kafe! A tentokrát bude možná i štrúdl.
