Článek
Tichá noc, nouzovka pro kytaru
Dneska je Stille Nacht nejslavnější vánoční koleda na světě, přeloženou do víc než 140 jazyků. Přitom kdyby se v roce 1818 nepokazily varhany v kostele svatého Mikuláše v rakouském Oberndorfu, možná by nikdy nevznikla. Představte si tu situaci: Štědrý den, za pár hodin půlnoční mše, a varhany nefungují.
Kněz Joseph Mohr v panice běží za svým kamarádem Franzem Gruberem, místním učitelem a varhaníkem. Potřeboval něco jednoduchého, co by šlo zahrát na kytaru. Gruber melodii složil během pár hodin a večer už zazněla Tichá noc vůbec poprvé. Takže to, co dnes miliony lidí považují za nejkrásnější vánoční píseň, vzniklo vlastně jako nouzové řešení. Kostel, kde se to celé odehrálo, už dávno nestojí, musel ustoupit opakovaným záplavám. Ale najdete tam kapli, která vám celý příběh připomene.
V původní verzi uslyšíte dnes Carol of the Bells mnohem častěji
Carol of the Bells, vlaštovka, která přežila revoluci
Tuhle hypnotickou melodii dneska slyšíte všude o Vánocích. Málokdo ale tuší, že vznikla jako ukrajinská novoroční píseň o vlaštovce. V roce 1916 skladatel Mykola Leontovych vzal starou lidovou píseň „Shchedryk“ a udělal z ní něco úplně nového. Premiéra v Kyjevě proběhla uprostřed revoluce a skladba se rychle stala symbolem národní identity.
Ukrajinský sbor ji pak v roce 1919 odvezl na turné do Evropy a Ameriky. Bohužel sám Leontovych se svého úspěchu nikdy nedožil. V roce 1921 ho zavraždila sovětská tajná policie. Teprve o patnáct let později přišel Peter Wilhousky s anglickým textem a z ukrajinské písně o jaru se stala vánoční klasika západního světa.
Jingle Bells vánoční hit, který nebyl vánoční
Tohle je asi nejzábavnější omyl v historii vánoční hudby. James Lord Pierpont napsal v roce 1857 veselou písničku o závodech saní, „One Horse Open Sleigh“. Byla určená na školní představení k Dni díkůvzdání, ne k Vánocům. Jenže melodie byla tak chytlavá, že se prostě sama přilepila k zimním svátkům. A už to tak zůstalo.
Dneska je to nejhranější vánoční píseň na světě. A tady ještě jedna zajímavost: v roce 1965 se stala první písní, která zazněla ve vesmíru, když ji odvysílala posádka Gemini 6.
Narodil se Kristus Pán je jedna z mála původních koled a zároveň patří k těm nejstarším
V českých zemích: Narodil se Kristus Pán
Tahle koleda patří k nejstarším, které se dodnes zpívají, a my Češi můžeme být pyšní, že je naše. Vznikla někdy v patnáctém století, pravděpodobně z latinské duchovní písně. Už si ji notovali husité a první zachované notové zápisy jsou z přelomu 15. a 16. století. Najdete je třeba ve Franusově kancionálu z roku 1505 nebo v Graduálu v Kutné Hoře.
Zajímavost? Původní nápěv vůbec neobsahoval tu charakteristickou zvětšenou kvartu na začátku, kterou dneska všichni zpíváme. To až později někdo melodii „vylepšil“. Přežila husitskou revoluci, protireformaci, komunismus. Zpíváme ji pořád, i když Češi nejsou zrovna nejnábožnější národ. Možná právě proto, že ta melodie prostě funguje. Je veselá, chytlavá, nezapomenutelná.
O Holy Night, ale kostel není divadlo
Když Adolphe Adam v roce 1847 složil „Minuit, Chrétiens“ na text básníka Placida Cappeau, udělal něco, co bylo v té době skoro nemyslitelné. Dal hlavní roli sólistovi místo sboru. V církevní hudbě to bylo považované za příliš teatrální. Katolická církev ji dokonce na nějakou dobu zakázala jako nevhodnou.
A teď to nejlepší. Právě tahle „nevhodná“ koleda se stala první písní vůbec, která zazněla v rádiu. Bylo to na Štědrý den 1906 v Kanadě.
Každá z těchto písní má svůj příběh, i když často vznikly náhodou. Ale možná právě proto, že vznikaly z opravdové potřeby něco vyjádřit nebo vyřešit nějaký problém, dokázaly přežít generace a vracejí se k nám každý prosinec znovu a znovu.
